Je plný „éček“, aby vydržel a chutnal. Může ale také zkazit život, nebo stát život. Podle nových výzkumů junk food nehrozí jen obezitou a cukrovkou, ale taky demencí a rakovinou.
Zjistíme to už v raném dětství: To dobré na talíři, co nám nejvíc chutná, nebývá zdravé. V dospělosti s tímhle ponaučením nakládáme po svém. Důsledky se dají dobře vyčíst ze zdravotních statistik. A zdá se, že neveselé čtení bude třeba ještě rozšířit, protože k chronickým onemocněním a předčasným úmrtím zapříčiněným obezitou a vysokým cholesterolem přidávají vědci další tíživé důsledky. Společným jmenovatelem je právě záliba v junk foodu.
Co přesně je junk food?
Asi to tušíte: Jde o fast food v širším slova smyslu. Průmyslově vyráběné „hotovky“. Stačí popadnout a jíst. Vedle hranolků, hamburgerů a spol. jde typicky o sušenky, chipsy, uzeniny, hotová jídla typu mražená pizza, ale také některé nápoje, zejména energetické.
Aby tyto dobroty za dlouhou dobu, než se z tovární linky dostanou do ruky a do úst, nepřišly o chuť, konzistenci a vzhled, je třeba je vybavit dostupnými lákadly pro smysly: Hodně osolit, osladit (i slaná jídla), nešetřit tukem a přídatnými látkami pro zachování atraktivity.
A čím víc jsou zpracované, tím méně živin, zejména choulostivých vitaminů, z původní suroviny zbývá. Typicky nedostatková je v junk food také vláknina, zato přebývá podřadných a rizikových druhů tuku. Čas od času takovou pochoutku naše tělo zvládne bez potíží.
Jenže záleží na tom, co se za výrazem čas od času skrývá, zde je to jednou měsíčně nebo třikrát za týden.
Obelstí mozek
Je to paradox: Rozum říká ne, přitom mozek současně bažení po junk foodu zesiluje. Reaguje tak nejen na slibný přísun energie a případně na vábení glutamátu, ale také na silný pocit, že nám chutná. V takovém případě se totiž aktivuje systém odměn, což je skupina prastarých struktur v mozku.
Tím se zvýší produkce dopaminu, který nás zaplaví pocitem potěšení a blaha. Když se zážitek opakuje, naroste množství receptorů pro dopamin, aby blaho mohlo být ještě silnější. Takže po jídle, které ten zážitek vyvolává, toužíme ještě víc.
Současně je potlačeno hodnocení nevýhodných následků, kam vědci řadí hlavně pokles energie, malátnost, nesoustředěnost, podrážděnost, depresivní nálady. V dalším kole čili už při návyku na tato jídla následuje narůstání váhy a hladiny krevních tuků a brzy už náběh na cukrovku, vysoký krevní tlak, srdeční potíže.
Přesto i když to všechno budete vědět, neubráníte se lákadlu a znovu ochutnáte. Proto je junk food past.
Tučné jídlo startuje imunitu
Stačí pár týdnů kaloricky vydatného jídelníčku a v nechvalně známém břišním tuku se začnou odehrávat povážlivé změny. Pro medicínu to sice není úplná novinka, ale teprve nedávno zveřejněný výzkum mnichovské Univerzity Ludvíka Maxmiliána vysvětlil, co se vlastně děje.
Břišní tuk má už dlouho špatnou pověst. Vzdoruje snahám o zhubnutí a rozehrává nepěkné metabolické a imunitní změny, které podporují propuknutí cukrovky a srdečně-oběhových onemocnění. Neděje se to však u každého člověka s povážlivou nadváhou.
Co způsobuje rozdíl, to se pokusil zjistit tým kolem bioložky Susanne Stutteové z Univerzity Ludvíka Maxmiliána. A přestože výzkum probíhal s laboratorními myšmi, měl odrážet realitu v lidské stravě.
Pokusná zvířata tedy rozdělili do dvou skupin, kde obě dostávaly vysoce kalorickou stravu, ale lišil se podíl tuku. V jedné byl značně zvýšený, v kontrolní skupině na standardní úrovni.
Rozdíl se ukázal rychle
Už po třech týdnech se rýsovaly překvapivé změny, kterými tělo reagovalo na nadměrnou tučnost stravy. Takto krmená skupina myší nejen že přibrala na váze, ale současně vykazovala povážlivý nárůst imunitních buněk v tukové tkáni.
Konkrétně šlo o buňky dentritické. Ty mají specifické poslání. Některé z nich fungují jako hlídky, vyhledávají bezpečnostní rizika a ta pak hlásí signálními molekulami. Další se nespokojují s obecnými signály, ale jako poslíčci přenášejí od místa infekce do lymfatických uzlin vzorky objeveného patogenu.
(A to doslova, prezentují je, což je oficiální termín, na svých výběžcích, které jim vysloužily označení dendritické buňky.) Problémem v tukové tkáni myší krmených vysoce tučnou potravou ovšem nebyly patogeny, a tak se tam stahovaly nikolik prezentující, ale hlídkující dendritické buňky.
Více o junk food se dočtete v aktuálním čísle časopisu 21. STOLETÍ 7/2022.