Lidské tělo je tranzitní pavučinou nepředstavitelných rozměrů. Svaly, orgány, tkáně a buňky musejí navzájem komunikovat, být propojeny – a to se starají přenašeče zpráv: nervy a hormony. Rozdíl je v rychlosti.

Zatímco nervy účinkují během milisekund, hormony na svou činnost potřebují mnohem více času. „Ale bez nich a jejich rovnováhy nedokážeme žít,“ připomíná endokrinoložka doc. MUDr. Jana Ježková, Ph.D..

Hormony jsou biochemické přenašeče zpráv, které cestují krví po celém těle a předávají informace tkáním a orgánům. Regulují tělesný růst a vývoj. Metabolismus a náladu. Libido a rozmnožování. „Všechno musí být navíc v rovnováze.

Narušení hormonální rovnováhy může být základem velkého počtu rozmanitých zdravotních potíží,“ říká ve 20. rozhovoru časopisu 21. STOLETÍ endokrinoložka z Univerzity Karlovy doc. MUDr. Jana Ježková, Ph.D.

Vizitka

doc. MUDr. Jana Ježková, Ph.D.

Rok narození: 4. 4. 1970

III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN

Členka České endokrinologické společnosti ČLS JEP

Dvacátý rozhovor časopisu 21. STOLETÍ

Dřív si lidstvo myslelo, že všechno řídí čtvero tělesných tekutin (krev, hlen, žlutá a černá žluč), nebo si to myslel aspoň Galén. Pak se mělo za to, že mozkem těla je srdce. Pak, že za vším je mozek, teď se udává, že druhým mozkem těla jsou střeva… Ale když si vezmu, jaký vliv na tělo, náladu a mozek mají hormony, nemají nad námi navrch právě ony? Nebo pořád my nad nimi?.

(Úsměv) Měli bychom být v symbióze. Celkově. Hormony nám pomáhají, bez nich nedokážeme žít, jsou součástí řízení organismu. Důležitá je v každém organismu spolupráce – propojení systému nervového, endokrinního a imunitního.

V minulosti nebylo známo, že se vlastní endokrinní buňky difuzně vyskytují i v trávícím ústroji, signály tedy může vysílat i střevní trakt. Většina hormonů je tvořena a uvolňována v závislosti na potřebách našeho organismu, pro člověka je proto jejich správná funkčnost nezbytná.

U hormonů asi neplatí, že když mám něčeho víc, je to lepší…

V rámci hormonálních regulací by mělo vše fungovat správně fyziologicky, takže mít něčeho víc, tedy i hormonů, není úplně žádoucí.

O kolika typech, druzích v těle se vlastně bavíme?

Kolik máme hormonů v organismu, to není v tuto chvíli nikdo schopen přesně určit. V klasickém pojetí jsou hormony látky různé chemické povahy, které jsou tvořeny ve žlázách s vnitřní sekrecí, ze kterých jsou uvolňovány do krevního oběhu, kterým se dostávají k periferním orgánům, kde působí na jejich receptory a vykonávají fyziologické účinky.

To je určitě správný koncept. Nicméně některé hormony nevznikají jen v endokrinních žlázách, ale jsou tvořeny například z prekurzorů v krevním oběhu. Některé hormony mohou vznikat i ve zhoubných nádorech neendokrinního původu, například v nádorech plic.

Zajímavým může být i fakt, že ženský pohlavní hormon estradiol vzniká působením enzymů z testosteronu.

Hormony jsou sloučeniny, které slouží jako chemický přenašeč od jedné buňky k druhé. Mají většinou bílkovinnou povahu, nebo jsou odvozeny od cholesterolu. Jsou velké?

Po stránce chemické struktury jsou hormony látkami různé povahy. Rozeznáváme peptidové hormony, proteiny a glykoproteiny, dále steroidní hormony a hormony aminové povahy.

Hormony jsou v krvi často vázány na specifické transportní bílkoviny (proteiny) a vyskytují se v různých koncentracích.

U některých hormonů je jejich množství variabilní v průběhu dne – příkladem může být kortizol, který má charakteristický denní rytmus. Právě dobu stanovení hormonu je pak nutné zohlednit při interpretaci výsledku.

To mají až tak výrazný denní rozptyl?

Některé ano. U již zmíněného kortizolu jsou nevyšší hodnoty ráno, nejnižší pak o půlnoci, s tím, že se jeho tvorba zvyšuje v zátěžových – stresových situacích.

Zajímavá je jistě i fyziologie růstového hormonu, který se do krevního oběhu vyplavuje v pulzech, v době pulzu jsou měřené hladiny vysoké, z mezidobí naproti tomu takřka nedetekovatelné. Pulzy jsou častější a vyšší u mladších jedinců, nejvýraznější jsou ve spánku.

U zdravého člověka dokonce můžeme zjistit jednorázově i vyšší hodnotu, tedy vyšší pulz růstového hormonu, v porovnání s pacientem, který má patologickou nadprodukci růstového hormonu. Produkce růstového hormonu klesá s věkem a je ovlivněná i pohlavím.

Melatonin – hormon mládí neboli spánkový hormon – regeneruje a udržuje svěžest. Endorfiny jsou hormony štěstí, oxytocin je označován za hormon lásky a důvěry, hormon stresu je adrenalin nebo kortizol. Kolik vlastně známe hormonů a jejich přízvisek?.

Pravděpodobně hodně (smích). My jako lékaři však tyto přízviska v zásadě nepoužíváme, snažíme se spíše fyziologicky vysvětlovat, co znamenají a co od nich můžeme očekávat, pokud se vyskytují v nadbytku, nebo nedostatku.

Lidské tělo je chytré. Během spánku naše tělo – tedy tukové buňky – produkuje hormon leptin, který ovlivňuje pocity nasycení. Dělá to proto, abychom se během odpočinku zbytečně nebudili hladem. Pokud ale spíme špatně, hladina leptinu klesá, a naopak stoupá množství jiného hormonu (hladu) – ghrelinu.

S tím souvisí zase hormon spánku melatonin, který narušuje modré světlo z monitoru a zkracuje spánkový biorytmus. Souvisí v těle všechno se vším?.

Ano, zcela určitě. Současná doba, a ne zcela optimální zdravý životní styl, vedou k tomu, že porušujeme některé z fyziologických regulací. Určitě ale není možné vytrhnout pouze tyto tři hormony z kontextu.

Kupříkladu ve stresu sehrává svou roli i kortizol. V zátěžových situacích je pro nás adekvátní rychlé zvýšení kortizolu nezbytné – až životně důležité. Z dlouhodobého hlediska však bude mít nadměrné množství kortizolu na organismus neblahý vliv.

Kdybychom měli úplně přesně jako odborníci odpovědět, co se děje pod vlivem jakýchkoli situací, museli bychom důkladně a přesně rozebrat všechny mechanismy, což by bylo velmi náročné.

Je nezbytné si uvědomit, že ke každému hormonu existuje kontra regulační působek, či spíše více působků. A jednotlivé vazby jsou velmi složité.

Co se týká melatoninu – je to hormon noci a spánku uvolňovaný z šišinky, epifýzy. Pokud bude člověk z jakéhokoli důvodu trpět nedostatkem spánku, tak nebude dostatečně svěží a nebude dostatečně zregenerován.

Jinak řečeno, pokud někdo spí osm hodin denně, což asi v současné době mnoho z nás nezvládá, tak se bude cítit mladě a svěže.

Průměrný věk obyvatel ČR se každoročně zvyšuje. Zatímco v roce 1991 bylo průměrnému Čechovi 36,5 roku, v roce 2017 to bylo už 42,2 roku. Za posledních 20 let se průměrný věk obyvatel zvýšil o 4,3 roku.

Za chvíli bude drtivá většina aktivních obyvatel ve věku, kdy nastává menopauza/andropauza….

U mužů se hladiny testosteronu postupně snižují od 40. roku věku. V průběhu života dochází k 20-40 % poklesu hladin testosteronu. Tento pokles je individuální, někdo má proto výrazně sníženou hladinu v 60 letech, další v 70 letech nebo až v 80 letech.

Koncentrace testosteronu však kromě věku ovlivňují i jiné faktory, například stres, nejen spojený s jiným onemocněním, ale i civilizační. Dalším častou příčinou nízkých hodnot testosteronu je obezita.

U žen dochází v menopauze, v době, kdy přestávají vaječníky fungovat jako endokrinní orgán, k výraznému poklesu ženských pohlavních hormonů. Problematickým je fakt, že se u žen věk menopauzy nemění, zatímco délka života se prodlužuje.

Estrogeny mají pozitivní vliv na kvalitu kosti, urogenitálního systém i centrální nervový systém, především kognitivní funkce. Určitě by proto bylo dobré, aby měly ženy adekvátní množství estrogenů co nejdéle.

Pokud má žena estrogenů dostatek, jedná se o velmi dobrou zprávu pro kardiovaskulární systém.

Jak dlouho hormony vydrží, než se rozpadnou? Ptám se proto, jestli je možné najít relikt hormonů u mrtvých, u mumií. A jestli dřív byla hladina hormonu vyšší/nižší?

Tuto otázku nejsem schopna přesně zodpovědět. Je mi jen známo, že se u mumií měřily hladiny kortizolu ve vlasech a překvapivě se nelišily od hladin současníků. Ze současného pohledu mohu jen uvést, že se jednotlivé hormony vyskytují v různých koncentracích, mají různé biologické poločasy, tedy doby, za kterou se množství příslušné látky sníží na polovinu a různé hladiny v průběhu dne event. kalendářního měsíce, jako tomu je u ženských pohlavních hormonů.

Hormony mají specifické účinky – nemohou být tedy nahrazeny žádnou jinou látkou… Když jsou lidé nervózní, nevrlí, podráždění, agresivní, přibývají na váze, ochabuje jim svalstvo, padají vlasy, může jít o nemoci štítné žlázy nebo další desítky nemocí.

Poznáte z pohledu u člověka, že by mohl mít některých hormonů nedostatek/přebytek?.

Na nadbytek některých hormonů je možné usuzovat na základě vzhledu. Pokud bude mít člověk nadprodukci růstového hormonu, bude vykazovat zhrubění rysů v obličeji, a pokud bude nadprodukce výrazná a bude trvat delší dobu, tak nás na ni vzhled pacienta upozorní.

Pokud má člověk nadbytek kortizolu, tak nás nejspíše zaujme obezita a typický měsíčkovitý obličej, zatímco nedostatek hormonů štítné žlázy se projevuje ve zpomalení psychomotorického tempa či kožními příznaky jako je suchost kůže.

Tyto projevy ale nemusí být vyjádřeny, jelikož diagnostika bývá v současné době velmi časná.

Naopak při nadbytku hormonů štítné žlázy si při kontaktu, hovoru s člověkem, častěji se ženou, protože onemocnění štítné žlázy se častěji vyskytují u žen, můžeme všimnout nervozity, roztěkanosti nebo zvýšeného lesku očí. Při podání ruky pak vnímáme zvýšenou teplotu a opocení.

Existuje hodně nemocí, které z pohledu endokrinologie neumíme léčit?

Po této stránce jsme na tom, myslím, velmi dobře. Je potřebné upřesnit, že u některých endokrinních onemocněních jsme schopni léčit jejich příčinu, například operativně neurochirurgicky odstranit adenom hypofýzy nebo znormalizovat zvýšenou produkci hormonů štítné žlázy (farmakologicky, operačně nebo léčbou radiojódem).

U jiných sice nejsme schopni ovlivnit příčinu, ale můžeme řešit následek, nejčastěji sníženou funkci endokrinní žlázy podáváním příslušného hormonu v substituční léčbě. Jsme tedy schopni substituovat hormony produkované v nadledvinách, štítné žláze nebo pohlavní hormony – mužské či ženské.

Medicína je schopná substituovat i hormon vazopresin, což má českou stopu.

Zajímavým, a ne možná známým hormonem, je antidiuretický hormon, který se uvolňuje ze zadního laloku hypofýzy z tzv. neurohypofýzy. V ní se ale netvoří, tvoří se už v hypotalamu. Jedná se o hormon, který působí především na ledviny, kde vede ke zpětnému vstřebávání vody.

Pokud bychom jej neměli, budeme mít stálý pocit žízně, velký příjem tekutin, a budeme hodně močit. Substituční látku, desmopresin, objevil český chemik Ing. Milan Zaoral, DrSc., (desmopresin byl patentován 15.6.1969).  Právě díky němu je možné léčit pacienty s diabetem insipidus centralis (onemocnění způsobené nedostatkem ADH – vazopresinu).

Schopni jsme léčit i nedostatek růstového hormonu jeho farmakologickým podáváním v injekční podobě. Substituční léčba je závislá na typu substituovaného hormonu, podává se ve formě tablet, gelů nebo injekcí – ať už dlouhodobě či krátkodobě působících.

Šlo by léčit liliputy růstovými hormony?

Pokud je člověk malého vzrůstu, může za tím být více příčin – kupříkladu kostní postižení, závažně onemocnění, které ovlivňuje celkový stav organismu, ale samozřejmě i nedostatek růstového hormonu. Pokud je nedostatek růstového hormonu příčinou zpomaleného/nedostatečného růstu, pak je možné jeho podáváním tento stav upravit.

S jeho aplikací se ale musí začít už v raném dětství, aby se dosáhlo očekávaného výsledku.

Je vhodné zmínit, že existují i stavy-onemocnění spojené s rezistencí vůči tomuto hormonu, u kterých je léčba růstovým hormonem rovněž prospěšná.

A co substituovat hormony štěstí?

Myslíte oxytocin? Nejčastěji se podává k urychlení porodu, jelikož významně ovlivňuje stahy dělohy. Významně též přispívá ke kontrakcím mlékovodů. Zároveň tento hormon ovlivňuje i různá centra v mozku a je důležitý pro vznik mateřského chování a citových vazeb.

Ale pro lepší pocit se nepodává.

V této indikaci zatím ne (smích).

Jedna ze skupin III. interní kliniky UK se specializuje na využití stereotaktické radiochirurgie v léčbě adenomů hypofýzy, což je metoda léčby nádorů za použití vysoké dávky ionizujícího ozáření. Jsou časté?.

Naše III. interní klinika se specializuje na endokrinologii a metabolismus. Jeden z nejvýznamnějších žáků profesora Charváta, prof. Josef Marek, DrSc, je zakladatelem klinické neuroendokrinologie v České republice.

Právě s pojmem neuroendokrinologie jsou spojena řídící centra endokrinního systému hypotalamus a hypofýza (podvěsek mozkový). Hypofýza je uložena na spodině base lební v částí klínové kosti nazývané turecké sedlo, a produkuje hormony, které řídí další periferní žlázy s vnitřní sekrecí (nadledviny, štítnou žlázu,…).

Adenomy hypofýzy jsou nejčastějšími patologickými lézemi hypofýzy, v naprosté většině případů jsou benigní. Mohou však v nadbytku produkovat hormony nebo naopak svým růstem poškodit zdravou tkáň hypofýzy, což se může vést k nedostatečné sekreci některých hormonů.

Nebo mohou svým růstem poškodit okolní struktury, nejčastěji zrakovou dráhu a tím i zrak pacientka, což se projeví nejprve omezením zorného pole. Stereotaktická radiochirurgie je jednou z možností, která se může v léčbě hypofyzárních adenomů uplatňovat….

Pod termínem endokrinologické nádory si většina lidí představí jen onemocnění štítné žlázy, ale je toho mnohem víc…

Endokrinologie je pro většinu lidí skutečně synonymum ke štítné žláze. Zřejmě je to proto, že onemocnění štítné žlázy jsou nejčastější. Například autoimunitní postižení štítné žlázy – autoimunitní tyreoiditida se vyskytuje až u 15 % populace, častěji u žen, až 8x!

Častým nálezem jsou také uzly ve štítné žláze, s přibývajícím věkem jsou častější. Pozitivní zprávou je jistě skutečnost, že většina uzlů (90–95 %) je benigního nenádorového charakteru. Jak odhalíme, který uzel je podezřelý – rizikový?

Pomocí sonografického vyšetření. Pokud se uzel jeví jako rizikový, tak přistupujeme k punkci uzlu, ze které získáme cytologický nález.

Nicméně endokrinologie skutečně není pouze štítná žláza…