Známe již zbraň proti bolesti?

Statečných lidí, kteří se zatnutými zuby i slzami v očích svádějí nekonečný zápas s úpornými bolestmi je mnoho!Statečných lidí, kteří se zatnutými zuby i slzami v očích svádějí nekonečný zápas s úpornými bolestmi je mnoho!

Odborníci odhadují, že v současnosti až 10 % obyvatel naší republiky sužuje chronická (dlouhodobá) bolest, u které nelze objasnit důvod, popřípadě již zjištěnou příčinu spolehlivě odstranit. V poslední době se však objevují nové šance na léčení.

Podle statistik ve více než polovině případů zasahují chronické bolesti záda, ve čtvrtině klouby. Další druhy trápení mají nějaký jiný původ, např. desetina problémů připadá na onkologická onemocnění. Není proto divu, že při takovém množství případů se stálé utrpení  stálo samostatnou nemocí, na níž odborníci ve světě i u nás hledají účinnou zbraň.

Bolestí trpí nejen tělo 
„Bolest, jež se objeví jako příznak nějakého chorobného, organismus poškozujícího procesu, je důležitým signálem, který nás upozorňuje na možné onemocnění či poškození organismu. Při některých bolestivých stavech, zejména chronického rázu, však její pozitivní význam pro organismus mizí a fyziologická bolest přerůstá v patologickou, která pacienta poškozuje“, řekl 21. STOLETÍ MUDr. Jiřího Paleček, CSc., z pražského Fyzikálního ústavu AV ČR.
Lidem s vhodně neléčenou dlouhodobou bolestí se mnohdy zcela rozpadá život, který pak připomíná chmýří pampelišky po závanu větru. Věrnými souputníky takové bolesti pak bývají deprese, úzkost, podrážděnost a často i sexuální problémy. Vedle tělesného utrpení přináší tedy chronická bolest i trápení duševní, duchovní, sociální. Postižený namnoze ztrácí nejen zaměstnání, ale i své koníčky, přátele a velmi často i rodinné zázemí. Chronické bolesti,  stavy z bolesti vycházející a zvýšená citlivost na bolestivé podněty (hyperalgesie) tak mohou zavinit i to, že zasažený se stane invalidou.
„Léčba takovýchto chronických bolestivých stavů představuje i v současnosti často obtížný terapeutický problém. Nedostupnost léčby bolestivých stavů je dána také tím, že zatím nejsou zcela objasněny buněčné a fyziologické mechanismy, které jsou podkladem těchto patologických stavů,“ vysvětluje doktor Paleček.

Pozornost se zaměřuje na neurony
Výsledky výzkumu z posledních let naznačují, že na vzniku patologických bolestivých stavů  se výrazně podílí také centrální mechanismy. To se týká zejména míšních neuronů – specializovaných buněk, které dokážou přijímat a vést podráždění ve formě elektrochemických impulsů. Mnoho záhad stále zůstává i kolem synapse, spojení mezi jednotlivými neurony, přesněji tam, kde jeden končí a další začíná. Právě zde dochází k přenosu signálů.

Většina pacientů je léčena špatně!
Podle údajů z roku 2005 při správné volbě léků a léčebného postupu lze chronickou bolest udržet pod kontrolou až v 95 % případů. V čem je tedy problém? „Odhaduje se, že až 70 % pacientů s chronickou bolestí není v České republice léčeno odpovídajícím způsobem!“ tvrdí MUDr. Jiří Kozák z Centra pro léčení a výzkum bolestivých stavů FN Praha – Motol. A jak je to možné? Příčinou je neznalost postižených lidí o možnostech léčby, jejich smíření s neradostnou situací a viníkem bývá i nedostatečná komunikace lékaře a pacienta.
„Mimořádně důležité je pochopení a spolupráce rodiny a přátel nemocného. Základním pilířem léčby takové chronické bolesti je ale podávání léků odstraňujících či zmírňujících bolest,“ upozorňuje prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc., přednosta interní hematoonkologické kliniky FN v Brně.
Už dlouho jsou totiž známa analgetika s různým stupněm účinnosti – neopioidní a opioidy.
Pod zdánlivě komplikovaným názvem neopioidní analgetika se skrývají poměrně běžné léky, z nichž mnohé známe z našich domácích lékárniček: Aspirin, Acylpyrin, Anopyrin, Upsarin… Onou zázračnou látkou je především v nich ukrytá kyselina acetylosalicylová. „Velmi dobře působí proti mnoha druhům bolesti, může však v některých případech dráždit žaludeční sliznici. Při vředové chorobě žaludku a dvanácterníku tedy není vhodná. Pokud se při užívání objeví zažívací obtíže, je třeba to  ihned oznamte lékaři,“ doporučuje prof. Vorlíček.
Další účinnou látkou je paracetamol, který obsahují například medikamenty Paralen, Dafalgan, Panadol, Paracetamol, Tylenol. Ten zas není vhodný pro pacienty s onemocnění jater! Do skupiny neopioidních analgetik náleží i četné jiné léky, které obsahují ibuprofen, naproxen, dometacin, diflunisal apod. Kombinovat právě uvedená analgetika navzájem však nebývá obvykle vhodné!

Nebojme se opiátů!
Bez obav je můžeme užívat spolu se zástupci druhé základní skupiny – opioidy. Tak se označují silná nebo centrální analgetika, kterým se dříve říkalo opiáty. Takzvané slabé obsahují kodein (lék Kodein), tramadol (Tramal), tilidin (Valoron) atd. Silným opioidem je naopak  morfin, který může být podáván až po několik roků.
Tyto látky užívá lidstvo proti bolesti již přes 4000 let. Původně byly jeho zdrojem makovice máku setého. Nejznámější opioid morfin izoloval z opia německý farmaceut Friedrich W. Sertürner již v roce 1806. Vedle morfia se proslavil zvláště kodein. Později se v různých zemích světa zrodily i účinné syntetické přípravky.
Málokdo však ví, že přirozené opioidy se vyskytují i v lidském těle. Nazývají se endorfiny a z organismu se vyplavují při stresu či svalové zátěži. Na náš organismus působí opioidy prostřednictvím opioidních receptorů, což jsou jakási čidla v našem těle – nervová buňka nebo skupina buněk, tvořící smyslový orgán, reagující na změny prostředí.
„Indikace opioidů by měla platit pro chronickou bolest všeho druhu tam, kde selhávají jiné terapeutické metody a je prokázána jejich  účinnost“ upřesňuje MUDr. Jan Lejčko – vedoucí lékař Centra pro léčbu bolesti ARK, FN Plzeň.
Ve srovnání se zeměmi západní Evropy či USA u nás využívání osvědčených opioidů velmi pokulhává. Proč? Hlavní brzdou jsou většinou neopodstatněné obavy ze vzniku závislosti. To odborníci vyvracejí, právě tak jako strach z vedlejších účinků. Pravdou je, že někdy se dočasně objevují některé nepříjemné projevy jako zácpa, nevolnosti či ospalost, ale opioidy, oproti některým jiným analgetikům, nepoškozují trávicí trakt ani krvetvorbu, neovlivňují proces srážení krve a nejsou toxické pro játra, ledviny či srdce.
Třetím důvodem takzvané opiofobie je strach, že předepsání opioidů znamená konečné stadium nemoci, jakousi pozvánku na smrt. „To může platit u některých onkologických onemocnění, ale v naprosté většině případů to pravda není,“ zdůrazňuje onkolog prof. Vorlíček.
 
Svitla biologická naděje
Chronická bolest se často snoubí s revmatickými zánětlivými onemocněními. Jednou z nejobávanějších je Bechtěrevova choroba, která postihuje zejména mladé muže. Říká se jí také „nemoc slavných“ a z nejvýznamnějších českých osobností postižených touto chorobou jmenujme alespoň spisovatele Karla Čapka či bývalého šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu Lubomíra Volejníka.
Při této chorobě zánět poškozuje klouby na obratlích a okolní měkké tkáně, čímž způsobuje postupně tuhnutí páteře. U nás máme až 100 000 pacientů v různých fázích uvedené nemoci.
Nejnovější šancí v boji s revmatickými záněty jsou léky tzv. biologické léčby, které pacienta zbaví nejen bolesti, ale brání i změnám vedoucím ke zkostnatění páteře. U revmatických chorob mohli až donedávna lékaři pouze mírnit příznaky nemoci nebo brzdit její průběh. Nové léky ze skupiny biologických léčiv dokážou chorobu zastavit, protože ovlivňují samotnou podstatu zánětu již na buněčné úrovni. Blokují jeho vznik a částečně nebo úplně zbavují pacienty bolestí.

Nebezpečná molekula
Léky byly připraveny na základě poznatků, že zásadní roli ve spouštěcím mechanismu má nerovnováha mezi některými prozánětlivými a protizánětlivými cytokiny (skupina proteinových mediátorů) a mediátory (malé molekuly, které plní především regulační úkoly).
Hlavním viníkem vzniku revmatických onemocnění je molekula TNFalfa. Je většinou vázána na buněčnou membránu a produkuje jí celá řada buněčných populací, především bílé krvinky a buňky epitelu (povrchu tkání a orgánů). Pokud se naváže na cílový receptor, může se v této tkáni zvyšovat prozánětlivá aktivita. Část receptorů je uvolňována do mimobuněčné tekutiny v rozpustné formě, která „soutěží“ o vazbu TNFalfa s receptory vázanými na buněčnou membránu, a tím reguluje účinky. Ve zvýšené koncentraci nacházíme TNFalfa právě v membránách a tekutinách postižených kloubů. Cílem biologických léčiv je zablokovat účinky této molekuly.
Biologická léčba byla nyní schválena k použití i pro léčbu revmatoidní artritidy, střevní Crohnovy choroby, lupénky… Přesto stále není vyhráno. Chronická bolest ani při využití těchto moderních prostředků nezmizí jako mávnutím kouzelného proutku. Znamenají však velkou naději.

Více se dozvíte:
Evropský týden mozku 2005, AV ČR 2005
http:/www.algos.cz/pro _ odborniky/.html

Proč nás něco bolí?
Bolest nejčastěji vzniká přímým podrážděním specifických čidel. Máme je na kůži, na sliznicích vnitřních orgánů, v míše i v mozku. V centrálním nervovém systému jsou v mnohem menší míře.
Čidla mohou být aktivována některými chemickými látkami, které způsobují vznik bolesti. Sem patří např. látky uvolňované při zánětech. Jindy k aktivaci bolesti dochází zimou, teplem, elektrickým proudem nebo mechanickým drážděním.
Soubory receptorů umístěných v kůži a hlubokých tkáních jsou s nervovými centry spojeny dlouhými nervovými vodiči. Ty se dělí na vlákna, která vedou informace směrem k centrům, a na vlákna, která přenášejí pokyny od center.
Nervová vlákna vstupují do míchy a odtud pokračují po čtyřech drahách do nadřazených nervových center. V těchto centrech se analyzují vjemy z čidel, přidává se složka emocionální. Tak se rodí reakce na daný soubor bolestivých a protibolestivých podnětů.
 
Bolest hlavy se liší podle pohlaví
Badatelé z McGill University v Montrealu uskutečnili loni zajímavý experiment: Deseti ženám a stejnému počtu mužů lokálně aplikovali na tvář a na kotník kapsaicin –alkaloid, který obsahují např. chilli papričky.
Chtěli změřit míru bolestivosti, nepříjemnosti a úzkosti – jak v průběhu aplikace, tak i po odstranění testovací látky. Závěr: U žen se prokázala intenzita bolesti a míra nepříjemnosti vyšší než u mužů. Ti ale naopak projevili větší úzkost spojenou s tušenou bolestí. U mužských dobrovolníků byl navíc zjištěn pozitivní vztah mezi úzkostí a mírou nepříjemnosti bolesti.
Co z toho vyplývá? Ačkoliv ženy vnímají bolest citlivěji než muži, trvalá bolest o nízké intenzitě může vyvolat větší úzkost u mužů.
Četné výzkumy prokázaly, že něžné pohlaví ve srovnání s tím „silnějším“ prožívá více bolesti spojené se svým tělesným stavem – třeba při bolestech svalů či při migréně. Nicméně z dalších bádání vyplývá, že vyšší míra předoperační bolesti u mužů a jejich tendence takovou bolest zas po operaci podceňovat nejspíše souvisí s vyšší hladinou úzkosti spojenou s bolestí.

Přichází v mnoha převlecích
Odborníci považují za chronickou (dlouhodobou) bolest takovou, která trvá déle než tři měsíce. Má rozmanité podoby:
Nádorová bolest – tento termín se používá jako souhrnné označení pro řadu bolestivých stavů, kterými mohou trpět pacienti s různými nádorovými onemocněními.
U onkologicky nemocných mají rozmanité příčiny. Často ji působí samotný nádor, když prorůstá do orgánů či do kostí, popř. tlačí na jiné orgány či struktury nervového systému.
Bolestivé stavy přináší již onkologická léčba – např. operace. Zánět sliznice v ústech či ve střevě způsobuje někdy jak chemoterapie, tak i radioterapie, která může poškodit nervy; tím vyvolá jejich chronickou bolest.
Průlomová bolest – tak označujeme přechodné zvýšení intenzity silné bolestivého stavu u pacienta s jinak dobře léčenou chronickou bolestí. Dochází k ní např. při určitých pohybech, polykání, kašli…
Chronická nenádorová bolest – je nejhojněji rozšířenou formou. Týká se hlavy, zad (v souvislosti s věkem či po operaci páteře), kloubů při artróze. Dále sem patří útrapy spojené s poškozením nervů (při diabetes mellitus = cukrovka, pásovém oparu či borrelióze), bolestech svalů a vaziva. Nechybějí ani bolestivé stavy po některých operacích.
Stavy spojené s chronickou nenádorovou bolestí jsou často v relaci s životním stylem – negativně působí nedostatek pohybu, nezdravá výživa, nadváha. Přechodu do chronického stavu zabraňuje i zodpovědný přístup k léčení každé akutní bolesti.
Pomoc nabízí LINKA PROTI BOLESTI: 224 435 587. Tam zájemcům odborníci radí
od pondělí do pátku (14.00 – 19.00 hod.) Čeká i www.linkaprotibolesti.cz

Typy bolesti
1. Bolest nociceptivní:Zpravidla vychází z kloubů a jejich pouzder, šlach, vazů, svalů a jejich obalů, cév apod.
2. Bolest periferně neurogenní (tzv. neuropatie): Vzniká jako důsledek poškození nervového obalu, nervových výběžků(někdy obojího najednou), patří sem mj. bolestivé stavy způsobené stlačením nervu.
3. Bolest centrálně neurogenní: Viníkem bývá nádor mozku či míchy, popř. jiná porucha centrálního nervového systému.
4. Bolest psychogenní: Objevuje se u vysoce citlivých osob a má psychické pozadí.

Rubriky:  Lidské tělo
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

První krok k hezčí postavě? Jezte pomalu!

První krok k hezčí postavě?...

Japonští vědci zveřejnili výsledky studie, ze které vyplývá, že...
Jako z pohádky: Vědci jsou na stopě elixíru mládí

Jako z pohádky: Vědci jsou na stopě...

Kdo by alespoň jednou nezatoužil vlastnit elixír, který by mu navrátil...
Příběh Jana Janského: když dva dělají totéž, může to být totéž!

Příběh Jana Janského: když dva dělají...

Že krev má čtyři základní skupiny, se děti učí již na základní škole....
První česká neuroprotéza slaví 30 let

První česká neuroprotéza slaví...

Na počátku medicínského objevu, který jen v České republice zachránil sluch...
Brouk v hlavě? Parazit v mozku!

Brouk v hlavě? Parazit v mozku!

Většina živočišných druhů na naší planetě jsou paraziti. A také každý...
Nová studie tvrdí: Skořice podporuje metabolismus

Nová studie tvrdí: Skořice...

Máme před Vánoci, a to je doba, kdy se okny příbytků začíná linout pestrá škála...
Američané provedli první pokus o změnu DNA v těle

Američané provedli první pokus o...

Vůbec poprvé byl přímo v lidském těle proveden pokus o úpravu DNA pacienta....
Nač máme apendix?

Nač máme apendix?

Má pověst zbytečného orgánu v těle. Že si to ale ani v nejmenším nezaslouží nyní...
Ženská upovídanost je geneticky daná

Ženská upovídanost je geneticky...

Je známo, že ženy obecně platí za to “ukecanější” pohlaví. Jaká je...
Vědecká studie ve Velké Británii: Teplé období je pro nás bolestivější

Vědecká studie ve Velké Británii:...

Britští vědci se zabývali studiem vlivu počasí na bolest člověka a přišli...

Nenechte si ujít další zajímavé články

VIDEO: Olympijské momenty ve snowboardingu

VIDEO: Olympijské momenty ve...

Zimní olympijské hry už máme téměř za sebou. Jednou ze soutěží,...
Tragédie Wilhelma Gustloffa: Zlepšil si kapitán ponorky reputaci?

Tragédie Wilhelma Gustloffa:...

Několik dnů trvá posádce sovětské ponorky S-13, než se jí po bouřlivých...
Dobývání vesmíru: Kolik lidí kvůli němu zahynulo?

Dobývání vesmíru: Kolik lidí...

Všichni známe smutný konec raketoplánu Columbia a jeho posádky....
VIDEO: Když oceán zamrzne

VIDEO: Když oceán zamrzne

Teplota kolem 20 stupňů pod nulou. Sníh a led. Za normálních okolností nic...
Jaké tajemství střežila první hornická škola na světě?

Jaké tajemství střežila první...

Před zkušební komisi předstupují 18. února 1736 ve slovenské Banské Štiavnici adepti...
Co všechno (ne)víte o facebooku: Skutečně prodává vaše fotky?

Co všechno (ne)víte o facebooku:...

Někteří bez Facebooku už neumí udělat ani ránu, jiní se ho bojí jako čert...
Blíží se nová morová rána! Jaké epidemie nám hrozí?

Blíží se nová morová rána! Jaké...

Z Madagaskaru se právě teď šíří do světa obě vražedné formy moru,...
90leté výročí: Mein Kampf vydělá Hitlerovi 15 milionů marek!

90leté výročí: Mein Kampf vydělá...

Ze svého autora udělá multimilionáře, z národa fašisty a z Říše, která...
VIDEO: Pádivá lávka

VIDEO: Pádivá lávka

Vyberou si místo a dva roky staví. Jenže staví na špatném místě a...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.