Domů     Historie
Tajemné menhiry aneb třikrát devět králů
21.stoleti 21.9.2004

V západní i severní Evropě stojí od pravěku tisíce velkých vztyčených kamenů, megalitů. Podobné, i když menší kameny stojí i u nás. U žádného z nich se však dosud archeologům nepodařilo prokázat, že skutečně pochází z pravěku. Až do loňského léta.

V západní i severní Evropě stojí od pravěku tisíce velkých vztyčených kamenů, megalitů. Podobné, i když menší kameny stojí i u nás. U žádného z nich se však dosud archeologům nepodařilo prokázat, že skutečně pochází z pravěku. Až do loňského léta.

O neohlášené stavbě rybníka na východním okraji Cehnic na Strakonicku se archeologové dozvěděli jen náhodou. Naštěstí včas. Ze všeho nejdříve tam našli střepy velké zdobené amforovité zásobnice. Proto si zpočátku mysleli, že odkrývají žárový hrob nebo pozůstatky chaty. Brzy však zjistili, že mají co do činění s něčím jiným. Objevili skupinu balvanů z místní žuly, vysokých 0,5 – 1 m, tvořící kruh, na východní straně porušený novodobou cestou. Nelze proto říci, z kolika balvanů byl kruh původně složen – snad z osmi či devíti. Jistý není ani účel několika dalších kamenů, které výzkum odkryl uvnitř i vně kruhu. Některé mohly tvořit další, vnitřní kruh. Dva balvany západně od kruhu mohly být, když stály, jakýmsi vchodem do areálu. Všechny nalezené kameny ležely, až na jeden – menhir (z keltštiny men – kámen, hir – dlouhý), stojící přímo naproti „vchodu“, orientovaný podle světových stran. Díky nálezu zásobnice a také menšího koflíku s ouškem archeologové určili, že ke vztyčení kamenů došlo v mladší době bronzové, v období knovízské kultury, asi před 3000 lety. Podle Jana Michálka ze strakonického Muzea Středního Pootaví nemůže být pochyb o tom, že kruh z Cehnic je první archeologicky datovaný megalitický objekt u nás.

Takovým okrouhlým sestavám, známým zejména z Britských ostrovů, se říká cromlechy. Ten cehnický snad kdysi tvořilo devět kamenů. To je skutečnost, která znalce pravěké historie Strakonicka nepřekvapí. Podobné kruhy se tam totiž už našly.

 

Zkazka o devíti králích

„Byly kdysi veliké války. Na Hradišti sešlo se devět knížat a ujednali tam mír. Na paměť toho zasadili na hradiště devět kamenů, kterých dnes již není viděti,“ vyprávěl roku 1926 sousedovický starousedlík Mareš archeologovi Bedřichu Dubskému. Ten jeho vyprávění roku 1949 zahrnul do svého Pravěku jižních Čech. Jedná se o vrch Hradiště u Libětic, na kterém skutečně žádný kamenný kruh nestojí a nejspíš nikdy nestál. Pouhé tři kilometry od něj, nedaleko Nihošovic, však leží vrch Ostrá. Právě pod ním se kdysi nalézal pahorek, na kterém podobný kruh z devíti asi 1 – 1,5 m vysokých kamenů byl. Říkalo se mu U devíti králů a vyprávěla se o něm podobná pověst jako o Hradišti. Zdejší králové tu však prý navíc společně obědvali z kamenné mísy. Znamená to, že uprostřed Devíti králů stával kdysi i desátý kámen? Těžko říci. Majitel pozemku roku 1866 pahorek i s kameny rozkopal a rozvezl – překážel mu při polních pracích. Jeho zbytky zkoumal roku 1935 Bedřich Dubský. Pahorek byl prý přirozeného původu, zcela bez nálezů.

Nihošovických Devět králů objevil v 60. letech 19. století pro vědu amatérský badatel August Česlav Ludikar. Jeho objevem byl i další domnělý cromlech Strakonicka, opět složený z devíti takřka metrových kamenů – na Sedlině u Rovné. Tento kamenný kruh však obtáčel úpatí mohyly, stejně jako kruhy u Předboje a Velké Vsi poblíž středočeských Neratovic, popsané roku 1891 archeologem Josefem Ladislavem Píčem.

 

Spor o kamenné věnce

Do polemiky s Ludikarem i Píčem se koncem 19. století pustil geolog a archeolog Jan Nepomuk Woldřich. Podle něj nešlo o cromlechy, ale o zbytky kamenných mohylových věnců. Na pahorku u Rovné byly roku 1874 neodborně vykopány keramické střepy a bronzové předměty z doby halštatské (750 – 500 př.n.l.); v letech 1927 a 1928, kdy už kamenný kruh nestál, našel Bedřich Dubský na Sedlině dvě halštatské mohyly. Usoudil tedy, že Ludikarovy kameny byly původně asi opravdu součástí některé z nich. Tento názor o původu a účelu kamenného kruhu na Sedlině u Rovné, kruhů z Předboje a Velké Vsi, ale i nihošovických Devíti králů, přestože v jejich případě nejspíš o mohylu nešlo, se v literatuře udržel do dneška. Ne všichni s ním souhlasí. „Kamenné věnce součástí mohylových staveb skutečně bývaly,“ říká archeolog Jan Michálek, „věnec na obvodu hliněné mohyly však býval sestaven z menších kamenů.“ Funkcí věnce bylo zamezit rozplavení mohylového násypu, který byl u všech mohyl původně mnohem vyšší než je dnes. „Izolované, několik metrů od sebe vzdálené kameny z lokalit u Nihošovic a Rovné sotva mohly být součástí staveb, interpretovaných jako kamenné věnce mohyl z doby bronzové či železné,“ dodává k tomu Jan Michálek. Podobné „věnce“ by podle něj rozplavení mohyly nezabránily. Nález kamenného kruhu z Cehnic, který prokazatelně není mohylovým věncem, by tak mohl vést k přehodnocení některých starších nálezů.

 

Svět ztracených představ

Z doby knovízské pocházejí v Čechách i jiné malé okrouhlé areály. Nejznámější z nich byl roku 1954 zkoumán archeologem Bohumilem Soudským v Čakovicích (dnes součást Prahy 9). Na ploše o průměru 17,5 m, obkroužené kruhovým příkopem, ležela asi půlmetrová pískovcová stéla. Ve své studii vydané roku 1966 Soudský připouští, že snad mohlo jít o svatyni, v níž bylo uctíváno Slunce. Také kamenný kruh u Cehnic měl jistě nějaký kultovní účel. Dokládají to třeba výsledky půdních analýz z míst uložení obou nádob, zásobnice a koflíku. Půda tam vykázala zvýšený obsah fosfátů – obě nádoby byly kdysi naplněny čímsi organickým. Možná obětinami, určenými dávno zapomenutým božstvům.

Kruhové příkopové areály i kamenné kruhy souvisely s duchovními prožitky člověka, o nichž archeologické prameny neříkají skoro nic. „Při současném stavebním boomu, jehož důsledkem je v široké míře vedený záchranný archeologický výzkum, lze očekávat, že se podobných objektů najde celá řada i v jiných částech Čech,“ podotýká archeolog Jan Michálek. Je proto důležité, aby byli odborníci na takové nálezy připraveni a nenechali si mezi prsty protéci žádnou informaci, která by nás mohla duchovnímu světu našich předků alespoň o trochu přiblížit.

Třeba někdy pochopíme i tu tajemnou devítku.

 

Co jsou cromlechy?

Kamenné kruhy, ovály, elipsy či půlkruhy ze vztyčených kamenů. Jsou vývojově nejmladším typem pravěkých okrouhlých svatyní, stavěly se až do doby bronzové. Předpokládá se, že sloužily jako posvátné okrsky a rituální shromaždiště. Pravé cromlechy nemají příkop ani val, málokdy mají v průměru více než 20 m. Najdete je ve Skotsku a na ostrovech severně od něj. Daleko řidčeji se vyskytují v Bretani, jižní Francii a na Pyrenejském poloostrově. Pravěké kamenné kruhy, podobné tomu z Cehnic, najdete i v severovýchodním Německu a severním Polsku. Tyto kruhy jsou historicky mladší, než cromlechy Britských ostrovů. Pocházejí nanejvýš z doby bronzové, někdy dokonce až z doby římské. Vykládají se obvykle jako zbytky kamenných věnců mohyl.

Archeologové a české megality – Nejzajímavější nálezy a zjištění

Domoušice (Lounsko)

V letech 1935 a 1976 se uskutečnily dva omezené výzkumy v prostoru tzv. kounovských kamenných řad. Bylo prokázáno umělé usazení kamenů, nalezeny stopy po orbě mezi řadami a také středověké střepy z 15. století – ve vrstvě prokazatelně mladší, než je uložení kamenů.

 

Horní Chabry (Praha 8)

Nedávno bylo v bezprostředním okolí Zkamenělého slouhy prove­deno celkem 17 sond. Zjistilo se, že pod vrstvou ornice v předzahrádce domu, u něhož Slouha stojí, leží ještě jeden buližníkový kámen přibližně stejné velikosti.

 

Jemníky (Kladensko)

U kamene na návrší kopal roku 1893 Václav Schmidt. Kámen byl prý uměle zapuštěn do svrchní „sazovité“ vrstvy se střepy a kostmi a spodní popelové vrstvy bez kulturních zbytků. Nálezy se ztratily, návrší bylo rozoráno, kámen (pokud je to on) stojí v druhotné poloze.

 

Kamenný Most (Kladensko)

Pod kamenem za obcí našli roku 1896 vesničané kostrový hrob. Vše, co vykopali, zničili. Datování objektu tak bylo znemožněno. Kámen bývá považován za menhir, je však značen křížem. Není vyloučeno, že jde o nouzový náhrobek z doby historické.

 

Klobuky (Slánsko)

U Zkamenělého pastýře se kopalo v letech 1893 a 1898. Kromě důkazů o jeho umělém vztyčení nenašli badatelé nic, co by stálo za řeč.

 

Libenice (Kolínsko)

Stéla z pozdně halštatského kultovního objektu odkrytého v roce 1959 je dnes, stejně jako objekt sám, předmětem archeologických diskusí. Podle některých badatelů je právě tato stéla naším prvním archeologicky datovaným menhirem (275 př.n.l.). Podle jiných jde o špatně interpretovaný kámen přírodního původu nebo produkt doby historické.

Podvržené pyramidky

Uvnitř kruhu v Cehnicích byly nalezeny i dva nepravidelné trojboké jehlánky o výšce 28 mm z matného tmavozeleného materiálu s vybroušenou základnou. Archeologové si zprvu mysleli, že jde o výrobky z jadeitu, vzácného nerostu původem z Asie. Záhy však zjistili, že pyramidky jsou ve skutečnosti odlité z umělé hmoty, akrylátu. Kdosi je záměrně ukryl do výkopu, archeologové je objevili a nechali se zmást. Pachatel je neznámý, motiv nejasný.

Související články
Historie 10.11.2026
V průběhu 2. světové války uvízlo v náruči nesmiřitelného živlu mnoho plavidel. Rozlehlé „pohřebiště“ představuje oblast Tichomoří, kde sváděly tuhé boje spojenecké síly s námořníky země vycházejícího slunce. Na dně tu leží bitevní lodě Spojených států amerických, Velké Británie, Austrálie nebo Japonska. Ty se staly pomyslnou rakví pro tisíce vojáků, kteří zde zahynuli. Žádnou úctu […]
Jak se sem ty nádoby dostaly? To je záhada! Anebo ne? Keramické amfory, „utopené“ poblíž tureckého ostrova, jednoduše vydržely déle než dřevo lodi, která je kdysi převážela. Po dlouhých tisíciletích zůstaly z plavidla jen kotvy a nádoby, v nichž byl uložen náklad. Od doby, kdy člověk vyplul na moře, šlo bezpočet lodí, člunů či parníků […]
Poušť rozhodně není místem, které by si většina lidí vybrala k životu. Nicméně existují oblasti s vyprahlou zemí, jež se dočkaly osídlení. Už v pravěku někteří naši předkové „zakotvili“ v pouštních regionech. Klíčová pro výběr správné lokality nebyla přitom jen přítomnost vody V rámci studie, zveřejněné v prestižním časopise Nature, se otázkou zásadních podmínek dávného osídlení […]
Současnou popkulturou mají lidé do jisté míry deformovanou představu o náboženství Vikingů, respektive o severském náboženství. To se začalo formovat už stovky let před naším letopočtem, a i když ho postupem času nahradilo křesťanství, rozhodně nebylo zapomenuto. Ve složitém systému tamní mytologie patří k nejvýznamnějším postavám bůh Ódin, označovaný také jako Woden. Dalo by se […]
Historie Zajímavosti 30.10.2026
Jedno z nejslavnějších děl světového malířství, Hvězdná noc od Vincenta van Gogha, v sobě možná ukrývá mnohem větší vědeckou přesnost, než se dosud předpokládalo. Nová vědecká studie publikovaná v odborném časopise Scientific Reports přichází s fascinujícím zjištěním: uspořádání hvězd a nebeských těles na plátně odpovídá reálné podobě noční oblohy z 22. července 1889. Vincent van […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
enigmaplus.cz
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich záni
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz