Domů     Historie
Korespondence francouzské královny rozluštěna
Zdroj: Wikimedia Commons

Od smrti legendární panovnice uplynulo více než 200 let. Její korespondence ovšem nepřestala vědce fascinovat. Až do letošního roku, kdy se ji podařilo dešifrovat.

Běsnění francouzské revoluce přežilo 50 dopisů, jež si francouzská královna Marie Antoinetta (1755–1793) vyměnila se švédským vojevůdcem Axelem von Fersenem (1755–1810).

Více než 15 z nich obsahovalo nečitelné pasáže, které odborníkům po 150 let nedávaly spát. Až dosud. S pomocí rentgenové fluorescenční spektroskopie se totiž podařilo odhalit 45 slov. A zároveň odhalit cenzora, který je začmáral.

Pan cenzor

Zatímco se vědci domnívali, že jednotlivé pasáže obsahují státní tajemství, realita byla o mnoho prostší. Pod nánosem inkoustu se totiž ukrývala důvěrná označení anebo citově zabarvená slova – „něžný příteli, milovaný, zbožňuji nebo šíleně“.

To však nebylo jedinou rozluštěnou hádankou. Mnohem větším překvapením se stala identita cenzora, kterým nebyl nikdo jiný než sám von Fersen. „Myšlenka, že to byl právě on, kdo dopisy upravil, je skutečné odhalením s velkým O,“ prohlásila profesorka francouzské literatury Catriona Sethová.

Dosud se předpokládalo, že slova zamaskovala jeho praneteř ve druhé polovině 19. století ve snaze ochránit pověst královny.

Tajemství? Odhaleno!

S rozluštěním jednoho z tajemství odehrávajícího se na pozadí Velké francouzské revoluce se však objevila mnohá další. Úkolem historiků je totiž nyní zjistit, proč von Fersen vybrané, citově zabarvené, pasáže upravoval.

Jako nejlogičtější se skutečně jeví ochrana královniny pověsti. V jednom z dopisů totiž hrabě přeškrtal původní text ve znění „Dopis z osmadvacátého ve mně vyvolal štěstí“, na poněkud obyčejnější frázi „ Dopis z osmadvacátého mě zasáhl.“ Někteří se ovšem domnívají, že šlo o ochranu před politickými nepřáteli.

A to pro případ, že by se dopis dostal do nepovolaných rukou. Nové pátrání by mohlo vnést světlo i do jejich vztahu, který je také plný otazníků. Byla dvojice jen blízkými přáteli? Spojovalo je něco víc?

„Ať tak, či onak, královna v něm našla velké zalíbení. A nyní odhalený text dopisů představuje neuvěřitelný náhled do myšlenek a citů Marie Antoinetty,“ dodala k revolučnímu objevu Sethová.

Identita cenzora byla dlouhá léta neznámá. Nakonec se ukázalo, že jím byl von Fersen sám. Zdroj: Wikimedia Commons

Kapka inkoustu

K odhalení přeškrtaných vět využili vědci techniku jménem rentgenová fluorescenční spektroskopie, která se v minulosti projevila jako velice účinná, a navíc je k historickým dokumentům více než šetrná.

Určující bylo především složení inkoustu, jelikož se v osmi dopisech z 15 struktura původního inkoustu a inkoustu cenzora lišila. Proto dokázali odborníci texty poměrně snadno oddělit. A zároveň a odhalit 45 upravených pasáží.

„Ve všech von Fersenových dopisech i větě, kterou přepsal, bylo zachyceno stejné složení inkoustu, jaké použil i cenzor,“ dodala členka výzkumného týmu Anne Michelinová.

Citová hodnota

Byl to však právě inkoust, který značně zkomplikoval dešifrování obsahu v dalších sedmi dopisech. Pisatel a cenzor totiž použili jeden a ten samý. Vysvětlení? Jednoduché. Některé z dopisů, které se dostaly do archivu, jsou ve skutečnosti kopiemi originálů, které královna von Fersenovi odeslala.

V praxi to tedy vypadalo tak, že hrabě veškerou korespondenci slovo od slova přepsal a následně určité pasáže znehodnotil. Jednalo se o jakousi formu zálohy, jež byla v 18. století hojně praktikována. Podle odborníků tento von Fersenův postup značí, že měl k dopisům speciální vztah.

Související články
Historie Příroda 18.2.2026
Není to největší šelma, ani největší suchozemské šelma, a dokonce ani největší kočkovitá šelma. Přesto je lev označován za krále zvířat. Spojován bývá zpravidla s africkým kontinentem, v omezeném počtu však žije i v Indii. V minulosti bylo navíc rozšíření těchto dravců mnohem větší, vyskytovali se i v Evropě, což si dnes jen těžko dovedeme […]
Evropské země nepatří mezi největší na světě, dokáží se však často spojit v úsilí o zlepšení znalostí a dovedností na poli vesmírného či kvantového výzkumu, letectví, zelené energie či robotiky. Díky tomu jsou tyto malé země schopné konkurovat i největším ekonomikám světa a leaderům ve svých oborech. Jaké společné projekty v Evropě vznikly? CERN Organizace […]
Historie 14.2.2026
V nenápadném poli v hrabství Suffolk na východě Anglie došlo k objevu, který vědce nutí přepsat dlouho přijímanou představu o tom, kdy lidé poprvé vědomě rozdělali oheň. Nové archeologické nálezy z místa zvaného Barnham ukazují, že lidé ovládli oheň už před 400 000 lety. A to je v učebnicích prehistorie skutečně významný posun, protože dosavadní […]
V travnatých porostech Boromani v indickém státě Maháraštra byl objeven kruhový kamenný labyrint tvořený 15 soustřednými kruhy, je tak dosud největším svého druhu. K jeho nalezení pomohlo vědcům pozorování chráněných druhů zvířat. Labyrint podává svědectví o dávných obchodních vztazích mezi Indii a Středomořím… Labyrint měří 15 x 15 metrů a má 15 soustředných kruhů vytvořených […]
Historie 9.2.2026
Jsou jako přírodní pohroma. Nic je nezastaví a nikdo si netroufne postavit se jim do cesty. Římští legionáři mají pověst obávaných a nezlomných válečníků. Ovšem ten, který právě vychází se strhaným výrazem z latríny, příliš obávaně a nezlomně nevypadá. Římský voják, dobrá voják – tak by se nechala parafrázovat „hláška“ z populárního filmu Dobrý voják […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz