Domů     Příroda
Kvůli kovům v rostlinách se spojí vědci z 30 zemí
Dagmar Garciová 22.10.2020

Kovy v rostlinách – to je téma, které budou společně řešit odborníci ze sto deseti laboratoří z 30 zemí Evropy. V říjnu byl spuštěn nový projekt „Plantmetals“, který propojí biology, fyziky, chemiky, molekulární genetiky, ekology i agronomy, aby přinesli nejen nové poznatky o fungování rostlin, ale také navrhli inovace pro zemědělství, pěstování a šlechtění plodin i ochranu životního prostředí.

Projekt je financován z evropského programu COST (European Cooperation in Science and Technology), potrvá čtyři roky a povede jej Hendrik Küpper z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR).

Malé množství těžkých kovů, např. železa, kobaltu, mědi či zinku, potřebují všechny rostliny, zvířata i lidé. Když je kovů příliš málo, znamená to problém ve výživě, v nepatrně vyšších koncentracích už jsou ale kovy toxické,“ vysvětluje Hendrik Küpper, vedoucí Oddělení biofyziky a biochemie rostlin BC AV ČR. Hospodaření rostlin s kovy je vysoce aktuální výzkumné téma a je klíčové pro zemědělství i výživu lidí.

V mnoha oblastech světa mají půdy nedostatek prospěšných kovů, což způsobuje jednak nižší produkci plodin a jednak nižší nutriční hodnotu potravin. Také nadbytek toxických kovů v půdách (rtuť, kadmium) představuje pro zemědělství a životní prostředí na mnoha místech světa závažné problémy.

Potřebujeme lépe pochopit, jakým způsobem rostliny přijímají kovy, jak je přepravují, ukládají ve svých buňkách a využívají, dále jak se vypořádávají s nedostatkem či nadbytkem kovů a jejich toxicitou,“ upřesňuje Hendrik Küpper.

Nový projekt umožní mezinárodní a mezioborovou výměnu zkušeností. Jeho hlavní náplní budou setkávání odborníků na konferencích, workshopech a navazování spoluprací během stáží a výměnných pobytů. Důležité je i to, že jsou do projektu zapojeni kromě vědců ze základního výzkumu také odborníci z aplikovaného výzkumu a průmysloví partneři.

Jejich společným cílem je výzkumné výsledky dovést až k praktickému uplatnění v zemědělství i dalších odvětvích. Mezi praktickými inovacemi tak může být například lépe cílené hnojení, pěstování a šlechtění kvalitnějších odrůd zemědělských plodin, kritické zhodnocení přínosů a rizik geneticky modifikovaných rostlin, efektivnější odhadování ekologických rizik a v neposlední řadě také nástroje pro fytoremediaci, tj.

využití rostlin pro odstranění toxických kovů ze znečištěných půd a vodních zdrojů.

Během října se uskutečnilo – kvůli epidemiologické situaci v Evropě však pouze virtuálně – první setkání zástupců všech laboratoří a partnerů, na němž byly představeny cíle a aktivity projektu a byl zvolen hlavní tým vedoucích pracovníků.

Na léto 2021 je plánována první velká konference, na níž by měli do Českých Budějovic přijet zástupci všech zapojených laboratoří a firem. „Tento projekt se 110 členy z 30 zemí přinese mezinárodní zviditelnění pro náš vědecký tým z Biologického centra a posílí náš výzkumný profil,“ dodává přínosy pro českou vědu Hendrik Küpper.

Související články
Příroda 15.8.2026
Mezinárodní tým vědců, mezi kterými nescházeli ani čeští badatelé, odkryl skrytou historii slavné sopky Santorini. Analýza mořských usazenin starých 3500 let ukázala, že podmořské horké prameny zde v pulzech po dobu 1100 let chrlily obrovské množství těžkých kovů. Zatopený sopečný kráter nebo též kaldera u řeckého ostrova Santorini, který vznikl propadnutím vrcholu sopky po dávných […]
Příroda Technika 13.8.2026
Plastový obal nebo ojetá pneumatika mají po skončení své služby nepříjemný problém. Materiál, ze kterého jsou vyrobené, jen tak nezmizí. Část podobného odpadu proto končí ve spalovnách nebo na skládkách. Česká společnost ENRESS ale ukazuje, že existuje i jiná cesta. Pomocí vysokých teplot dokáže z obtížně recyklovatelného odpadu znovu získat suroviny využitelné v průmyslu. Právě […]
Mračno much se snáší k nádobě, umístěné v otevřené krajině. Přitahuje je „vůně“, které zkrátka nedokážou odolat – rozkládající se kuřecí játra. Jde však o past. Mouchy se tak nedobrovolně stanou součástí výzkumu ohledně šíření tasemnice mezi jeleny wapiti. Mouchy, komáři a další dotěrný hmyz se netěší právě dobré pověsti – i s ohledem na […]
Klepítkatci jsou členovci pojmenovaní podle klepítek neboli chelicer. Ty jsou přeměněným prvním párem končetin a skládají se ze dvou či tří článků. Že české označení klepítka nemusí být úplně přiléhavé, svědčí fakt, že výraz chelicery vychází z řeckého slova chélé, jež lze přeložit i jako dráp. Chelicery mohou bodat, kousat, efektivně manipulovat s potravou, mohou […]
Historie Příroda 11.8.2026
Vědci se domnívají, že zahájení konzumace masa bylo oním zlomovým bodem, díky kterému se lidské mozky mohly začít zvětšovat, což nám dalo kognitivní náskok před jinými druhy. Nejnovější studie však upozorňuje na to, že zřejmě i cukry sehrály v tomto procesu významnou roli… Během 4 milionů let lidské evoluce se náš mozek zvětšil z přibližně […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz