Nedávný vědecký výzkum, na kterém se mimochodem podílel i český paleopatolog Václav Smrčka z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, odhalil, že žloutenka typu B nepředstavuje v současné době takové riziko jako v minulosti.

Detaily výzkumu byly zveřejněny v prestižním vědeckém časopise Nature..

Podle vědců byla situace se žloutenkou v Evropě a Asii nejhorší v době bronzové. „Výzkum ukázal, že lidé v celé Eurasii byli infikování viry žloutenky typu B po tisíce let. Prevalence během bronzové doby mohla být navíc daleko větší, než je typické pro současné domorodé populace.

Genotypy HBV, které jsou dnes typické pro Afriku či Asii, byly v zásadě již přítomny u minulých populací Eurasie,““ řekl Václav Smrčka.

Výsledky výzkumu poukázaly na skutečnost, že šíření pravěkých i moderních variant žloutenky zapříčinila migrace lidí právě v době bronzové a železné. Tato informace je podstatnější, než by se mohlo na první pohled zdát, protože virologové díky ní snáze pochopí, jaké změny virů mohou v budoucnosti nastat a jaké pandemie nám hrozí.