Domů     Historie
Původní teorie už v Andách neplatí
21.stoleti 18.2.2005

Odborníci přehodnocují svůj názor na původní obyvatele Jižní Ameriky. Díky radiokarbonové metodě zjistili, že nejstarší civilizací na kontinentu byla málo známá kultura sídlící ve třech nehostinných údolích severně od peruánské Limy.Odborníci přehodnocují svůj názor na původní obyvatele Jižní Ameriky. Díky radiokarbonové metodě zjistili, že nejstarší civilizací na kontinentu byla málo známá kultura sídlící ve třech nehostinných údolích severně od peruánské Limy.

Starobylé civilizaci se v regionu Norte Chico podle týmu profesorky Winifred Creamer z Northern Illinois University dařilo již před více než pěti tisíci lety. Své největší slávy však dosáhla v období 3000 až 1800 let před naším letopočtem. Vybudovala komplexní zavlažovací systém a mohutné obřadní kamenné pyramidy, které na některých místech dosahují i výšky 26 metrů. Stavby rozmístěné ve zhruba dvaceti osadách překvapily badatele svou složitou strukturou, která dosud nebyla známá z žádné části Nového Světa.

Moderní metoda napravuje dějiny
Datování prostřednictvím radiokarbonové metody rozvrátilo původní vědecké teorie o prvních obyvatelích jihoamerického kontinentu. Dosud se předpokládalo, že první andská kultura pocházela z přímořských oblastí a zabývala se primitivním lovem ryb. Ukázalo se však, že vnitrozemská civilizace byla starší a s tou pobřežní udržovala velmi čilé obchodní styky. Lidé z kultury v regionu Norte Chico pěstovali především bavlnu, kterou pak vyměňovali s přímořskou civilizací za ryby. Ta ze získané bavlny vyráběla rybářské sítě.
Kolem roku 1800 vnitrozemská civilizace svá sídla opustila. Předpokládá se, že se lidé přestěhovali do jiných, více se rozvíjejících částí Peru a přenesli tam své zvyky a umění, a tak  kultura, která se objevila v malém prostoru tří větrných údolí, předcházela hospodářskému rozkvětu v dalších částech And. Jedním z jejích pokračovatelů se například stala známá kultura Chavín, jíž se dařilo zhruba před 3000 lety.

Izotopy ve službách vědy
Archeologové využívají ke svému bádání tzv. radiokarbonovou metodu, která jim pomáhá poměrně přesně určit věk nálezu. Naposledy jejím prostřednictvím odborníci například stanovili stáří trpasličí civilizace objevené na indonéském ostrově Flores.
Při radiokarbonové metodě se vychází ze skutečnosti, že uhlík tvoří základ organických sloučenin, a tím i všech živých organismů na naší planetě. Samo datování se pak zakládá na zjištění poměru mezi stabilním izotopem uhlíku 12C a jeho radioaktivním izotopem 14C v pozůstatcích živé hmoty. Pokud jsou organismy naživu, poměr mezi 12C a 14C, jehož poločas rozpadu představuje 5715 let, zůstává stejný. Po odumření jakékoli biologické tkáně obsah 14C  klesá, ale množství 12C se nemění, a proto je vzhledem k uvedenému poločasu rozpadu uhlíku 14C možné přesně stanovit věk zkoumaných objektů o stáří 2 – 100 tisíc let.

Předchozí článek
Související články
Objev na Sibiři naznačuje, že tamní lovecko-sběračské komunity před 5 500 lety zdecimovaly bakterie moru, pocházející ze zasyrova konzumovaného masa svišťů… Důkazy o vypuknutí zřejmě nejstarší epidemie moru v jihovýchodní Sibiři pochází z pozdní doby kamenné. Na pohřebišti se nacházely ostatky desítek lovců a sběračů a jejich děti. Starověká DNA naznačuje, že nemoc zachvátila řídké […]
Historie 10.6.2026
Členové expedice postupují těžko přístupným terénem. Do zad je hřejí sluneční paprsky. Blíží se k místu, kde by se měly nacházet pozůstatky zaniklého mayského města. To alespoň říká mapa, vytvořená na základě všech dostupných údajů. Brzy se ukáže, jestli jsou tu správně! Mayská civilizace je dodnes opředena spoustou mýtů. Mnohá tajemství dávných obyvatel oblastí Mexika […]
Řekla Eufrat, která se táhne v délce 2 800 kilometrů mezi dnešním Tureckem a Irákem, se stala hybnou silou dávných změn. Její záplavy vytvořily bohatou zemědělskou půdu, z níž vznikla první starověká města, která vydláždila cestu pro rozvoj písma, centralizované moci a práva. Vědci strávili dlouhé roky bádáním, týkajícím se jejího záhadného původu… Řeky Eufrat […]
Objev díky ledu dobře zachované mumie Homo tyrolensis v roce 1991 byl senzací tehdy a nepřestává fascinovat ani dnes. Zkoumání ostatků ledového muže Ötziho rozhodně nekončí. Vědcům se totiž nyní z kvasinek, které se usadily v jeho těle krátce po smrti, podařilo upéct chléb a v plánu je i pivo! Mumie byla nalezena v září […]
Historie Příroda 1.6.2026
Má před sebou dlouhý život. Chodit po tomto světě může více než 150 let. Anebo možná zemře v příštích 24 hodinách. Mládě želvy sloní zatím ani zdaleka nedorostlo velikosti svých rodičů, a tudíž je snadnou kořistí pro hladové krysy nebo toulavé kočky. V řadě kultur mají hluboký mytologický význam. Staly se součástí mnoha legend a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz