Ještě sice neví přesně, jak to udělá, ale už teď ví, co by kosmonauti během svého pobytu na Marsu měli jíst. Vesmírná agentura si najala dvě francouzské firmy, aby jí sestavily vyvážený jídelníček tak, aby její lidé na cestě naší galaxií nijak nestrádali. Výsledkem je nakonec seznam devíti poživatin, které by při pobytu na povrchu rudé planety astronautům neměly chybět. Jedná se o rýži, rajčata, cibuli, sóju, brambory, hlávkový salát, špenát, pšenici a řasu spirulina, která obsahuje velké množství proteinů. A aby toho nebylo málo, experti z ESA nyní zkoumají, jak by si kosmonauti mohli sami nejlépe tyto plodiny pěstovat přímo na Marsu. Sloužit by jim k tomu měly speciální skleníky a jako hnojivo vlastní odpadky.
OBLIBA MLÉKA PODLE ZEMĚPISNÉ ŠÍŘKY?
V Zambii nesnesou laktosu!
Řada lidí v dospělosti nemůže pít mléko, protože není schopná odbourávat laktosu, mléčný cukr. V důsledku toho pak trpí zvracením, nadýmáním nebo průjmy. Nedávná studie však ukázala, že jejich přecitlivělost závisí do značné míry na zeměpisné šířce. V Dánsku se s tímto problémem potýkají pouze 2 procent obyvatel, zatímco v Zambii je to 100 procent tamní populace. Celkový průměr obyvatel se zvýšenou citlivostí na laktosu ve 39 zkoumaných zemích se přitom pohybuje kolem 61 procent. Z průzkumu vyplynulo, že lidé v zemích, kde přetrvává tradice chovu hovězího dobytka za kvalitních podmínek, mají s přecitlivělostí na mléko nebo na nějakou jeho složku mnohem méně starostí.
NOVÁ KŮŽE PRO ROBOTY
Poletí s ní do vesmíru?
Experti z NASA vyvinuli speciální kůži pro roboty. Díky ní budou roboti citlivější, hbitější a zručnější. Podle amerického technologa Vladimira Lumelského se současní roboti dobře pohybují, pokud jim nic nestojí v cestě. Jakmile se ale na trase objeví nějaký problém, robot si s ním neumí poradit. Nová kůže je z pružné umělé hmoty, kterou po celém povrchu pokrývají tisíce infračervených senzorů. Díky nim roboti rozpoznají změny ve svém okolí. Senzory zaregistrují objekt a přenesou signál do „mozku“ robota. Ten pak celou situaci vyhodnotí a umožní robotu, aby na objekt zareagoval a vyhnul se mu. Další připravovaný model robota by měl mít senzorů mnohem více, takže bude ještě zručnější. NASA plánuje, že citlivé roboty využije při výzkumu vesmíru. Zařízení proto bude muset ještě projít složitými testy, při nichž se bude ověřovat odolnost nové kůže například při extrémních výkyvech teplot nebo při vystavení radiaci.
HOUSENKOU PROTI NARKOBARONŮM
Příroda v boji proti zločinu
Skupina kolumbijských vědců navrhuje zničit kokainové plantáže pomocí housenek můry Eloria Noyesi, která přirozeně klade vajíčky na kokové listy, jimiž se pak vylíhlé larvy živí. Předem vypěstované housenky v krabicích shazovaných z letadel by zamořily celou oblast kokových plantáží a během několika generací v průběhu jednoho roku by je zničily. Jde sice o zajímavý návrh, avšak riziko pro přírodní prostředí může být značné, přesto nejde o první návrh tohoto typu. V roce 2000 chtěla vláda Spojených států zničit kokové plantáže plísní Fusarium oxysporum, což ale kolumbijská strana odmítla.
ARCHEOLOGICKÝ NÁLEZ MĚNÍ DĚJINY
Sklářská výroba ve starověkém Egyptě!
Britští a němečtí archeologové objevili v Egyptě jednu z nejstarších sklářských dílen. Důkazy z oblasti Qantir-Piramesses ukazují, že výrobě skla se zde dařilo již kolem roku 1250 před naším letopočtem. Odborníci nalezli pozůstatky hliněných tavicích kotlíků se zbytky skla, které bylo velmi pečlivě připraveno. Doposud se předpokládalo, že Egypťané vyráběli skleněné výrobky z již zhotoveného skla, které dovážely. Nejnovější nález z Qantir-Piramesses ale svědčí o opaku. Archeologové proto přehodnotili svá stanoviska a předpokládají, že země faraónů byla pilným dodavatelem skla pro celé Středomoří. Sklo z této části Egypta mělo nejčastěji červenou barvu.
NOVÁ METODA VÝROBY BIONAFTY
Bez přísunu energie!
Všichni ochránci přírody sní o motorovém palivu, které by nijak nepřispívalo ke globálnímu oteplování. Jejich sen se možná – díky výsledkům výzkumu na Univerzitě ve Wisconsinu – stane realitou. Podstatou tamního objevu je nový postup výroby bionafty z biomasy. Pro výrobu klasické bionafty se v současnosti využívají pouze mastné kyseliny obsažené v rostlinných buňkách, které představují jen asi 10 procent rostlinné sušiny. Unikátní metoda umožňuje přeměnit na bionaftu veškerou rostlinou sušinu. Nový postup je založen na soustavě chemických reakcí probíhajících ve vodní fázi, tj. s mnohem nižší energetickou náročností. Proces je dokonce exotermický, nepotřebuje tedy vůbec žádný přísun energie. Odpadními produkty výroby se navíc stávají pouze teplo a voda.
NEJRYCHLEJŠÍ ROSTLINY NA SVĚTĚ
Rekordní výstřel rostlinného pylu
Některé rostliny, například kanadská svída (Cornus canadensis), rozptylují svůj pyl tak, že ho doslova katapultují prudkým otevřením květu. Konkrétně tento keř otvírá svoje okvětní plátky během 0,5 milisekund, přičemž vystřelený pyl dosahuje neuvěřitelného zrychlení. Pylová zrnka jsou vymrštěna do výše několika centimetrů, aby se jich dále mohl ujmout vítr. Například plody nám dobře známé netýkavky se otvírají během 2 – 6 milisekund, hmyzožravá mucholapka podivná (Dionaea muscipula) lapí hmyz během 100 milisekund.
OSM OČÍ ČTYŘHRANKY SMRTELNÉ
Jak se na nás dívá nejjedovatější žahavec?
Čtyřhranka smrtelná (Chironex fleckeri), žijící v Tichém oceánu kolem Austrálie, je neslavně proslulá svou schopností usmrtit člověka do čtyř minut poté, co ho zasáhne svými několikametrovými chapadly. Přestože se její tělo skládá z 96 procent z vody, obsahuje kromě žahavých buněk a trávicí dutiny ještě osm překvapivě složitých očí, které se podobají očím ryb a hlavonožců. Jejich signály ale přitom nevedou do žádného nervového centra, protože to u žahavců chybí. Nedá se tedy říci, že čtyřhranka něco vidí. Vjemy, které nebezpečný tvor díky prapodivným očím získá, jsou nezaostřené, jiné zaznamenávají asymetrický obraz. Signály z očí, které se od sebe navzájem liší, jsou pak přímo vedeny do buněk, jež ovládají směr a způsob pohybu jedovatého živočicha.
HOUBOU PROTI MOSKYTŮM
Úspěšný boj s malárií?
Malárie se vyskytuje ve více než 100 zemích a každý rok po celém světě zahubí asi milion lidí. Britští vědci ale nedávno objevili účinnou zbraň proti této nebezpečné chorobě. Klíčem k úspěšnému boji proti ní by podle odborníků z univerzity v Edinburgu a expertů z londýnské Imperial College mohla být houba druhu Beauveria bassiana. Pokud se jí nakazí moskyt, který malárii přenáší, nepřežije déle než 14 dní. To je přesně doba, než se moskyt od prvního sání krve od infikovaného člověka stane hrozbou pro ostatní a parazit, způsobující nemoc, se v jeho těle rozmnoží. Při laboratorních testech byla úspěšnost tohoto postupu až 98 procent. Jakmile moskyt zavadil o houbu, ta pronikla do jeho těla, kde vzklíčila a doslova ho „požírala“ zevnitř, až ho nakonec zabila. V posledních dnech svého života nemohl navíc moskyt téměř vůbec létat. Odborníci by nyní rádi ze zvláštní houby vytvořili rozprašovače.
VODNÍ MELOUN SE ZABUDOVANOU KAMEROU
Dekorace i hlídací pes
Roborior – tak zní název nejnovější technologické novinky od japonských specialistů na robotiku. Přístroj vypadá jako vodní meloun na kolečkách, který září nejrůznějšími barvami, od nachové a modré až po oranžovou. Zatímco se pohybuje po bytě vydává prapodivné zvuky. Podle Japonců ale nejde pouze o netradiční bytový doplněk. Roborior je navíc vybaven digitální kamerou, infra senzory nebo videotelefonem. Pokud se tedy během vaší nepřítomnosti do vašeho obydlí vydá nějaký vetřelec, Roborior vám o tom okamžitě podá zprávu na váš mobilní telefon. Prostřednictvím telefonu můžete robota také na dálku ovládat a přikázat mu, jakým směrem se má vydat a jak co nejlépe natočit oko kamery na nevítaného hosta. Roborior je výsledkem spolupráce mezi společnostmi Tmsuk a Sanyo Electric. Na japonský trh by se zařízení v ceně 2600 USD (v přepočtu tedy zhruba 64 tisíc korun) mělo dostat ke konci letošního roku. O jeho prodeji v zahraničí se zatím pouze spekuluje.
VYPRAHLÁ MÍSTA SE ROZŠIŘUJÍ!
Země se mění v poušť!
Nedávno zveřejněné výsledky čtyřleté studie, na níž se podílelo 1300 expertů z 95 zemí světa, varují před nárůstem pouští na naší planetě. V důsledku špatného hospodaření člověka je na Zemi stále více míst, která se postupně proměňují v neúrodné pláně. Odborníci odhadují, že za 30 let si kvůli výraznému nárůstu zcela vyprahlých lokalit budou muset hledat nové domovy stovky tisíc obyvatel. Vědci navíc varují, že vliv pouští není znát pouze v jejich bezprostřední blízkosti. Podle mezinárodní skupiny expertů písečná bouře na poušti Gobi nebo na Sahaře způsobí respirační problémy i lidem v tak vzdálené oblasti, jako je Severní Amerika.
ŠIKOVNÉ SENZORY PRO VÁŠ VŮZ
Podle kostí vám nastaví bezpečnostní pásy!
Odborníci z Cranfield Impact Research Centre a z Nissan Technical Centre Europe navrhli speciální snímač prstů. Díky ultrazvuku senzor zjistí, jak má pasažér silné kosti, a tudíž jak je odolný vůči zranění. Podle toho pak palubní počítač nastaví zádržný systém ve vozidle, pásy a případně i airbag, každému cestujícímu doslova na míru. V budoucnosti by se tak řidiči se slabšími kostmi měli vyhnout například zraněním hrudníku, jejichž příčinou mohou být právě bezpečnostní pásy a nadměrný tlak vyvíjený na zádržný systém při kolizi. Zařízení je užitečné zejména pro starší lidi, kteří jsou podle statistik i při menších nehodách více zranitelnější. Experti již provedli simulaci srážky na počítači a zjistili, že nová technologie u nich může snížit riziko poranění hrudníku až o 20 procent. Vědci nyní chtějí senzory zabudovat do konkrétního typu vozidla. Pro větší pohodlí pasažérů se senzory budou pravděpodobně nacházet ve dveřích řidiče, nebo dokonce na řadicí páce, aby je bylo možné aktivovat vždy při každém nastartování automobilu.
NA DRINK BEZ ČEKÁNÍ
Za alkohol plaťte mobilem!
Automatického barmana nedávno představil skotský vynálezce Micheal Bowes. Jeho přístroj by podle něj měl podstatně snížit fronty lidí čekajících v barech na drink a usnadnit číšníkům jejich práci. Automatického barmana lze naplnit až 300 lahvemi alkoholu a nápoje, které podává, jsou vždy zaručeně vychlazené. Můžete za ně platit mincemi, jakoukoli bankovkou, a dokonce i platební kartou nebo mobilním telefonem. Neobvyklý nápad nadchl i japonskou společnost Fuji, která Bowesovi nabídla spolupráci při masivní výrobě jeho vynálezu.
ITALOVÉ ZACHRAŇUJÍ UNIKÁTNÍ MUMII
Ledovému muži hrozí rozklad!
Italové řeší problémy se svým zmrzlým mužem Oetzim. Pět tisíc let stará mumie, kterou objevil v roce 1991 v Alpách náhodný turista, je možná napadena bakterií, která by v budoucnosti mohla zavinit její rozklad. Při rentgenovém průzkumu odborníci totiž objevili na kostech Oetziho bubliny, které právě mohou signalizovat přítomnost nějaké bakterie. Vědci nyní zkoumají, jak se bakterie dostala do utěsněné komory, v níž je tělo zmrzlého muže uložené. Pokud se ale opravdu její přítomnost prokáže, bude muset celé zařízení projít dezinfekcí, aby nedošlo k poškození vzácných lidských ostatků.
STALO SE
Před 97 lety se 6. září narodil anglický fyzik Louis Essen, který se mimo jiné podílel i na vynálezu atomových hodin.
Před 44 lety se 23. září narodil americký kosmonaut William C. McCool. 1. února 2003 zahynul po pádu raketoplánu Columbia.
Před 26 lety 1. září se americká sonda Pioneer 11 jako vůbec první družice, sestrojená člověkem, přiblížila k planetě Saturn. Míjela ji přitom ve vzdálenosti 21 tisíc kilometrů.
Před 25 lety byl 5. září slavnostně otevřen ve své době nejdelší silniční tunel na světě – švýcarský St. Gotthard. S délkou 16, 32 kilometru mu dnes patří druhá příčka.
Před 20 lety byl 1. září nalezen v Atlantickém oceánu v hloubce čtyř kilometrů vrak Titaniku. O jeho objevení se zasloužila americko-francouzská expedice.
Před 2 roky 9. září zemřel ve věku devadesáti pěti let americký fyzik maďarského původu Edward Teller, vynálezce vodíkové bomby.
Omezení množství kvasnic ve stravě může octomilkám prodloužit život až o neuvěřitelných 50 procent! Britští vědci nyní zkoumají, zda to platí i u lidí.
Vitamin E, který se často dává do souvislosti s věčnou krásou a mládím, může ve větších dávkách lidskému organismu uškodit! Vyplývá to ze studie kanadských lékařů. Nejvíce jsou prý ohroženi lidé trpící cukrovkou a jedinci s chorobami srdce.
Organizace spojených národů vydala unikátní atlas, který monitoruje stav životního prostředí na celé naší planetě. Třistastránková publikace, nazvaná Jedna planeta, mnoho lidí, obsahuje satelitní snímky nejrůznějších koutů světa. Jedna fotografie vždy dokládá, jak daná oblast vypadala před několika desítkami let, druhá pak, jakou podobu má dnes.
Velmi zachovalou fosílii krokodýla, starou téměř 90 milionů let, nedávno veřejnosti představili brazilští paleontologové. Zvíře při váze 400 kilogramů měřilo 3,5 metru.
Nový druh sumce objevil mezinárodní vědecký tým v mexických řekách. Tvor dostal latinský název Lacantunia enigmatica. Anatomické studie ukázaly, že se jedná o člena dávné skupiny živočichů, která se patrně vyvinula v době, kdy zemi ještě kralovali dinosauři.
Telefon, který je možné využít pro volání jak z pevné sítě, tak přes mobilního operátora, nabízí v současnosti British Telecom. Společnost předpokládá, že během následujících pěti let si ho domů pořídí miliony Britů.
Američtí vědci vytvořili miniaturní kartáček, jehož štětiny z nanotrubiček jsou tisíckrát tenčí než lidský vlas. Jejich výrobek by mohl v budoucnosti nalézt široké uplatnění, například při odstraňování nečistot ve vodě nebo při malování mikrostruktur. Nepatrný nástroj svým tvarem připomíná buď klasický zubní kartáček, nebo kartáč na čištění lahví.
Skafandr kosmonautů by měl být v budoucnosti vyzbrojen speciálním zařízením určeným pro geologický výzkum na jiných planetách, které astronautům usnadní práci při analýze neznámých hornin. Příruční kamera propojená s počítačem například sama zkontroluje úlomky hornin a vyhodnotí, zda je potřeba z konkrétního materiálu odebrat vzorek, či nikoli.
Fyzický vzhled politického kandidáta je jedním z klíčových momentů, který ovlivňuje rozhodování voliče. Američtí vědci z Princetonské univerzity při analýzách zjevu tamních kandidátů do Senátu dospěli k názoru, že menší šanci na úspěch mají lidé s dětskou tváří.
