Nobelova cena za fyziku byla tentokrát udělena trojici David Gross, David Politzer a Frank Wilczek za jejich objev, týkající se tzv. asymptotické volnosti kvarků. Tímto objevem ve své podstatě zformulovali teorii vysvětlující jak a z čeho vznikl vesmír.

Trojice oceněných vědců popsala sílu, která drží kvarky, tj. elementární částice hmoty pohromadě, a to poměrně nezvykle za pomoci tzv. barev. Označení „barva“ však nemá nic společného s reálnými barvami.

Toto označení se používá z toho důvodu, že existují tři rozdílné náboje. Kvarky mohou být podle této teorie červené, zelené či modré, podobně jako elektrický náboj může být kladný a záporný.

Paradoxní chování kvarkůKvantová teorie, tvořící základ moderní fyziky, přítomnost kvarků sice vypočítala, ale jejich samostatná existence se nedala experimentálně ověřit. Vysvětlení poskytl právě David Gross, jeho bývalý student Frank Wilczek a David Politzer.

Podařilo se jim výpočty zjistit, že se kvarky se chovají velmi neobvykle a dá se říci, že i proti zdravému rozumu. Když se totiž k sobě přiblíží, pak se síly mezi nimi zmenšují a naopak, když se vzdálí, jejich vzájemné síly rostou.

Nemohou tedy proton nebo neutron opustit, protože je tyto síly drží při sobě.

Starý výzkum nově potvrzenPráce těchto vědců, publikované již v roce 1973, se podařilo potvrdit až v průběhu posledních let, a to díky pokusům v laboratoři pro výzkum jaderných částic CERN ležící na hranici Švýcarska a Francie.

Díky oceněné teorii, která byla nazvána „asymptotickou volností“ neboli volností proměnlivou podle vzdálenosti, mohou nyní fyzikové popsat jevy, které probíhají mezi zcela nepatrnými částicemi. Přímé praktické uplatnění v průmyslových aplikacích, však tato teorie nemá.

Oceněn byl učitel i jeho žákO letošní Nobelovu cenu za fyziku se dělí tři vědci – David Gross, Frank Wilczek a David Politzer.

David Gross (*1941), ředitel Kavli Institute for Theoretical Physics a Frank Wilczek (*1951), který působí jako profesor fyziky na Massachusetts Institute of Technology se spolu poprvé setkali na půdě Princeton University, kde byl Polizer Grossovým studentem.

Na rozdíl od těchto dvou vědců, kteří na svém objevu spolupracovali, došel třetí z oceněných – David Politzer, profesor fyziky působící na Institute of Technology v Pasadeně, k tomuto objevu nezávisle na nich.

Nobelova cena je udělována již od roku 1901, a to na základě závěti Alfreda Nobela. Skládá se z medaile, osobního diplomu a peněžité prémie. Přední stranu medaile tvoří portrét Alfreda Nobela a rok jeho narození a úmrtí vyjádřený v římských číslicích, tj.

NAT-MDCCC XXXIII OB-MDCCC XCVI. Do roku 1980 byly medaile vážící cca 200 gramů s průměrem 66 mm vyrobeny z 23karátového zlata. Od roku 1981 jsou vyrobeny z 18karátového zlata, které je plátováno 24karátovým zlatem.