Podzemní dráhy ve světových velkoměstech patří mezi nejvytíženější dopravní prostředky. Je tomu tak i v Praze, kde se od června natáhlo metro na více než 53kmstřiapadesáti stanicemi. Samozřejmě na světě jsou podzemní dráhy mnohem starší, delší a vytíženější. V našem žebříčku jsme je seřadili podle jejich délky.
1. New York
nejdelší na světě, délka – 398 km
Oficiální začátek existence podzemní dráhy v New Yorku se datuje rokem 1904. Síť této největší podzemní dráhy na světě měří 398 km a na 25 trasách leží 469 stanic. Nejfrekventovanější stanicí na Washingtonově náměstí prochází osm tras, jimiž ve špičce projede během hodiny téměř 80 vlaků. Na trasách jezdí jak lokální vlaky, které zastavují ve všech stanicích, tak expresní, jež staví až po delším úseku trasy. Nejmodernější a nejrychlejší trasou, kde jezdí jen expresní vlaky, je trasa JFK, spojující nejsevernější část Manhattanu s mezinárodním letištěm J. F. Kennedyho.
2. Londýn
první metro v dějinách, délka – 392 km
Historie podzemních drah začala v Londýně, kde bylo vybudováno první metro na světě. Výstavbu navrhl už v roce 1846 Charles Pearson, první šachta se ale začala hloubit až v roce 1860. První trasa metra byla otevřena už tři roky poté. Byla dlouhá pouhých šest kilometrů, na kterých bylo sedm stanic, a spojovala Paddigton s Farringdonskou ulicí. Dnes je metro dlouhé 392 km, má 10 tras a 245 stanic. První vlaky byly taženy parní lokomotivou a vagony osvětleny plynem. Ty pak vystřídaly první vlaky s elektrickým pohonem a elektrickým osvětlením. Ve druhé světové válce byly stanice metra využívány jako protiletecké kryty a jedna větev metra byla dokonce uzavřena, protože tam byly ukryty sbírky Britského muzea a národní poklad Anglie. V roce 1964 tu byly poprvé vyzkoušeny automatické vlaky bez řidičů. Největší stanice Baker Sreet a Morgate mají deset nástupišť, ze kterých lze přestoupit na další čtyři trasy. V roce 1975 postihlo metro tragické nehoda, při které zahynulo 43 lidí. Nejnovější úsek londýnského metra byl otevřen v roce 1999.
3. Moskva
nejvytíženější podzemní dráha, délka – 269 km
Moskevské metro jako nejvytíženější na světě denně přepraví 8 až 9 milionů lidí. Metro má přes 160 stanic a celkovou délku 269 km. První plány na zřízení podzemní dráhy pocházely už z carských dob, projekt se ale realizoval až ve 30. letech 20. století. Desetitisíce nasazených dělníků vybudovaly první dvě trasy v délce 12 km za neuvěřitelně krátkou dobu. Slavnostního otevření v roce 1935 se zúčastnil i Bertolt Brecht, který k této události zkomponoval oslavnou ódu – žádná jiná podzemní dráha nebyla tak krásná. Přepychové mramorové obložení vestibulů bylo v tehdejší době skutečně unikátní. Letos plánuje moskevské metro otevření i dalších dvou stanic.
4. Paříž
metro bez řidiče, délka – 211 km
Metro v Paříží funguje už od roku 1900. V současnosti jezdí vlaky na trati dlouhé 211 km na 14 trasách s 380 stanicemi. Téměř každá stanice v centru něčím vyniká. Například na stanici Louvre najdete reprodukci soch z muzea, ve stanici Bastila je umístěna gigantická keramická mozaika oslavující Velkou francouzskou revoluci. Pařížské metro postihla dvě velká neštěstí. V roce 1903 vypukl ve stanici Couronnes požár, při kterém se udusilo 84 lidí. O několik let později byly tunely při povodni zaplaveny vodou. Novinkou je linka 14 otevřená v roce 1998, která spojuje Madeleine a novou Národní knihovnu. Je plně automatizovaná a obejde se bez řidiče. Kolejiště je od nástupiště odděleno krytem z plexiskla.
5. Tokio
spojení železnice s metrem, délka – 232 km
Provoz tokijské podzemní dráhy byl zahájen v roce 1927. V současnosti je v provozu 232 km podzemní dráhy s 10 trasami a 154 stanicemi. Zajímavé je propojení sítě státních a soukromých železničních drah 2 s metrem – z hlavního nádraží vede na každou světovou stranu jedna státní dráha. K nádražím a stanicím přijíždějí vlaky ze všech tras podzemní dráhy procházející centrem Tokia. Mimo centrum města navazují na konečné stanice metra soukromé železnice. Tokijské metro smutně proslulo útokem náboženské sekty Óm-šin-rikjó, která v pěti stanicích umístila sáčky s nervově paralytickou otravnou látkou sarinem. Chemickému útoku podlehlo dvanáct lidí a téměř 4000 postižených muselo být ošetřeno v nemocnicích.
6. Mexiko City
nejvýše položené metro, délka – 177,7 km
V hlavním městě Mexika byla vybudována nejvýše položená podzemní dráha na světě. Její provoz začal v září roku 1969. Na celkových 177,7 km je 154 stanic, kde k orientaci slouží pouhé kreslené cedule. Mapky a nápisy jsou umístěny jen na povrchu metra. Ročně přepraví mexické metro 1,5 miliardy lidí. |
7. Chicago
chráněné před vichřicemi, délka -158 km
Chicagské metro patří mezi nejstarší podzemní dráhy světa. První provoz byl zahájen v červnu roku 1892 na nadzemním úseku trasy, označovaném jako »alej L«, protože vedl alejí mezi State Street a Wabash Avenue. Během osmi let byly vybudovány další dvě trasy nadzemní dráhy. Teprve v roce 1916 se začalo projektovat a posléze budovat metro. Jeho přednosti před nadzemními trasami ještě zvýraznilo neštěstí, které postihlo Chicago roku 1930, kdy se přes něj přehnal nejsilnější blizard (prudká sněhová bouře) v jeho historii. Strach a nedůvěra k metru cestující opustila tak rychle, že v něm bylo záhy přepraveno přes 1 milion lidí za den. V současnosti je v provozu 6 tras a 143 stanic a metro má celkovou délku 158 km.
8. Soul
mladé a vytížené metro, délka – 147 km
Podzemní dráha v Soulu byla vybudována poměrně pozdě – až v roce 1974, kdy byl zahájen provoz pěti tras podzemní dráhy. Na celkové délce 147 km bylo postaveno 112 stanic, z nichž jen necelá polovina leží v podzemí. Ročně metro přepraví přes 1,3 miliardy cestujících, čímž se řadí mezi nejfrekventovanější metra světa.
9. Boston
umění v podzemí, délka – 125 km
Podzemní dráha v Bostonu, otevřená v roce 1987, má 4 trasy o celkové délce 125 km a 81 stanic.| Nejfrekventovanějším územím je bostonský poloostrov, kde se křižují všechny trasy metra a přístup k nim je zajištěn deseti stanicemi. Jednou z nich je i stanice Aquarium, odkud vyjíždějí | na své trasy i motorové čluny lodní dopravy. V bostonském metru se 1. 7.1977 poprvé v USA -a pravděpodobně i na světě – uskutečnil koncert na stanici. Nesl název »Hudba pod Bostonem«. V roce 1980 tu zase byla uspořádána výstava Umění v podzemní dráze«.
10. Berlín
tunelová sova a Berlínská zeď, délka – 144 km
Otevření prvních 6 km berlínského metra U-Bahn se datuje rokem 1902, i když tehdy ještě ani nešlo o pořádné metro. Z větší části byla trasa metra vedena na nadpovrchových viaduktech, po kterých jezdí původní linka dodnes. Metro tehdy budilo velkou nedůvěru. Sám německý císař Vilém II. dlouho odmítal vstoupit do tohoto dopravního prostředku a slavný vědec Robert Koch o něm dokonce prohlásil, že je to bacilonosičský kočár. Berlíňané si ho přesto velmi rychle oblíbili a říkali mu »tunelová sova«. Za druhé světové války byla U-Bahn těžce poškozena. Zvláštní kapitolu zažila U-Bahn po rozdělení města Berlínskou zdí. Tehdy některé linky pod centrem východní části Berlína jen projížděly bez zastavení a potemnělé uzavřené stanice střežili ozbrojení vojáci. Tunelů se ale využívalo při útěcích do západního Berlína, které se několika lidem skutečně podařily. Po pádu Berlínské zdi se rychle začaly znovu propojovat narušené sítě. Dnes má metro devět tras o celkové délce 144 km a 170 stanic.
