Domů     Příroda
6 netušených věcí o mravencích
Martin Janda 26.11.2021

Mravenci jsou fascinující tvorové. Patří mezi nejúspěšnější druhy na této planetě, což je dáno především jejich sociální skladbou. Malí tvorové, kteří se leckdy chovají jako superorganismy, mají přitom spoustu tajemství, které věda odkrývá jen pomalu a stěží..

1) Většina mravenců jsou holky

Zapomeňte na Ferdu. Mravenci mají kastovní systém, ve kterém jsou povinnosti rozděleny více než důsledně. Královna je zakladatelkou kolonie a jejím úkolem je klást vajíčka. Mravenčí dělnice jsou všechny samice a toto sesterstvo je zodpovědné za harmonický chod kolonie.

Jejich úkoly zahrnují péči o královnu, vajíčka, larvy a kukly, dále shánění potravy, bezpečnost v kolonii a likvidaci odpadu. Převážná většina vajíček se vyvíjí jako dělnice, ale jakmile je kolonie připravena, královna vyprodukuje další generaci reprodukčních jedinců, kteří založí vlastní rod.

O tom, zda se samička mravence stane dělnicí nebo královnou, rozhoduje především strava, nikoli genetika. Královnou se může stát každá larva mravence – ty, které se jí stanou, dostávají stravu bohatší na bílkoviny.

Ostatní larvy dostávají méně bílkovin, což způsobuje, že se vyvíjejí jako dělnice.

2) Mravenčí kluci jsou jen létající spermie.

Na rozdíl od lidí s chromozomy X a Y je pohlaví mravence určeno počtem kopií genomu, které má. Samci mravenců se vyvíjejí z neoplozených vajíček, takže nedostávají žádný genom od otce. To znamená, že samci mravenců nemají otce a nemohou mít syny, ale mají dědečky a mohou mít vnuky.

Samičky mravenců se oproti tomu vyvíjejí z oplozených vajíček a mají dvě kopie genomu – jednu od otce a druhou od matky.

Samci mravenců fungují jako létající spermie. Mají pouze jednu kopii genomu, což znamená, že každá jejich spermie je geneticky identická s nimi samými. A jejich práce rychle končí, brzy po páření umírají.

3) Po prvním a jediném sexu tvrdá dieta

Když jsou teplé a vlhké podmínky, okřídlené panenské královny a samci opouštějí svá hnízda a hledají partnery. K páření dojde klidně i několika stovkách metrů nad povrchem.

Poté královny klesají k zemi a shazují křídla, zatímco samci rychle hynou. Spářené královny si vybírají hnízdiště a zahrabávají se do půdy.

Jakmile se královny dostanou pod zem, několik týdnů nejedí dokud nezplodí vlastní dceřiné dělnice. Využívají energii ze svých tukových zásob a nadbytečných letových svalů, aby nakladly první snůšku vajíček, která posléze oplodní spermatem uloženým při snubním letu.

Právě zásoba spermatu získaná od dávno mrtvých samců umožňuje královně klást oplozená vajíčka po celý život. Královny se již nikdy nepáří.

4) Spolupráce, smrt a otroctví

Někdy se dvě královny spojí, aby mraveniště založily společně. Toto zpočátku kooperativní spojení, které zvyšuje šanci na založení kolonie, se rozpadne, jakmile se objeví nové dospělé dělnice a dosud kamarádské královny spolu pak bojují na život a na smrt.

Život mravenců je drsný, například některé kolonie si kradou vajíčka svým sousedům a z vylíhnutých mravenců udělají své otroky. Avšak někteří mravenci před otrokářstvím dávají přednost spolupráci. Příkladem může být superkolonie argentinských mravenců (Linepithema humile), která se rozkládá na 6000 km evropského pobřeží od Itálie po severozápadní Španělsko a je tvořena doslova miliardami dělnic z milionů spolupracujících hnízd.

5) Třicet let i týden.

Po založení kolonie není práce královny u konce a má před sebou ještě mnoho let kladení vajíček. V laboratorních podmínkách se královny dožily třiceti let. Dělnice žijí přibližně rok, samci pak o něco déle než týden.

Tyto mimořádné rozdíly v délce života jsou dány výhradně způsobem, jakým se zapínají a vypínají jejich geny.

6) Mravenci mohou pomáhat lidem

Mravenci mají významný vliv na ekosystémy po celém světě a jejich role jsou rozmanité. Zatímco někteří mravenci jsou považováni za škůdce, jiní působí jako biologičtí kontroloři. Mravenci prospívají ekosystémům tím, že roznášejí semena, opylují rostliny a zlepšují kvalitu půdy.

Mravenci mohou být prospěšní i našemu zdraví, protože jsou potenciálním zdrojem nových léčiv, například antibiotik.

Související články
Příroda 22.5.2025
Čeští vědci ročně objeví a popíší desítky nových druhů organismů. Každý nově popsaný druh rozšiřuje poznání o přírodě a nabízí potenciál pro využití v medicíně, zemědělství i ochraně přírody. Tisíce jich ale ještě zůstávají neobjeveny. Mnohé z nich z přírody mizí dříve, než je vůbec stihneme poznat. Taxonomie, která je základním kamenem pro jakýkoliv výzkum biodiverzity, však […]
Vědecký tým z Ostravské univerzity, Biologického centra Akademie věd ČR a dalších evropských a amerických institucí odhalil zásadní změnu v energetickém metabolismu parazita Vickermania ingenoplastis, který je v laboratoři chován již od roku 1971.   Tato změna spočívá ve ztrátě schopnosti mitochondrií vyrábět energii tradičním způsobem, což představuje unikátní adaptaci na umělé laboratorní podmínky.​ Přirozené […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika […]
Příroda 18.5.2025
Nově analyzovaná fosilie Archaeopteryxe, získaná Fieldovým muzeem v Chicagu v roce 2022, přinesla zcela nové poznatky o tom, jak se první ptáci naučili létat. Tento exemplář, původně pocházející z Bavorska, je prvním, u kterého byly identifikovány specializované terciální peří na části horních končetin. Tato pera vytvářejí aerodynamický přechod mezi křídlem a tělem, což je adaptace […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz