Domů     Medicína
Světlá budoucnost pro postižené? Nová technologie by jim mohla umožnit rychlejší reakce
Jan Martinec 20.8.2019

U průměrného člověka je k reakci na zrakový podnět potřeba asi 0,25 sekundy. Na zvuk zareagujeme pohybem okolo 0,17 sekundy a na dotyk asi za 0,15 sekundy. Z normálu se mohou pochopitelně vymykat lidé, kteří jsou pro tyto účely nadání a speciálně trénovaní jako např. hokejoví brankáři.

Přesto ani oni nemohou čelit určitým limitům, které nám lidské tělo stanovilo..

Takové limity jsou především zásluhou mozku, kterému zabere zpracovávání informací o podnětu až 80 % reakční doby.

Zajímavé poznatky přinesla studie odborníků z University of Chicago a tokijské Computer Science Laboratory firmy Sony, během které byli odborníci požádáni, aby prováděli přichystané úkony vyžadující co nejrychlejší reakci – chytali padající fixu nebo odpalovali letící míček baseballovou pálkou.

Během těchto činností je vědci pozorovali a pomocí připevněných senzorů zaznamenávali data o akci všech potřebných svalů.

Dalším krokem bylo upevnění stimulačních elektrod na ruce a paže testovaných jedinců, kterými jim posléze byly drážděny svaly tak, aby ruka prováděla některý z výše zmíněných úkonů např. chytla padající fixu.

Zkrátka a dobře v takovou chvíli nebyl pohyb v rukou testovaného člověka, nýbrž přihlížejících vědců. Čeho se tím odborníci snažili docílit? Vlastním smyslem pokusu bylo nalézt takové načasování akce po aktivačním stimulu, aby dobrovolník vnímal pohyb jako výsledek svého vlastního rozhodnutí. A to se jim také povedlo.

Jako klíčové se ukázalo spuštění akce za 0,16 sekundy po zrakovém stimulu. V tu dobu už měli testovaní lidé pocit přirozeného pohybu, ke kterému už se sami chystali. Jenže ve skutečnosti byla jejich reakce urychlena bezmála o 0,08 sekundy, tedy skoro o třetinu. A nebýt vědců, nikdo z testovaných by takhle rychle nedokázal zareagovat.

Takové výsledky nás pochopitelně vedou k představě, že bychom jednou mohli nosit speciální technologii, překonávají běžné lidské možnosti, a značně urychlující schopnost reagovat na okolní podněty. Mimo jiné by to mohlo pomoci lidem, které tělo příliš neposlouchá.

Ti by tak mohli získat větší jistotu při běžných každodenních činnostech a částečně nebo plně se osamostatnit od cizí pomoci. Je však třeba krotit vášně a na závěr zdůraznit, že nám k takovému šikovnému asistentovi ještě hezkých pár let zbývá a kdo ví, zda bude vůbec někdy dostupný. Možných kamenů úrazu bude během dalšího vývoje mnoho…

..
Předchozí článek
Další článek
Související články
Ročně zemře na vykrvácení až 1,5 milionu lidí po celém světě. Mnoho nemocnic se přitom potýká s nedostatkem krve pro transfuze, a to z důvodu neustálého poklesu dárcovství krve v kombinaci se zvýšenou poptávkou po krevních transfuzích z důvodu zvýšeného stárnutí populace, provádění rozsáhlých chirurgických zákroků či léčby chemoterapií, teroristických útoků i mezinárodních vojenských konfliktů. […]
Většina lidí si nevybaví nic, případně jen velmi málo z doby, kdy jim byly méně než tři roky. Už slavný rakouský psycholog a zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud nazval tento jev infantilní amnézií. Pokud jsou tyto vzpomínky klíčem k rozvoji naší identity v dospělosti, jak je možné, že si je nepamatujeme? Paměť je složitý a komplexní […]
Svět si nedávno prošel pandemií covidu, každoročně se objevují chřipkové epidemie a obavy vzbuzuje i ptačí chřipka. Kontrola šíření virů tak zůstává i nadále globální výzvou. Vědci z University of Pennsylvania se pokusili vyvinout antivirovou žvýkačku bránící přenosu viru chřipky či herpes simplex mezi lidmi. Vyrobená je z luštěniny! Předtím, než vypukla pandemie covidu, používal […]
Demence souvisí se ztrátou paměti, zmateností a kognitivními problémy. To se ví. Co když ale první varovné signály nepocházejí z mozku, ale z očí? Nedávná vědecká studie ukázala, že změny ve zrakovém vnímání mohou předpovědět demenci až 12 let před její oficiální diagnózou. Zjištění otevírají dveře novým možnostem včasné detekce a prevence neurodegenerativních onemocnění. Zrak […]
Invazivní biopsie neboli odebrání malého kousku tkáně z míst, kde předchozí zobrazovací metody neposkytly jasnou informaci o tom, zda pacient trpí rakovinou či nikoliv, by se v blízké budoucnosti mohla stát minulostí. Nahradit by ji mohli miniroboti schopní pořídit snímky přímo z nitra vašeho těla. První takový robot, označovaný jako OME (oloidní magnetický endoskop), vznikl […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz