Domů     Historie
Místo, kde nezní pláč
Dagmar Garciová 15.9.2022
Úvodní foto: Huwmanbeing / Creative Commons / Self-published work

Na pitevním sále převládá pochmurná atmosféra, krvavé skvrny a mrtvá těla nevyvolávají nic jiného než mdloby. Tyto představy se na nás přenášejí z filmových pláten, realita je však zcela odlišná. Díky nejnovějším technologiím je patologie bezesporu základním pilířem medicíny.

Foto: Ineuw / Creative Commons / Extracted images

Nová budova Ústavu anatomie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, která pro studenty medicíny vznikala v posledních třech letech, stála 170 milionů korun. Chlubí se moderními pitevními sály, novými mrazícími boxy, káděmi na mrtvá těla, ale také nejmodernějšími nástroji, jež zahrnují také virtuální pitevní stůl.

Rutinní postupy

Tělo dárce, jenž své ostatky dobrovolně věnoval medicíně, může být přesunuto do nové budovy Ústavu anatomie 2. lékařské fakulty. Tělo je většinou převezeno pohřební službou a následně je podle obvyklých postupů uloženo do mrazícího boxu.

Tady bývá podle potřeby 6 až 48 hodin. Teplota v boxu je přibližně -20 stupňů Celsia,“ popisuje David Kachlík, vedoucí Ústavu anatomie 2. lékařské fakulty UK.

Foto: Sp1nd01 / Creative Commons / CC-PD-Mark

Jako další přichází na řadu tzv. nástřik těla, k jehož provedení dochází přímo na pitevním stole. Poté, co je tělo nastříknuto směsí alkoholu, glycerinu a formaldehydu, je uloženo do kádí. V jedné kádi se může vyskytnout dohromady až pět lidských těl.

Doba jejich uložení se pohybuje okolo roku a půl, ale bez přítomnosti jakýchkoli komplikací zde mohou bez problémů vydržet i po dobu několika let. Tkáň se díky balzamovacím látkám zafixuje a mírně ztuhne, což je ideální stav pro preparace.

Teorie přenesená do praxe

V největší pitevně Ústavu anatomie se nachází dvanáct stolů, kromě nich jsou zde rovněž specializované nástroje, jejichž užití je pro štípání kostí a žeber nebo řezání mozku. Na operačním sále mají anatomové k dispozici dva operační stoly.

Mohou si zde tak na tělech dárců vyzkoušet různé chirurgické zákroky. Aby se ze studentů stali zruční a zkušení medici, je třeba si nejprve získané teoretické znalosti vyzkoušet aplikovat v praxi. Ročně se tak pro účely jejich výuky využije zhruba padesát těl, která poskytli dárci zapsaní do registru 2. lékařské fakulty UK v Motole.

V současnosti ale lékaři podotýkají, že mají nedostatek těl využitelných pro vědecké účely. „Bez toho, že by si studenti sami mohli sáhnout do těla, zjistit, jakou strukturu a konzistenci ty jednotlivé části lidského těla mají, se neobejdeme,“ podotýká David Kachlík.

Foto: Fæ / Creative Commons / PD US NPS

Revoluční prostředí na pitevně

Cenné zkušenosti práce se skutečným tělem nemohou být ani zdaleka plně nahrazeny nejmodernějšími technologiemi, přestože se jedná o velice nápomocné nástroje. Jedním takovým je také virtuální pitevní stůl.

Díky němu si mohou studenti promítnout libovolné řezy velmi přesvědčivého 3D modelu člověka, bohužel si však nemohou vyzkoušet přímý kontakt s fyzickým tělem, bez toho se rozhodně žádný lékařský zákrok neobejde.

Náhrada reálné pitvy může mít alternativní podobu, v mnohých případech je možnost využití doplnění velice vhodnými pitevními pomůckami, jež jsou podobně atraktivním a zároveň bezpečným didaktickým prostředkem.

Jsou to především počítačové simulace pitev, které mají v současnosti jednoznačně nejvyšší potenciál. Virtuální pitvy mohou nabídnout studentům celou řadu výhod, jako např. úsporu času a financí, opakovatelnost provedení, možnost návratu, nezávislost na čase a prostoru, aktuálnost a přesnost.

Je ale rozhodně nutné počítat s tím, že se pitva fyzického těla nedá nahradit ve všech ohledech. „Nemohou přímo formovat manuální zručnosti, zprostředkovat kontakt s materiálem a podobně,“ komentují situaci lékaři.

Foto: Z22 / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0

Tím, že se skutečné pitvy budou nahrazovat těmi virtuálními, rozhodně nehrozí, že by se studentům zhoršily jejich výsledky. Ba právě naopak, obrovský přínos, který by mohl ulehčit veškeré postupy, lékaři shledávají v nepřítomnosti nepříjemných aspektů, jako je krev či zápach, a možnost práci zopakovat, studenti si díky tomu tak mohou lépe osvojit potřebné vědomosti a postupy.

Související články
Žádná novinka to vlastně není, určité druhy hmyzu se k léčení používaly už ve starověku a tato zkušenost se leckde uchovala dodnes v lidové tradici. Jenže medicína si musela pár století počkat na vývoj metod schopných potvrdit nebo vyvrátit tradované účinky. Výsledky jsou zajímavé…   Stalo se za I. světové války: S americkými jednotkami se v roce 1917 […]
Historie 29.6.2025
Drsní a silní bojovníci, tak nějak bývají Keltové zapsáni v obecném povědomí. Tedy, ne že by nebyli, avšak na přelomu věků, kdy nastala zlatá keltská éra, nebyli v tomto ohledu výjimkou. Nové objevy však přinášejí možná překvapivé informace o tom, jakým způsobem některé keltské kmeny žily. Nový objev z jihozápadní Anglie přináší zajímavý vhled do […]
Doba kamenná, bronzová, železná i římská. Jeskyně, keltské hroby, zlaté prsteny a mamutí mládě. A k tomu knihy, které generace čtenářů neodložily, dokud nedočetly do poslední stránky. Výstava Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha, otevřená od 26. června v Nové budově Národního muzea, představuje fascinující svět českého autora, který spojil literaturu, pedagogiku a archeologii v jeden poutavý […]
Malomocenství neboli lepra činila po dlouhá staletí ze svých obětí znetvořená monstra, kterých se zdraví panicky báli. Dlouho se mělo za to, že na americký kontinent nemoc zanesli evropští kolonizátoři. Nejnovější mezinárodní výzkum však dospěl ke zcela jiným závěrům, existuje tam nejméně tisíc let! Jak je to možné? Lepra, známá také jako Hansenova choroba, je […]
Přezdívá se jí „božská částice“ – Higgsův boson. Ač její jméno zní téměř mysticky, jde o velmi reálný, vědecky doložený objev, který proměnil naše chápání vesmíru. Právě ona totiž dává elementárním částicím jejich hmotnost, a tedy i podmínky pro vznik hvězd, planet i života samotného. V červenci 2012 se v podzemí u Ženevy otřásl svět […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz