Domů     Vesmír
Deset největších astronomických dalekohledů světa
21.stoleti 17.12.2004

Astronomické optické dalekohledy patří mezi jedny z nejsložitějších zařízení. Největší dalekohled v ČR, o průměru zrcadla 2 metry, je umístěn v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově u Prahy. Časopis 21. STOLETÍ přináší přehled deseti největších optických astronomických dalekohledů světa.Astronomické optické dalekohledy patří mezi jedny z nejsložitějších zařízení. Největší dalekohled v ČR, o průměru zrcadla 2 metry, je umístěn v Astronomickém  ústavu AV ČR v Ondřejově u Prahy. Časopis 21. STOLETÍ přináší přehled deseti největších optických astronomických dalekohledů světa.

1. KECK
Keckův dalekohled je umístěn na 4 000 metrů vysoké hoře Mauna Kea, která se nachází na Havajských ostrovech. Jsou zde ideální pozorovací podmínky, protože v této oblasti je až 65 % jasných nocí v roce. První zrcadlo bylo zprovozněno v květnu roku 1993 a druhé v říjnu roku 1996. Skládá se ze dvou desetimetrových dalekohledů, každý váží 300 tun a pluje v silikonovém oleji. Při uvolnění brždění s ním lze pohnout i rukou. Je schopen natočení s velmi vysokou přesností. Zrcadlo každého dalekohledu má průměr 10 metrů, přičemž zrcadla jsou složena z 36 šestiúhelníkových částí. Keckův dalekohled umožňuje pozorování jak v optické, tak i infračervené oblasti. Systém adaptivní optiky, kterým jsou vybaveny všechny velké dalekohledy, koriguje turbulence v atmosféře pomocí rychle se prohýbajícího malého zrcátka.

2. VLT (Very Large Telescope)
Pravděpodobně největší soustava dalekohledů byla vybudována na hoře Cerro Paranal v severním Chile, a to v nadmořské výšce 2635 m. Soustavu, jejímž základem jsou čtyři dalekohledy o průměru zrcadel 8,2 m, doplněné třemi 1,8 metrovými dalekohledy řídí Evropská jižní observatoř (ESO). Každý z těchto čtyř dalekohledů je umístěn ve vlastní věži a každý z nich využívá tři ohniska, do kterých lze umístit řadu přístrojů. Kromě systému adaptivní optiky, jsou primární zrcadla vybavena systémem aktivní optiky. Tenké primární zrcadlo je ohebné a lze aktivně měnit jeho zakřivení pomocí podpůrného počítačového systému. Dalekohledy mohou pracovat jak samostatně, tak i v kombinovaném režimu. Sběrná plocha každého dalekohledu je 53 metrů. Pokud budou pracovat společně, nahradí dalekohled s průměrem 16 m.

3. HET (Hobby-Rober E. Eberly Telescope)
Dalekohled, který je určen především pro spektroskopii je umístěn na hoře Mount Fowlkes v Texasu v nadmořské výšce 2 072 m. Do provozu byl uveden v roce 1997. Zajímavou vlastností tohoto optického přístroje je jeho nepohyblivé uspořádání. Primární zrcadlo je totiž během pozorování nepohyblivé a natočení umožňuje sekundární zrcadlo, které se může natočit o 12˚ od svých os, kterých je zde celkem šest. Dalekohled je schopen pozorovat část oblohy, která je 55 stupňů nad horizontem. Celý dalekohled se otáčí o 360 stupňů na bezmála metrovém ložisku, a to bez viditelných vibrací. Primární zrcadlo se skládá z 91 vyměnitelných segmentů, poskládaných do šestiúhelníku, tvořících plochu o celkové velikosti 11 x 10 metrů. Tyto segmenty mají kulovou odraznou plochu s přesností lepší, než 1/15 vlnové délky. Každý segment je počítačově ovládán pomocí tří naváděcích servomotorků, které pracují s přesností na mikrometry.

4. SALT (Southern African Large Telescope)
Největší dalekohled na jižní polokouli byl nedávno postaven v Jihoafrické republice, asi 200 km severovýchodně od Kapského města, poblíž malého městečka Sutherland v pouštní oblasti Karoo. Je osazen objektivem o průměru 11 m, který se skládá z 91 zrcadel ve tvaru šestiúhelníku. Dalekohled umožňuje astronomům pozorovat hvězdy a galaxie, jejichž záření je miliardkrát slabší, než je možné pozorovat pouhým okem. Kruhová zeď, na které je umístěna kopule dalekohledu, má výšku 17 m a průměr 26 m. Uvnitř je betonový pilíř, na kterém se dalekohled otáčí. Osa dalekohledu je skloněná pod úhlem 37° od svislého směru. Pomocí tohoto dalekohledu je mj. možné pořizovat spektrogramy s vysokým rozlišením, a to vzhledem k relativně klidné atmosféře. Probíhá zde také pozorování slabě zářících kvazarů, které představují jedny z nejstarších a nejvzdálenějších objektů ve vesmíru.

5. GTC (Grand Telescope Canaria)
Španělský dalekohled umístěný v blízkosti La Palma na Kanárských ostrovech, pracuje jak v optické, tak infračervené oblasti. Primární 36segmentové zrcadlo má průměr 10,2 m. Ke kompenzaci vlivu atmosféry je použit systém adaptivní optiky. Tento dalekohled, který ještě není zcela postaven, by měl sloužit převážně k výzkumu hnědých trpaslíků, galaxií a objevování exoplanet (planet mimo naši sluneční soustavu).

6. LBT (Large Binocular Telescope)
Toto optické zařízení, které je umístěno v USA nedaleko arizonského městečka Safford, představuje dalekohled s největším celistvým zrcadlem na světě. Dalekohled, který je součástí MGIO (Mt. Graham International Observatory), má dvě zrcadla o průměru 8,4 m, přičemž celkový efektivní průměr obou zrcadel je 11,8 m. Díky binokulárnímu uspořádání by kvalita obrazu měla odpovídat jednomu dalekohledu o průměru 22,8 m. Proti výstavbě teleskopu, který byl uveden do zkušebního provozu v říjnu tohoto roku protestovali jak místní indiáni, tak ochránci životního prostředí. Indiáni z kmene Apačů upozorňovali na to, že hora je pro ně posvátná a ekologové předhazovali politikům, že v honbě za rekordním projektem nebrali ohledy na místní ekosystémy.

7. SUBARU
Subaru představuje další z velkých dalekohledů, které byly vybudovány na hoře Mauna Kea v nadmořské výšce 4100 m. Japonský dalekohled s největším celistvým zrcadlem na světě, které má průměr 8,3 metru, pracuje v optickém a v infračerveném oboru spektra. Primární zrcadlo má průměr 8,3 metru a centrální otvor o průměru 1,2 metru, přičemž efektivní průměr je 8,2 metru. Tloušťka zrcadla je pouhých 20 centimetrů. Aby se nezlomilo, musí jej podpírat celá soustava počítačově řízených servomotorů. Dalekohled váží celkem 555 tun a může se pohybovat maximální rychlostí 0,5 stupně za sekundu. To znamená, že otočení dalekohledu kolem dokola nejvyšší možnou rychlostí trvá celých 12 minut. Navádění zajišťuje speciálně vyvinutý magnetický systém. Budova dalekohledu leží v nadmořské výšce 4139 m. Jedná se o válcovou budovu s průměrem 40 m a výškou 43 m. Vnější obal budovy je z hliníkových panelů, hmotnost budovy je asi 2000 tun. Budova je navržena tak, aby byly potlačeny lokální turbulence vzduchu, atmosférické turbulence pak vyrovnává systém adaptivní optiky.

8. GEMINI
Optický systém Gemini tvoří dvě observatoře se zrcadly o průměru 8,1 m. Na severní polokouli je to Gemini N umístěná na havajské hoře Mauna Kea, v nadmořské výšce 4100 m a na jižní polokouli Gemini S umístěná na chilské hoře Cerro Pachón, a to v nadmořské výšce 2737 m. Oba dalekohledy byly uvedeny do provozu v roce 2000 a využívají tak jako všechny současné velké dalekohledy systém adaptivní optiky. Primární zrcadlo má průměr 8,1 metru s centrálním otvorem o průměru 1,18 metru. Tloušťka zrcadla, které váží 22 tun, je 20 cm a optická plocha má tvar hyperboloidu s přesností 16 nanometrů. Zrcadla mají ohniskovou vzdálenost 14,4 m, přičemž se sekundárním zrcadlem je možné ohniskovou vzdálenost prodloužit až na 128 m.

9. MAGELLAN
Dvojice dalekohledů o průměru 6,5 metrů je umístěna v chilských Andách, a to na observatoři Las Campanas, ve výšce 2300 m. Nejedná se o zcela identické dalekohledy – oba teleskopy se mírně liší, ale přesto se budou navzájem doplňovat. Magellan 1 soustředil své první světlo v září roku 2000 a Magellan 2 se k nebi otočil přesně o dva roky později. Zrcadla vyrobila laboratoř Arizonské univerzity v Tucsonu, která má velké zkušenosti s voštinovými zrcadly. Sekundární zrcadla dodal Vavilovův státní optický institut v Petrohradě. Práci dalekohledu řídí OCIW (Observatories of the Carnegie Institution of Washington), přičemž výzkumných projektů se účastní samozřejmě i několik dalších renomovaných universit. Stejnou velikost zrcadla 6,5 m má i Bolšoj teleskop azimutalnyj na Kavkaze ve výšce 2070m.

10. MMT (Magnum Mirror Telescope)
Dalekohled MMT je postaven na vrcholu Mt. Hopkins v Arizoně, 2 606 m nad mořem. Je první z řady optických přístrojů, které byly složený z více částí. Zařízení se skládalo ze šesti zrcadlových dalekohledů, umístěných na společné montáži, které dávají celkovou plochu zrcadla 4,5 m. Inspirací se pro konstruktéra tohoto zařízení stalo hmyzí oko a jednotlivá zrcadla jsou vyrobena z disků z taveného křemene. Původní dalekohled přestal pracovat v roce 1998, kdy započala jeho modernizace a jeho šest zrcadel bylo nahrazeno jediným zrcadlem.

Související články
Technika Vesmír 19.3.2026
Budoucí český astronaut major Aleš Svoboda, bojový pilot Armády České republiky, zahájil třetí a závěrečnou fázi svého základního astronautského výcviku v Evropském středisku astronautů (ESA) v Kolíně nad Rýnem. Dvouměsíční intenzivní program o rozsahu 187 hodin je zaměřen na praktické dovednosti potřebné pro práci na oběžné dráze a představuje další krok na cestě k účasti […]
Vesmír 15.3.2026
Ještě nedávno patřil mezi nejpozorněji sledované objekty v okolí Země. Asteroid označený 2024 YR4 vyvolal mezi astronomy značný rozruch, protože první výpočty naznačovaly sice malou, ale přece jen reálnou možnost srážky s některým z těles v soustavě Země–Měsíc. Nejnovější pozorování však přinesla uklidňující zprávu: jak my, tak náš kosmický soused zůstává v tomto ohledu v […]
Vesmír 14.3.2026
Otevřený vesmír není zrovna místem, kde by člověk chtěl trávit volný čas, ostatně, bez skafandru by v něm dlouho naživu nevydržel. Přesto má některé překvapivé vlastnosti, mezi které mimo jiné patří jeho vůně. Samozřejmě, že prostor, kde se v jednom metru krychlovém pohybuje jediná molekula, není sám o sobě cítit. Aroma vzniká v okamžiku, kdy […]
Vesmír 1.3.2026
Astronomové zveřejnili mimořádně rozsáhlý snímek centrální části Mléčné dráhy, který v bezprecedentním rozlišení ukazuje propletenou síť vláken kosmického plynu. Datový poklad vznikl díky radioteleskopu Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) a vědcům otevírá cestu k detailnímu studiu zrodu i zániku hvězd v nejdramatičtější oblasti naší galaxie, která se nachází v těsném sousedství supermasivní černé díry v […]
Vesmír 28.2.2026
Americká NASA oznámila zásadní úpravu architektury programu Artemis. Agentura přidává novou misi a posouvá první návrat astronautů na měsíční povrch až na rok 2028. Změna se týká především mise Artemis III. Ta se původně měla stát historickým okamžikem, kdy se lidská noha po více než půlstoletí dotkne měsíčního povrchu. Nově však mise s trojkou v […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz