Domů     Příroda
10 největších sopečných výbuchů v dějinách Země
21.stoleti 18.3.2005

Jedním z projevů žhavého nitra naší planety, který mnohdy zásadně ovlivňuje její tvář, je vulkanická činnost. Redakce 21. STOLETÍ vám přináší přehled největších sopečných erupcí v historii Země.Jedním z projevů žhavého nitra naší planety, který mnohdy zásadně ovlivňuje její tvář, je vulkanická činnost. Redakce 21. STOLETÍ vám přináší přehled největších sopečných erupcí v historii Země.

1. La Garita (Colorado, USA)
Rok exploze: před 27,8 miliony let – Výška sopečného oblaku: 50 km
Doba trvání erupce: týdny – VEI: 8
Sopka, někdy označovaná jako matka všech vulkánů, vytvořila pravděpodobně největší kráter na světě. V důsledku erupce, při které vyvrhla více než 4 800 kubických kilometrů magmatu, totiž vznikl kráter o průměru přibližně 3 600 lilometrů. Od této exploze již La Garita nevykazuje žádnou sopečnou činnost a zdá se, že již usnula na věky. 

2. Yellowstone (USA)
Rok exploze: před 640 tisíci let – Výška sopečného oblaku: 40 – 50 km
Doba trvání erupce: týdny – VEI: 8
V průběhu posledních dvou miliónů let vybuchovala sopka Yellowstone, která dala jméno celé oblasti dnešního národního parku, s téměř železnou pravidelností každých 600 000 let. K poslední erupci došlo naposledy před 640 000 lety, ale v současné době se v Yellwstonském národním parku známky sopečné činnosti hrozivě zvyšují. Pokud by nyní vulkán skutečně explodoval, mělo by to pravděpodobně katastrofální následky nejen pro severoamerický kontinent, ale i pro celý svět.

3. Toba (Indonésie)
Rok exploze: před 73 500 lety – Výška sopečného oblaku: 40 – 50 km
Doba trvání erupce: týdny – VEI: 8
Tam, kde před více než 73 tisíci lety došlo k obrovskému sopečnému výbuchu je nyní turistická oblast, která přitahuje zájem mnoha návštěvníků. Jen občasné, celkem nevýrazné otřesy a obláčky kouře dávají tušit, že tento vulkán ještě zcela nevyhasl a že se kdykoliv může probudit k životu. V současné době se v prostoru původního kráteru vyskytuje několik malých aktivních sopek a podle odhadů seismologů by zde k další velké erupci mělo dojít přibližně za 300 000 let.

4. Oruanui (Nový Zéland)
Rok exploze: před 26 500 lety – Výška sopečného oblaku: více než 50 km
Doba trvání erupce: týdny – VEI: 8
Oblast kolem novozélandského jezera Taupo patřila vždy mezi vulkanicky nejaktivnější. Mohutné explozí Oruanui před 26 500 lety, kdy sopka vyvrhla přibližně 800 km krychlových lávy, předcházelo mnoho do jisté míry pravidelných menších výbuchů. Největší výbuch byl ale zároveň i jejím posledním.

5. Tambora (Indonésie)
Rok exploze: 1815 – Výška sopečného oblaku: 44 km
Doba trvání erupce: 6 dnů – VEI: 7
Masivnímu výbuchu a následnému zhroucení sopky Tambora předcházelo několik menších erupcí 10. – 11. dubna 1815. Následně vulkán vychrlil více než 150 kubických kilometrů magmatu. Katastrofa způsobila smrt 10 000 lidí, dalších 83 000 lidí zahynulo v důsledku zranění či hladu. Silný výbuch bylo možno slyšet ve vzdálenosti až 1 400 kilometrů. 
 
6. Taupo (Nový Zéland)
Rok exploze: 180 n.l. – Výška sopečného oblaku: 50 km
Doba trvání erupce: hodiny – VEI: 6 – 7
Erupce sopky Taupo je pokládána v tichomořské oblasti za jeden z nejsilnějších sopečných výbuchů. V okruhu 50 kilometrů dosahovala vrstva sopečného popílku síly jednoho metru a ještě ve vzdálenosti 100 kilometrů od vulkánu pokrývalo zem 25 cm spadu. V kráteru sopky je nyní největší a nejkrásnější jezero Nového Zélandu.
 
7. Santorini (Řecko)
Rok exploze: 1640 př.n.l – Výška sopečného oblaku: 35 km
Doba trvání erupce: hodiny – VEI: 6
Mohutný výbuch vulkánu Santorini srovnal se zemí bohaté ekonomické a kulturní centrum Minoiské civilizace. Ještě dnes archeologové nacházejí pod vrstvou sopečného popílku poměrně velké množství zachovalých předmětů. Oblast je v současnosti jedním z nejoblíbenějších turistických míst. Naposledy se sopka „rozhněvala“ v roce 1950, od té doby Santorini spí a nezdá se, že by se měla v dohledné době probudit k životu.

8. Krakatoa (Indonésie)
Rok exploze: 1883 – Výška sopečného oblaku: 36 km
Doba trvání erupce: 24 hodin – VEI: 6
Erupce sopky Krakatoa patří mezi nejděsivější sopečné výbuchy nedávné minulosti. Exploze byla tak silná, že ji bylo slyšet až do vzdálenosti 3 800 kilometrů a spad sopečného popílku se objevil i v New Yorku. Výbuch vyvolal sérii přílivových vln které následně v  pobřežních městech na Jávě a Sumatře zavinily smrt více než 36 000 lidí.

9. Novarupta (USA)
Rok exploze: 1912 – Výška sopečného oblaku: 40 km
Doba trvání erupce: 60 hodin – VEI: 6
Již více než týden před explozí sopky Novarupta zmítalo celou oblastí velmi silné zemětřesení, které již samo o sobě nevěstilo nic dobrého. Erupce pak dokonala dílo zkázy, při němž bylo do ovzduší vyvrženo 21 kubických kilometrů sopečného materiálu a široké okolí zalila žhavá láva. Na monitorovaných místech sopky, kde vědci ještě v roce 1919 naměřili teplotu 645 stupňů je nyní teplota povrchu maximálně 90 stupňů Celsia, a zdá se tedy, že sopečná aktivita zde pomalu utichá.

10. Vesuv (Itálie)
Rok exploze: 79 n.l. – Výška sopečného oblaku: 32 km
Doba trvání erupce: 9 hodin – VEI: 5
Výbuch sopky, který zapříčinil mimo jiné i zkázu Pompejí, usmrtil přibližně 3 360 osob. Archeologové v zasažených městech nalezli řadu dokonale zkamenělých lidských těl, kterým zůstal v obličejích zachován výrazy hrůzy z posledních okamžiků života. V okolí této spící sopky dosahuje v současnosti hustota osídlení 20 000 až 30 000 obyvatel na kilometr čtverečný, a proto projevy jakékoliv vulkanické činnosti odborníci monitorují a pečlivě vyhodnocují.

Index vulkanické aktivity
(VEI – Vulcanic Explosivity Index)

VEI – Charakteristika – Výška sopečného oblaku – Objem vyvržené hmoty – Periodicita
0 – neaktivní – méně než 100 m – tisíce m3 – denně
1 – mírná aktivita – 100 – 1000 m – desetitisíce m3 – denně
2 – střední aktivita – 1 – 5 km – miliony m3 – jednou za týden
3 – silná aktivita – 3 – 15 km – desítky milionů m3 – jednou za rok
4 – extrémní aktivita – 10 – 25 km – stovky milionů m3 – jednou za desítky let
5 – náhlá sopečná exploze – více než 25 km – 1 km3 – jednou za stovky let
6 – kolosální exploze – více než 25 km – desítky km3 – jednou za stovky let
7 – superkolosální exploze – více než 25 km – stovky km3 – jednou za tisíce let
8 – megakolosální exploze – více než 25 km – tisíce km3 – jednou za desítky tisíc let

Předchozí článek
Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz