Domů     Historie
Korespondence francouzské královny rozluštěna
Zdroj: Wikimedia Commons

Od smrti legendární panovnice uplynulo více než 200 let. Její korespondence ovšem nepřestala vědce fascinovat. Až do letošního roku, kdy se ji podařilo dešifrovat.

Běsnění francouzské revoluce přežilo 50 dopisů, jež si francouzská královna Marie Antoinetta (1755–1793) vyměnila se švédským vojevůdcem Axelem von Fersenem (1755–1810).

Více než 15 z nich obsahovalo nečitelné pasáže, které odborníkům po 150 let nedávaly spát. Až dosud. S pomocí rentgenové fluorescenční spektroskopie se totiž podařilo odhalit 45 slov. A zároveň odhalit cenzora, který je začmáral.

Pan cenzor

Zatímco se vědci domnívali, že jednotlivé pasáže obsahují státní tajemství, realita byla o mnoho prostší. Pod nánosem inkoustu se totiž ukrývala důvěrná označení anebo citově zabarvená slova – „něžný příteli, milovaný, zbožňuji nebo šíleně“.

To však nebylo jedinou rozluštěnou hádankou. Mnohem větším překvapením se stala identita cenzora, kterým nebyl nikdo jiný než sám von Fersen. „Myšlenka, že to byl právě on, kdo dopisy upravil, je skutečné odhalením s velkým O,“ prohlásila profesorka francouzské literatury Catriona Sethová.

Dosud se předpokládalo, že slova zamaskovala jeho praneteř ve druhé polovině 19. století ve snaze ochránit pověst královny.

Tajemství? Odhaleno!

S rozluštěním jednoho z tajemství odehrávajícího se na pozadí Velké francouzské revoluce se však objevila mnohá další. Úkolem historiků je totiž nyní zjistit, proč von Fersen vybrané, citově zabarvené, pasáže upravoval.

Jako nejlogičtější se skutečně jeví ochrana královniny pověsti. V jednom z dopisů totiž hrabě přeškrtal původní text ve znění „Dopis z osmadvacátého ve mně vyvolal štěstí“, na poněkud obyčejnější frázi „ Dopis z osmadvacátého mě zasáhl.“ Někteří se ovšem domnívají, že šlo o ochranu před politickými nepřáteli.

A to pro případ, že by se dopis dostal do nepovolaných rukou. Nové pátrání by mohlo vnést světlo i do jejich vztahu, který je také plný otazníků. Byla dvojice jen blízkými přáteli? Spojovalo je něco víc?

„Ať tak, či onak, královna v něm našla velké zalíbení. A nyní odhalený text dopisů představuje neuvěřitelný náhled do myšlenek a citů Marie Antoinetty,“ dodala k revolučnímu objevu Sethová.

Identita cenzora byla dlouhá léta neznámá. Nakonec se ukázalo, že jím byl von Fersen sám. Zdroj: Wikimedia Commons

Kapka inkoustu

K odhalení přeškrtaných vět využili vědci techniku jménem rentgenová fluorescenční spektroskopie, která se v minulosti projevila jako velice účinná, a navíc je k historickým dokumentům více než šetrná.

Určující bylo především složení inkoustu, jelikož se v osmi dopisech z 15 struktura původního inkoustu a inkoustu cenzora lišila. Proto dokázali odborníci texty poměrně snadno oddělit. A zároveň a odhalit 45 upravených pasáží.

„Ve všech von Fersenových dopisech i větě, kterou přepsal, bylo zachyceno stejné složení inkoustu, jaké použil i cenzor,“ dodala členka výzkumného týmu Anne Michelinová.

Citová hodnota

Byl to však právě inkoust, který značně zkomplikoval dešifrování obsahu v dalších sedmi dopisech. Pisatel a cenzor totiž použili jeden a ten samý. Vysvětlení? Jednoduché. Některé z dopisů, které se dostaly do archivu, jsou ve skutečnosti kopiemi originálů, které královna von Fersenovi odeslala.

V praxi to tedy vypadalo tak, že hrabě veškerou korespondenci slovo od slova přepsal a následně určité pasáže znehodnotil. Jednalo se o jakousi formu zálohy, jež byla v 18. století hojně praktikována. Podle odborníků tento von Fersenův postup značí, že měl k dopisům speciální vztah.

Související články
Historie Ostatní 22.11.2024
Ve starověké pohřební jámě v Grotte des Pigeons neboli Jeskyni holubů v severovýchodním Maroku objevili vědci semenné bobule chvojníku (Ephedra). Ty obsahují stimulant efedrin, který mohl pozůstalé uvést do stavu euforie s přítomností halucinací. Jedná se o důkaz dávného využívání rostlin jako léčiv či k nastolení transu. Chvojníky jsou bohatě rozvětvené keře připomínající přesličku. První […]
Historie Ostatní 9.11.2024
Archeologové objevili důkazy o raných křesťanských pohřebních zvyklostech ze čtvrtého století díky bazilice uprostřed egyptské pouště, která i přes nánosy dvou tisíciletí zůstala neuvěřitelně zachovaná. V této bazilice odborníci nalezli více než deset hrobů, z nichž značná část překvapivě patřila ženám a dětem. Při typických křesťanských pohřbech ze čtvrtého století byli duchovní jako kněží nebo […]
Historie 8.11.2024
Forenzní patologové zanalyzovali slavnou fresku Michelangela Buonarrotiho s názvem Potopa, která se nachází v Sixtinské kapli. Podle všeho je na ní zachycena mladá žena s příznaky rakoviny prsu. Výsledky svého zkoumání zveřejnili v odborném časopise The Brest. Odhalené ženská ňadra jsou ve výtvarném umění velmi častým motivem, zpravidla v souvislosti s mateřstvím či erotikou. Mohou […]
Architektura Historie 31.10.2024
Ke konci života už byl zcela slepý, přesto stále úspěšně velel husitským vojskům. Jeho muži ho respektovali jako geniálního stratéga, stejně jako nepřítel. Kontroverze budil už za svého života a rozdílné názory přetrvávají po celých 600 let. Přesně tolik uplynulo od jeho smrti. Co o Žižkovi (ne)víme? Jméno Jan Žižka z Trocnova (1360–1424) si většina […]
Historie 29.10.2024
Myši domácí se poprvé objevily zhruba před 500 tisíci lety, a to na indicko-pákistánském subkontinentu nebo íránské náhorní plošině, později se rozdělily do několika poddruhů. K lidským společnostem se připojily asi před 12 000 let a spolu s nimi se šířily po světě. Jak a kdy si podmanily Evropu? Mezi lidmi a myšmi panuje už […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz