Domů     Historie
Místo, kde nezní pláč
Dagmar Garciová 15.9.2022
Úvodní foto: Huwmanbeing / Creative Commons / Self-published work

Na pitevním sále převládá pochmurná atmosféra, krvavé skvrny a mrtvá těla nevyvolávají nic jiného než mdloby. Tyto představy se na nás přenášejí z filmových pláten, realita je však zcela odlišná. Díky nejnovějším technologiím je patologie bezesporu základním pilířem medicíny.

Foto: Ineuw / Creative Commons / Extracted images

Nová budova Ústavu anatomie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, která pro studenty medicíny vznikala v posledních třech letech, stála 170 milionů korun. Chlubí se moderními pitevními sály, novými mrazícími boxy, káděmi na mrtvá těla, ale také nejmodernějšími nástroji, jež zahrnují také virtuální pitevní stůl.

Rutinní postupy

Tělo dárce, jenž své ostatky dobrovolně věnoval medicíně, může být přesunuto do nové budovy Ústavu anatomie 2. lékařské fakulty. Tělo je většinou převezeno pohřební službou a následně je podle obvyklých postupů uloženo do mrazícího boxu.

Tady bývá podle potřeby 6 až 48 hodin. Teplota v boxu je přibližně -20 stupňů Celsia,“ popisuje David Kachlík, vedoucí Ústavu anatomie 2. lékařské fakulty UK.

Foto: Sp1nd01 / Creative Commons / CC-PD-Mark

Jako další přichází na řadu tzv. nástřik těla, k jehož provedení dochází přímo na pitevním stole. Poté, co je tělo nastříknuto směsí alkoholu, glycerinu a formaldehydu, je uloženo do kádí. V jedné kádi se může vyskytnout dohromady až pět lidských těl.

Doba jejich uložení se pohybuje okolo roku a půl, ale bez přítomnosti jakýchkoli komplikací zde mohou bez problémů vydržet i po dobu několika let. Tkáň se díky balzamovacím látkám zafixuje a mírně ztuhne, což je ideální stav pro preparace.

Teorie přenesená do praxe

V největší pitevně Ústavu anatomie se nachází dvanáct stolů, kromě nich jsou zde rovněž specializované nástroje, jejichž užití je pro štípání kostí a žeber nebo řezání mozku. Na operačním sále mají anatomové k dispozici dva operační stoly.

Mohou si zde tak na tělech dárců vyzkoušet různé chirurgické zákroky. Aby se ze studentů stali zruční a zkušení medici, je třeba si nejprve získané teoretické znalosti vyzkoušet aplikovat v praxi. Ročně se tak pro účely jejich výuky využije zhruba padesát těl, která poskytli dárci zapsaní do registru 2. lékařské fakulty UK v Motole.

V současnosti ale lékaři podotýkají, že mají nedostatek těl využitelných pro vědecké účely. „Bez toho, že by si studenti sami mohli sáhnout do těla, zjistit, jakou strukturu a konzistenci ty jednotlivé části lidského těla mají, se neobejdeme,“ podotýká David Kachlík.

Foto: Fæ / Creative Commons / PD US NPS

Revoluční prostředí na pitevně

Cenné zkušenosti práce se skutečným tělem nemohou být ani zdaleka plně nahrazeny nejmodernějšími technologiemi, přestože se jedná o velice nápomocné nástroje. Jedním takovým je také virtuální pitevní stůl.

Díky němu si mohou studenti promítnout libovolné řezy velmi přesvědčivého 3D modelu člověka, bohužel si však nemohou vyzkoušet přímý kontakt s fyzickým tělem, bez toho se rozhodně žádný lékařský zákrok neobejde.

Náhrada reálné pitvy může mít alternativní podobu, v mnohých případech je možnost využití doplnění velice vhodnými pitevními pomůckami, jež jsou podobně atraktivním a zároveň bezpečným didaktickým prostředkem.

Jsou to především počítačové simulace pitev, které mají v současnosti jednoznačně nejvyšší potenciál. Virtuální pitvy mohou nabídnout studentům celou řadu výhod, jako např. úsporu času a financí, opakovatelnost provedení, možnost návratu, nezávislost na čase a prostoru, aktuálnost a přesnost.

Je ale rozhodně nutné počítat s tím, že se pitva fyzického těla nedá nahradit ve všech ohledech. „Nemohou přímo formovat manuální zručnosti, zprostředkovat kontakt s materiálem a podobně,“ komentují situaci lékaři.

Foto: Z22 / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0

Tím, že se skutečné pitvy budou nahrazovat těmi virtuálními, rozhodně nehrozí, že by se studentům zhoršily jejich výsledky. Ba právě naopak, obrovský přínos, který by mohl ulehčit veškeré postupy, lékaři shledávají v nepřítomnosti nepříjemných aspektů, jako je krev či zápach, a možnost práci zopakovat, studenti si díky tomu tak mohou lépe osvojit potřebné vědomosti a postupy.

Související články
Historie Ostatní 22.11.2024
Ve starověké pohřební jámě v Grotte des Pigeons neboli Jeskyni holubů v severovýchodním Maroku objevili vědci semenné bobule chvojníku (Ephedra). Ty obsahují stimulant efedrin, který mohl pozůstalé uvést do stavu euforie s přítomností halucinací. Jedná se o důkaz dávného využívání rostlin jako léčiv či k nastolení transu. Chvojníky jsou bohatě rozvětvené keře připomínající přesličku. První […]
Historie Ostatní 9.11.2024
Archeologové objevili důkazy o raných křesťanských pohřebních zvyklostech ze čtvrtého století díky bazilice uprostřed egyptské pouště, která i přes nánosy dvou tisíciletí zůstala neuvěřitelně zachovaná. V této bazilice odborníci nalezli více než deset hrobů, z nichž značná část překvapivě patřila ženám a dětem. Při typických křesťanských pohřbech ze čtvrtého století byli duchovní jako kněží nebo […]
Historie 8.11.2024
Forenzní patologové zanalyzovali slavnou fresku Michelangela Buonarrotiho s názvem Potopa, která se nachází v Sixtinské kapli. Podle všeho je na ní zachycena mladá žena s příznaky rakoviny prsu. Výsledky svého zkoumání zveřejnili v odborném časopise The Brest. Odhalené ženská ňadra jsou ve výtvarném umění velmi častým motivem, zpravidla v souvislosti s mateřstvím či erotikou. Mohou […]
Architektura Historie 31.10.2024
Ke konci života už byl zcela slepý, přesto stále úspěšně velel husitským vojskům. Jeho muži ho respektovali jako geniálního stratéga, stejně jako nepřítel. Kontroverze budil už za svého života a rozdílné názory přetrvávají po celých 600 let. Přesně tolik uplynulo od jeho smrti. Co o Žižkovi (ne)víme? Jméno Jan Žižka z Trocnova (1360–1424) si většina […]
Historie 29.10.2024
Myši domácí se poprvé objevily zhruba před 500 tisíci lety, a to na indicko-pákistánském subkontinentu nebo íránské náhorní plošině, později se rozdělily do několika poddruhů. K lidským společnostem se připojily asi před 12 000 let a spolu s nimi se šířily po světě. Jak a kdy si podmanily Evropu? Mezi lidmi a myšmi panuje už […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz