Padli v jedné z nejslavnějších bitev historie, ale jejich konec moc slavný nebyl. Alespoň si to myslí skotští vědci, kteří se na bitevní pole opakovaně vypravili, aby se dozvěděli více o 50 000 mužích, kteří v bahnitém terénu jižně od Bruselu nalezli svou smrt..

Minimum nalezených těl na bojišti vrtalo odborníkům hlavou již delší dobu. Až nyní se zdá, že by záhada mohla být konečně vyřešena. Pěkný závěr ale nemá…

Profesor Tony Pollard, který pracuje jako ředitel centra pro archeologii bojišť na Glasgowské univerzitě, shromáždil popisy a kresby bitevního pole od lidí, kteří ho navštívili hned po bitvě v roce 1815. Jenže ty vypovídají o spalování těl a masových hrobech.

„Těla byla na některých místech pohřbívána po stovkách ve velkých jámách,“ cituje Pollarda deník The Guardian. Hromadné hroby však nikdy nebyly nalezeny.

Podle vedoucího vědeckého týmu z Glasgowské univerzity se padlí vojáci pravděpodobně stali cílem chudých obyvatel z okolních oblastí, kteří těla nejprve obrali o cennosti a posléze, když mrtvoly zetlely, posbírali kosti, rozdrtili je a přeměnili na moučku bohatou na fosfor, po které byla počátkem devatenáctého století mezi rolníky značná poptávka.

Tento bizarní scénář by ostatně nebyl až tak výjimečný, jak by se mohlo na první pohled zdát. Vědci se domnívají, že podobný osud čekal mrtvé i na mnoha dalších bojištích ve světě…