Domů     Příroda
Vredefort: Největší jizva na naší planetě
Martin Janda 3.10.2019

Náš nejbližší vesmírný souputník Měsíc má svou tvář výrazně zjizvenou krátery. Nějaký kráter si z kosmických karambolů odnese každé pevné těleso. A i když na naší planetě nejsou tak patrné, i zde je spousta památníků na nedobrovolné schůzky Země s jinými tělesy..

Katastrofické filmy popisující, kterak se k naší planetě blíží ohromný asteroid slibující, že vymaže vše živé, jsou ve velké oblibě. Ve filmu se vždy najde nějaký ten Bruce Willis, který celé lidstvo zachrání, byť za cenu vlastního života.

Jenže před 2 000 000 000 let milý Bruce asi neměl čas, takže desetikilometrový bolid měl cestu k zemskému povrchu otevřenou.

Asteroid, který si to mířil k Zemi, byl sice z kosmického hlediska drobek, ale když se desetikilometrové monstrum srazí s jiným, katastrofa je na světě. Při dopadu se uvolnilo ohromné množství energie – zřejmě největší, jakého kdy byla matička Země v historii svědkem.

Kdyby naráz vybuchly všechny atomové zbraně, co jich na Zemi je, musela by se celková exploze vynásobit ještě desetkrát, aby se síla výbuchu vyrovnala tehdejší kolizi Země s asteroidem.

Je samozřejmé, že náraz měl zásadní vliv na život – brzy došlo k zásadním změnám, které v mnoha evolučních procesech přehodily výhybku. Kdoví, zda by evoluce probíhala do dnešních dnů stejně, kdyby tehdy asteroid Zemi minul.

Každopádně, o miliony let později se místní krajina stala natolik zajímavou, že již před 150 000 lety se zde usadili předkové člověka.

Stopy po nárazu jsou dodnes patrné. Kráter zvaný Vredefort podle blízkého městečka se nachází v Jihoafrické republice asi 120 kilometrů jihozápadně od Johannesburgu. V dobách po nárazu byl kráter široký 380 kilometrů.

Během působení nejrůznějších přírodních procesů do dnešních dnů poněkud zeštíhlel a měří nyní „jen“ 140 kilometrů, tedy asi tak daleko jako leží Jihlava od Prahy. Každopádně je dodnes největším potvrzeným kráterem na naší planetě. Bylo by příjemné, kdyby mu tento primát zůstal již natrvalo…

Struktura vredefortského kráteru je složena z několika prstenců. Na Zemi je podobných útvarů velmi málo, protože eroze a desková tektonika je obvykle brzy zlikvidují. Na jiných tělesech sluneční soustavy jsou však běžné.

Známým příkladem takového kráteru je Valhalla na Jupiterově měsíci Callisto. Ovšem proti měsíčním kráterům je ten u Vredefortu docela malý. Vždyť na Měsíci existují i krátery, které mají průměr 2500 kilometrů…

Související články
Příroda 22.6.2026
Orchideje jsou bezesporu vnímány jako překrásné rostliny. Mezi takzvanými pokojovkami patří mezi nejoblíbenější. Ne každý ovšem ví, že jsou zkraje svého života závislé na houbách. Díky tomuto symbiotickému spojení získávají živiny, bez nichž se neobejdou. Tato vazba ovšem nebrání některým z nich, aby se rozšiřovaly ze svých původních lokací. S nadsázkou řečeno invazivní choutky asijských […]
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz