Domů     Technika
Přichází k nám digitální televize
21.stoleti 21.9.2004

Kolem roku 2010 u nás bude pouze digitální vysílání TV. Divákům přináší kvalitnější obraz, zvuk a řadu dalších informačních služeb.Kolem roku 2010 u nás bude pouze digitální vysílání TV. Divákům přináší kvalitnější obraz, zvuk a řadu dalších informačních služeb.

Jednou z hlavních výhod digitální televize pro provozovatele televizního signálu je skutečnost, že oproti analogové televizi mnohem lépe využívá kmitočtové spektrum, které je poměrně omezené. Divákům přináší digitální vysílání kvalitnější obraz, zvuk a řadu dalších informačních služeb. 
Již v polovině šedesátých let minulého století, kdy se šíření barevného televizního signálu stalo prakticky standardem, se objevily první návrhy kladoucí si za cíl zkvalitnění jak obrazu, tak i zvuku. Obraz přenášený prostřednictvím klasického analogového signálu s prokládaným řádkováním, tj. 2 x 25 půlsnímků s 625 řádky, bliká a řádkování je v něm dobře patrné. Dobře jej rozeznáte při pohledu zblízka na běžnou obrazovku v podobě vodorovných linek.

Slepá ulička
Snaha o zvýšení kvality obrazu vedla ke vzniku zdokonaleného analogového systému, který dostal název High Definision Television (HDTV), čili televize s vysokým rozlišením. Na rozdíl od standardního analogového přenosu byl především zdvojnásoben počet řádků a snímková frekvence seznala zvýšení na 60 obrázků za sekundu s tím, že obraz má poměr stran 5 : 3, případně 16 : 9. Avšak i přes to, že v tomto systému byla natočena řada televizních programů a v několika zemích bylo zahájeno experimentální vysílání, ke globálnímu zavedení HDTV nikdy nedošlo. Pozůstatkem těchto snah je formát televizního obrazu 16 : 9, tedy tzv. širokoúhlá televize.

Cesta k digitalizaci
Ke vzniku plně digitální televize, významnou měrou přispěly stále se zdokonalující metody záznamu televizního obrazu. V průběhu 90. let minulého století došlo k vytvoření normy DVD, která disponuje pokročilou kompresí signálu a dobrou kvalitou obrazu i zvuku. Vznikla tak zcela nová kategorie distribuce videoprogramů, tzv. domácí kino – Home cinema. Nadstandardní kvalita a prostorový hi-fi zvuk již mohou konkurovat běžnému filmovému představení, avšak pokud jde o rozlišení obrazu, stále se jedná o již zastaralou televizní normu s 625 řádky.

Co přináší digitalizace?
K vysílání pozemské digitální televize je využíváno stejné kanálové rozdělení spektra jako u analogového TV vysílání, ale na rozdíl od analogového vysílání je DVB-T robustní systém odolný proti rušení a interferencím (známe je jako vlnění obrazu a tzv. duchy).
Příjem signálu DVB-T z více směrů, který u analogového vysílání způsobuje často problémy tvořené především interferencemi, je u digitálního vysílání naopak vítán a zvyšuje kvalitu příjmu, přičemž kvalitní příjem je možný i na standardní prutovou anténu.
Nezanedbatelnou výhodou systému DVB-T je možnost vysoce kvalitního příjmu i za pohybu a to i při rychlostech přes 200 km/hod., což systémy analogové TV, systémy digitální kabelové televize (DVB-C) nebo digitální satelitní televize (DVB-S) neumožňují. S mobilním příjmem se počítá jak v rychlovlacích, příměstské dopravě či autokarech a kromě TV programů se samozřejmě počítá hlavně s přenosem dat pro zprostředkování důležitých informací.

Stinné stránky
Kromě řady nesporných výhod má digitální vysílání také několik stinných stránek. Masivnějšímu využívání nových možností a rozvoji této oblasti brání jistá neochota koncových uživatelů, tj. diváků, investovat do nových technologií. Většina z nich je totiž prakticky spokojena s rozsahem a kvalitou stávajícího analogového vysílání a mnozí z nich využívají satelitní či kabelové šíření programů.
Pořízení set-top-boxu, nebo nákup relativně drahého digitálního TV přijímače tak z jejich pohledu představuje zcela zbytečný výdaj. Často diskutovanou otázkou je také stupeň komprese obrazových dat. Nejkvalitnějšího obrazu je samozřejmě dosaženo přenosem nekomprimovaného datového toku, což je však z hlediska provozovatele digitálního televizního vysílání velmi neekonomické.
Proto se tito provozovatelé snaží najít kompromis v podobě větší či menší komprese obrazu tak, aby vysílání bylo ekonomické a zároveň ještě sledovatelné. Vnímání kvality obrazu je navíc velmi individuální.

Digitální televize v ČR
Koncepce rozvoje digitálního vysílání počítá s tím, že v první fázi digitalizace vznikne prostor pro celoplošné vysílání dvou programových skupin, tzv. multiplexů, přičemž v rámci každého z nich bude možné přijímat minimálně čtyři televizní programy. Oba dva multiplexy budou pravděpodobně provozovat komerční televizní stanice s tím, že multiplex, který bude mít vyšší pokrytí bude zpočátku přenášet i vysílání veřejnoprávní televize. Později by Česká televize měla získat vlastní multiplex.
Stávající analogové vysílání podle této koncepce skončí kolem roku 2010. Všechny tuzemské televizní stanice jsou na digitalizaci již připraveny a počítají s ní ve svých strategických plánech. Podle informací, které se v současné době objevují v médiích, chtějí vlastníci televize Prima vytvořit síť metropolitních televizí a Nova uvažuje o rozšíření nabídky o filmový a sportovní kanál.
Veřejnoprávní Česká televize samozřejmě nechce zůstat pozadu a proto plánuje vznik dalších dvou kanálů, zpravodajského a vzdělávacího. Pozemní šíření digitálního televizního signálu testují od roku 1999 České radiokomunikace a společnost Czech Digital Group, přičemž licenci opravňující k šíření digitálního signálu obdržela i společnost Český Telecom. České radiokomunikace jsou v Praze schopny zahájit digitální vysílání prakticky ihned a slibují, že velkou část území pokryjí v řádu měsíců od okamžiku udělení licence. Český Telecom, který zajišťuje digitální distribuci signálu České Televize, je schopen spustit digitální vysílání v Praze a Brně v průběhu tří měsíců od udělení licence.

Malý slovníček pojmů

DTV (Digital Television) – digitální televize; systém výroby, zpracování a šíření televizních programů digitální technologií.

DTT (Digital Terrestrial Television) – digitální televize šířená pozemními vysílači; jde o základní a historicky nejstarší způsob distribuce televizního signálu, následovaný satelitní a kabelovou televizí. Vzhledem k riziku vzájemného rušení vysílaných signálů musí být vysílací pásma rozdělena do kanálů, které jsou pomocí národních a mezinárodních organizací koordinovaně přidělovány jednotlivým televizním stanicím.

DTA (Digital Terrestrial Audiobroadcasting) – digitálně šířené rozhlasové vysílání.

HDTV (High Definition Television) – televize s vysokým rozlišením obrazu; televizní systém s vysokým počtem obrazových řádků, při běžném sledování obrazu prakticky nerozlišitelných. Dnešní systémy HDTV jsou již výlučně digitální s kódováním obrazu v MPEG-2.

SDTV (Standard Definition Television) – televize se standardním rozlišením; dosud všeobecně používaný analogový systém s dnes již nedostačujícím počtem obrazových řádků. K zvýšení kvality a rozlišení obrazu jsou někdy v dražších televizorech používány digitální filtry a interpolace, nejde však o DTV.

DVD (Digital Video Disc) – digitální médium navazující podobným způsobem zápisu na CD a CD-ROM. Protože kapacita může být až 17 GB, tj. 8 hodin videozáznamu, je DVD vhodný pro záznam celovečerních filmů. Obraz je kódován v MPEG-2 a zvuk v Dolby Digital nebo MPEG nebo LPCM.

Interaktivní vysílání?
Televizní přijímač nemusí vždy nutně sloužit pouze k pasivnímu příjmu televizního signálu, ale v případě digitálního vysílání dle specifikace DVB-T/RCT s využitím tzv. zpětného kanálu nabízí i určitou interakci. Mezi takto poskytované služby patří např. elektronický přehled programů (EPG – Electronic Programme Guide), nabízející kromě přehledu programové nabídky u jednotlivých televizních stanic také možnost naprogramování si záznamu libovolného pořadu s tím, že záznam se začne pořizovat až v okamžiku, kdy je pořad skutečně vysílán.
Elektronický přehled programů může být doplněn také o textové informace o jednotlivých pořadech nebo o videospoty. V rámci interaktivního vysílání lze realizovat i služby typu Pay-TV, čili sledování placených programů, nebo Video-on-demand, tj. video na přání.
Teletext, ve své současně známé podobě, se v rámci digitálního vysílání stane prakticky minulostí. Digitální televize, v případě, že je vybavena internetovým prohlížečem, může sloužit i jako zařízení pro přístup k internetu a provozovatelé teletextového vysílání se během krátké doby stanou spíše poskytovateli on-line obsahu. Typická rychlost připojení by se měla pohybovat okolo 512/128 kbit/sec. Tuto rychlost lze s využitím současně dostupných technologií zvýšit až na 2048/512 kbit/sec, což je srovnatelné s vysokorychlostním internetem prostřednictvím ADSL.
Internet zprostředkovaný přes DVB-T/RCT nabízí všechny standardní služby internetu, tj. Http, Ftp, P2p, SMTP, POP3 a NNTP. Tím se „televizor“ stane i virtuálním nákupním centrem a bankou, protože online nákupy a online správa bankovního účtu patří na internetu již mezi běžně využívané služby a bylo by jen škoda této možnosti nevyužít.
A co k tomu všemu bude potřeba za technické vybavení? Pomineme-li možnost opatřit si ke stávajícímu analogovému televiznímu přijímači některé z externích digitálních zařízení dostupných na trhu, je samozřejmě nejlepší pořídit si nový digitální televizní přijímač či přídavnou PCI kartu do osobního počítače. Ta však musí vyhovovat normě DVB-T/RCT nebo DVB-T a specifikaci MHP 2.0.


 

Související články
Společnost Honda představila robota vybaveného umělou inteligencí, který zlepšuje náladu dětí během dlouhodobé léčby a přináší revoluci do nemocniční péče. Ve Fakultní nemocnici Virgen del Rocío v Seville se odehrává revoluce v péči o malé pacienty. Společnost Honda zde ve spolupráci s místními odborníky představila robota „Haru“, navrženého speciálně pro děti podstupující dlouhodobou léčbu. Haru […]
Škoda Auto ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi vyrobila jubilejní miliontý bateriový systém. V současnosti se pracuje na dvou montážních linkách s celkovou kapacitou 1 500 kusů denně. Kapacita se pohybuje mezi 55 a 91 kWh (využitelná 52 až 86 kWh) a vedle vozů Škoda Enyaq a Elroq se tyto komplety montují také do […]
V dubnu 2024 vyzval Bílý dům vědce, s výhledem na plánovanou přítomnost astronautů a posléze i lidských základen na Měsíci v rámci mise NASA Artemis, aby vytvořili standard lunárního času. Skutečnou otázkou však není: „Kolik hodin je na Měsíci?“, ale „Jak rychle tam plyne čas?“ Čas, který ukazují hodiny, dokáže nastavit každý časoměřič, je to […]
Technika 2.12.2024
Vodíkové vozy nejsou na silnicích příliš obvyklé, Toyota v nich ale vidí vedle elektromobilů alternativu pro ekologickou mobilitu budoucnosti. Důležitým aspektem je také bezpečnost. Tu zajišťuje speciálně zkonstruovaná nádrž, která musí vydržet tlak až 700 barů. Tvoří ji proto tři pláště. První obal je plastový, který zabraňuje unikání plynu, druhý je kompozit s uhlíkovými vlákny […]
Technika 28.11.2024
Toyota předvedla koncepční model, který počítá s využitím vodíku, který se odpařuje z nádrže během jízdy. Dosud se odpařený vodík vypouštěl do atmosféry, aniž by se využil. Koncept firma předvedla během závěrečného závodu ENEOS Super Taikyu Series 2024, kterého se účastní s vozem GR Corolla H2 Concept, což je GR Corolla na kapalný vodík. V […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz