Švýcarskými horskými masivy se vinou unikátní architektonická díla. Země helvetského kříže by se již brzy měla stát domovem nejdelších železničních tunelů na světě.
Od roku 1911 projíždějí švýcarské vlaky tunelem Lötschberg, který se svou délkou 14 kilometrů do dnešních dnů patří mezi nejdelší železniční podzemní stavby světa. Švýcarům to ale zřejmě nestačí, a proto se rozhodli vybudovat ve stejném místě tunel nový, jehož provoz by měl být oficiálně zahájen v roce 2007. Na konci dubna letošního roku dělníci po 11 letech úmorné práce dokončili ražbu jeho posledních metrů. Vytěženo přitom bylo neuvěřitelných 16 milionů tun zeminy, což je pro představu objem celoroční těžby uhlí na Mostecku. Nový tunel se s délkou 34,6 kilometrů stane třetím nejdelším na světě.
Pozor, jedeme rychle!
Lötschberg bude spojovat města Frutingen v kantonu Bern a Raron v kantonu Wallis. Stane se tak důležitou dopravní tepnou, která spojí sever a jih Evropy a výrazně urychlí cestu z Německa do Itálie. Vlaky na nové trati budou smět jezdit rychlostí až 230 km/hod, což je cestovní rychlost sportovního vozu. Předpokládá se, že takových vlaků projede tunelem Lötschberg každý den asi 80. Kromě osobní přepravy zde budou projíždět i soupravy určené pro převoz kamionů, díky kterým se podstatně uleví přetíženým švýcarským dálnicím.
Blíže k moři
Tunel je vystavěn v poměrně malé nadmořské výšce, což u alpských železničních podzemních staveb nebývá zvykem. Obvykle se tamní tunely staví výše nad úpatím hory, ale Lötschberg je výjimkou, protože oba jeho portály se klenou přímo u základny horského masivu. Jeho severní portál je v nadmořské výšce 780 metrů a jižní v 660 metrech nad mořem. Vlaky tak nebudou muset překonávat strmá stoupání, takže si mohou dovolit převážet větší objemy nákladu. Jeho hmotnost by se z dosavadních 2 tisíc tun mohla zvýšit až na 4 tisíce tun.
Bezpečnost nade vše
Po několika předešlých neštěstích v železničních tunelech věnují Švýcaři bezpečnosti až puntičkářskou pozornost. Proto budou vlaky v Lötschbergu jezdit ve dvou oddělených jednokolejných tubusech, které každých 300 metrů propojí únikové chodby. Vzdálenost jednotlivých tubusů od sebe přitom kolísá mezi 40 až 60 metry v závislosti na kvalitě masivu v daném místě.
Další rekordman
Švýcarům však stavba tohoto „jen“ třetího nejdelšího tunelu světa zřejmě nestačí, protože se již nyní staví další unikátní tunelová stavba, tunel Gotthard. Ten by měl být po svém dokončení, které se plánuje na rok 2014, s délkou 57 kilometrů jednoznačně nejdelším tunelem na světě. O tři kilometry tak překoná i dosavadního rekordmana, japonský železniční podmořský tunel Seikan, který spojuje ostrovy Honšú a Hokkaidó.
Zářez do tunelu
České dráhy na území naší republiky spravují 149 tunelů, jejichž celková délka dosahuje 36,5 kilometru. S jejich výstavbou se u nás začalo v roce 1845 a vůbec nejdelší český tunel není o mnoho let mladší. Již od roku 1876 totiž projíždějí vlaky na trase Plzeň – Železná Ruda jednokolejným tunelem Špičák, který měří 1747 metrů.
V současnosti je však ve výstavbě tunel Březno u Chomutova na trati Praha – Chomutov, který by po svém dokončení, naplánovaném na rok 2006, měl v délce Špičák překonat o 11 metrů a připravit ho o jeho prvenství. Způsob ražby nového tunelu navíc představuje v České republice opravdovou technologickou novinku, protože poprvé u nás probíhá stavba tzv. „metodou obvodového vrubu“. Při ní se speciálním nástrojem vyřízne v hornině profil klenby tunelu o šířce asi 20 centimetrů, který vede do hloubky až pěti metrů. Následně se tento zářez vyplní betonovou rychleschnoucí směsí, takže již za několik málo hodin je možné rozrušit a odtěžit horninu, aniž by horníkům hrozilo nějaké nebezpečí.