Domů     Medicína
Jak dlouho žijí Evropané?
Martin Janda
od Martin Janda 28.11.2021

V rámci celosvětové populace se lidé průměrně dožívají 73,3 let. Evropský kontinent tento průměr vysoce přesahuje, ale i zde jsou patrné rozdíly. Obecně se dá říci, čím více na východ, tím více se snižuje naděje, že se člověk dožije vyššího věku. Naopak, nejdéle žijí Seveřané a také středomořské národy..

Očekávaná doba dožití při narození v Evropě byla v roce 2019 78,2 roku, u žen 81,3 roku a u mužů 75,1 roku. Ve všech evropských státech je průměrná délka života při narození vyšší u žen než u mužů, ačkoli rozdíl se v jednotlivých zemích výrazně liší.

Největší rozdíly mezi muži a ženami jsou v Lotyšsku, Litvě a Estonsku, nejmenší pak ve Švédsku a Nizozemsku. Do roku 2019 většinou docházelo na evropském kontinentě k prodloužení střední délky života, k největšímu pokroku v tomto ohledu došlo na Ukrajině. Ta ovšem měla dosti špatnou výchozí pozici.

reklama

Rok 2020, který byl ve znamení covidové pandemie, s těmito čísly poněkud zahýbal. „Covid-19 jako základní příčina úmrtí si bral hlavně lidi seniorního věku, nad 70 let. Jejich podíl začal klesat až v roce 2021 vlivem očkování.

V důsledku toho v roce 2020 došlo ke snížení tzv. naděje na dožití. U mužů je to o jeden rok, což není málo. A u žen o 0,7 roku,“ vysvětlil pokles ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Statistiky pak říkají, že průměrná doba dožití se v naší zemi snížila o rok.

Podle ÚZIS a Českého statistického úřadu zemřelo v roce 2020 o 17 000 lidí více než v předchozích letech. Vzhledem

k tomu, že pandemie, která si v našich končinách celkem vyžádala více než 30 000 životů, kulminovala začátkem roku

reklama

2021, dá se očekávat, že v tomto roce se průměrná délka života neprodlouží. K tomu nepřispívá ani současná situace, kdy se nemocnice opět plní nemocnými, které schvátil koronavirus. Pokud se však vše postupem času vrátí do normálu, statistici predikují, že v roce 2050 bude průměrná délka života českých žen 86,7 roku a mužů 82,1 let.

Rozdíly v délce průměrného života jsou pozorovatelné i v rámci českých regionů. Z českých žen nejdéle žijí obyvatelky Prahy a Vysočiny, následované Jihomoravankami a Východočeškami. U mužů je situace obdobná, nejdéle žijí Pražané, obyvatelé Královéhradeckého kraje a Vysočiny.

Na konci pomyslného žebříčku jsou lidé žijící v Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském kraji. Podle demografů je

to dáno především horším životním prostředím nebo stresem souvisejícím s tím, že zmíněné regiony trápí vyšší nezaměstnanost či vysoká zadluženost zdejších obyvatel.

Více článků z oblasti medicíny a zdxravotnictví si přečtete v nové Panoramě 21. století, která je právě v prodeji

…………………………………………………………………………………………………..

reklama

Průměrná délka života se samozřejmě vyvíjí i v čase. Častým mýtem je tvrzení, že lidé během středověku běžně umírali již ve třiceti nebo čtyřiceti letech. Archeologické nálezy ukazují, že už v mladším paleolitu byla běžná délka života kolem padesáti let.

Ve středověku se lidé mohli klidně dožít i sedmdesátky, byť průměrná délka života byla nižší. Nízká doba dožití z té doby byla dána především vysokou dětskou úmrtností, která průměr radikálně snižovala.

Kdo ovšem překonal dětský věk a pubertu, měl solidní naději, že se dožije vyššího věku.

Plynulé zvyšování střední délky života a lze zaznamenat v moderních společnostech ve druhé polovině 19. století. V Evropě se naděje dožití při narození pohybovala v té době pro obě pohlaví kolem jednačtyřiceti let, do roku 1900 se zvýšila na padesát roků a v roce 1930 již dosahovala šedesáti dvou let.

Během dvacátého století se průměrná doba dožití v českých zemích zvýšila u žen o 32 let, u mužů pak o 29 let. Je to dáno především nástupem všeobecné zdravotní péče a rozvojem medicínské vědy. Ještě začátkem dvacátého století byla kupříkladu tuberkulóza jedním z největších zdravotních strašáků.

Objev antibiotik však tohoto strašáka zatlačil do kouta. Významným faktorem v prodlužování střední délky života je i očkování proti mnoha chorobám, například proti záškrtu, neštovicím nebo dávivému kašli.

Zároveň došlo i k razantnímu snížení kojenecké úmrtnosti, ostatně Česká republika patří v tomto ohledu k nejlepším na světě.

Fakt, že čeští muži se dožívají nižšího věku než ženy, není dán pouze biologicky. Stojí za ním i životní styl. Muži jsou

častěji obětí autonehod nebo sebevražd. Rovněž mají vyšší sklon k obezitě nebo k popíjení alkoholu. Navíc svého času některé dělnické profese nebo i vojáci fasovali tabákové výrobky. A byť se o škodlivých účincích kouření vědělo už po první světové válce, jasné vědecké důkazy byly podány až koncem šedesátých let.

V době, kdy byla Evropa rozdělena do dvou bloků, se sice průměrná délka života prodlužovala na obou stranách železné opony, na té západní však výrazněji. Srovnání německých vědců ukazuje, že mezi SRN a NDR se v tomto ohledu začaly nůžky rozevírat v sedmdesátých letech.

Po sjednocení Německa v roce 1991 se rozdíly začaly smazávat a v současnosti jsou patrné už pouze u mužů.

K obdobným výsledkům lze dojít i při srovnání Rakouska a České republiky. Byť Češi měli ve zdravotnictví po skončení druhé světové války nesrovnatelně lepší podmínky, Rakušané je v sedmdesátých letech předhonili a až nyní začíná Česká republika svou ztrátu smazávat.

A jaký je biologický předpoklad, kolika let se člověk může dožít? Některé antropologické studie dospěly k závěru, že přirozená délka lidského života se pohybuje mezi 90 a 100 lety. Maximum se přitom pohybuje mezi 110 a 120 lety.

Badatelé z biotechnologické společnosti Gero odhadli schopnost lidského organismu plně fungovat dokonce na 150 let. Tento pohled je však ve vědecké obci spíše ojedinělý.

Stále se zvyšující věk dožití s sebou přináší i nové medicínské výzvy. Mezi ty největší patří vyšší výskyt neurodegenerativních nemocí, jako je Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba nebo jiné druhy demence.

Podle Světové zdravotnické organizace WHO nyní v globálním měřítku trpí demencí 55 milionů lidí. Do roku 2050 může tento počet vzrůst až o 40 procent.

reklama
Související články
Šálek čaje denně může přispět k vašemu lepšímu zdraví ve vyšším věku. Pokud nejste milovníkem čaje, nezoufejte, jsou i další potraviny, které můžete přidat do vašeho jídelníčku a poslouží vám stejně… Klíčem k lepším zdraví jsou flavonoidy. Jde o organické látky vznikající v těle rostlin, známé pro své antioxidační působení. Mají pozitivní vliv na lidský […]
Predikce zní jasně… Rok 2045 by mohl být pro obyvatele vyspělých zemích zlomový. Možnost či nemožnost početí by totiž mohla od té chvíle záviset pouze na schopnostech lékařů. Alespoň podle Shanny Swanové, autorky úspěšné publikace Count Down, která se poprvé na pultech knihkupectví objevila v roce 2017. Její obsah vychází ze studie zveřejněné ve stejném […]
Patří k nejmenším ze všech mikrobů na světě. Dokonce se o nich říká, že jsou tak malé, že by se na špendlíkovou hlavičku vešlo 500 milionů rhinovirů, jež způsobují nachlazení. Jsou zcela jedinečné, jelikož se množí uvnitř buněk jiných živých tvorů. Co vše o virech (ne)víme? Nachází se na kůži, drží na površích nebo si […]
Coby potomci Adama a Evy jsme byli „naprogramováni“ k tomu, abychom se milovali a množili. Proto každý rok přijde na svět 140 milionů dětí, 500 000 z nich však s pomocí umělého oplodnění. V posledních letech totiž vitalita mužských spermií klesá. Avšak Češi našli lék… Měří zhruba 0,05 mm a pouhým okem jsou neviditelné. I […]
Do žebříčku 50 nejrychleji rostoucích technologických firem ve střední a jihovýchodní Evropě se probojovalo 13 českých společností. Ve 23. ročníku soutěže Deloitte Technology Fast 50 CE získaly prestižní ocenění CE Tech Rocketship české firmy LutherOne a CYRKL, ale vůbec nejlepší a nejrychleji rostoucí tech firmou je opět FTMO. Nejrychleji rostoucí technologickou firmou ve střední Evropě […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz