Domů     Medicína
Nenápadné, ale zrádné hematologické onemocnění
Pavel Polcar 13.2.2020

Mezi méně známá krevní onemocnění patří imunitní trombocytopenická purpura. Ta se zpočátku může projevovat jen zvýšenou tvorbou modřin, krvácením z nosu nebo dásní. Projevy onemocnění jsou zapříčiněné reakcí imunitního systému, který postupně ničí krevní destičky, což má za následek zvýšené riziko krvácení..

Imunitní trombocytopenická purpura, pro niž je také často používán výraz imunitní trombocytopenie, je autoimunitní onemocnění, které lékaři ročně diagnostikují asi 70 až 100 novým pacientům na jeden milion obyvatel.

Z toho polovina jsou děti mladší 15 let. U dospělých je nejčastější ve věku 18–40 let, zhruba třikrát častější je pak u žen než u mužů. Jedná se o onemocnění, jež bývá v 80 % primární, kdy příčiny jsou různorodé.

Často může propuknout po běžných virózách dýchacího či zažívacího traktu nebo ve spojení s jinými nemocemi, například mononukleózou. Ve 20 % případů může být jeho vznik spojen například s užíváním některých léků, očkováním, nádorovým onemocněním, infekcí, jako je například HIV nebo hepatitida B, jiným imunitním onemocněním nebo poruchami funkce sleziny.

„Název imunitní trombocytopenická purpura si onemocnění vysloužilo kvůli krvácení do kůže s tvorbou petechií – drobných tečkovitých krvácení a modřin. Dále dochází ke krvácení v oblasti dutiny ústní, z nosu, ženy a dívky mohou mít silnou menstruaci.

Vzácně pacienti krvácejí do zažívacího či močového traktu, výjimečně i centrální nervové soustavy – mozku. Krvácivé projevy by pacienti či jejich rodiče neměli podceňovat a měli by se nechat včas vyšetřit lékařem,“ objasňuje MUDr. Veronika Fiamoli, Ph.D., z Oddělení dětské hematologie Fakultní nemocnice Brno.

Imunitní trombocytopenická purpura je v podstatě porucha imunity, kdy vlastní imunitní systém poškozuje synchronizovaný proces zdraví. Organismus začne komplexně ničit vlastní krevní destičky neboli trombocyty.

Rovněž pak utlumuje tvorbu zárodečných buněk krevních destiček. Dopad této poruchy na zdraví člověka je významný, neboť krevní destičky plní v naší krvi nepostradatelnou úlohu. Díky své schopnosti přilnout k poraněné cévě, shlukovat se a měnit tvar dokážou ve spolupráci s dalšími látkami v krevní plazmě vytvořit krevní sraženinu, která ucpe poškozenou stěnu cévy, čímž zastaví krvácení. Ač si to málokdo uvědomuje, mají funkci nejideálnějších náplastí.

Pokud pacient trpí podezřelými projevy, například právě modřinami, lékař ho pošle na laboratorní vyšetření krevního obrazu, které určí mimo jiné i počet krevních destiček. V případě, že se prokáže snížení počtu destiček, je nutné zahájit léčbu.

Následující terapie má několik linií. V první může lékař nasadit kortikosteroidy nebo imunoglobuliny. Druhá linie se týká podávání léků, které podporují tvorbu krevních destiček v kostní dřeni nebo imunosupresiv neboli léků potlačujících imunitu.

Pouze v nejnutnějších případech lékař zvolí chirurgické odstranění sleziny. „Velké pokroky v medicíně přinesly v posledních letech pro pacienty s imunitní trombocytopenickou purpurou nové léčebné možnosti.

Nicméně důraz je především kladen na individuální posouzení každého pacienta a volbu léčebného postupu, který je pro něj nejefektivnější a umožňuje mu žít s co nejmenšími omezeními,“ doplňuje MUDr. Fiamoli.

Související články
Nejnovější výzkum odhalil, že ženy trpící „Alzheimerem“ mají až o 20 % nižší hladiny omega mastných kyselin v krvi než ženy, které touto formou demence netrpí. Alzheimerova choroba se u nich přitom vyskytuje až dvakrát častěji než u mužů, u kterých ovšem stejný vzorec potvrzen nebyl. Může změna stravovacích návyků oddálit nástup nemoci? Jako Alzheimerova […]
Medicína Příroda 24.8.2025
V posledních letech si výzkumníci všímají stále rostoucí hrozby panzootik, tedy chorob, které jsou schopné přeskakovat mezi různými biologickými druhy. Jedním z nejvýraznějších příkladů je v tomto ohledu vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, která se šíří nejen mezi ptáky, ale i mezi savci. Panzootika, která překračuje druhové bariéry a postihuje různé živočišné druhy, celkem podstatně […]
Astrocyty, buňky hvězdicovitého tvaru s dlouhými výběžky, patří mezi tak zvané neuroglie, což je podpůrná tkáň, která spolu s neurony tvoří nervový systém. Gliové buňky představují asi 90 % všech buněk v nervovém systému, kde zastávají mnoho funkcí. Nyní se ukazuje, že pro naši paměť jsou astrocyty zřejmě mnohem důležitější, než se zdálo. Lidský mozek […]
Medicína 18.8.2025
Účinný boj proti zhoubným nádorům! To je téma, kterým se zabývají mnohé vědecké týmy po celém světě. Mezi nimi také mezinárodní tým v čele s experty z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Ten přišel s inovátorskou metodou, jak dostat toxického „ničitele“ rakovinných buněk jen tam, kam je určen Celé to funguje na principu […]
Historie Medicína 16.8.2025
Lidský organismus je nesmírně komplikovaný systém, nejsložitější ve známém vesmíru. Neskládá se jen z těla, jeho neodmyslitelnou součástí je duše, mysl a psychika. I ta, stejně jako samotné tělo, může onemocnět… Zatímco se zlomeninou ruky každý rychle odkvačí k lékaři, nemoci duše stále mnohdy bývají ve společnosti vnímány jako něco neslušného, ba až stigmatizujícího. Naštěstí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz