K celé škále dnes používaných náplastí – na drobná poranění, na kuří oka, na puchýře či moderní náplast na hubnutí – nyní vědci přidávají náplast budoucnosti s procesorem, která bude bedlivě sledovat náš zdravotní stav.
Podle lékařů má každý člověk starší 65 let alespoň jednu chronickou nemoc a protože evropská populace stárne, prudce stoupají výdaje na zdravotní péči. Momentálně tvoří v Evropě tři čtvrtiny všech výdajů na zdravotnictví právě péče o chronicky nemocné. Do řešení takového problému je však dnes již možné zapojit i moderní techniku. Neznamená to však, že budete pravidelně navštěvovat odborníky, ještě rozespalí se strefovat do skleničky, abyste ohromili lékaře svou raní močí, doma si každé ráno měřili tlak a či denně kontrolovali hladinu cukru. Naopak chronicky nemocní mohou žít mnohem svobodnějším životem. Stačí, aby jejich životní funkce sledovala vědecky vylepšená náplast, která vznikla v londýnské Imperial College.
Kontroly bez bílých plášťů
Kardiologové a diabetologové si při této zprávě jistě mnou spokojeně ruce, ale na nového pomocníka, náplast s procesorem o rozměru pouhých 2 mm čtverečných, se mohou těšit až za několik let.
Vědci si vytkli cíl udržet pacienty v jejich běžném denním rytmu, aby nemocní senioři nemuseli trávit celé dny a týdny v nemocnicích na různých vyšetřeních. Tomu už dnes pomáhají domácí měření hladiny cukru, tlaku krve nebo pravidelné kontroly váhy. Někdy však doktor potřeba přesnější data. „Dají vám senzor, který je připojen k vašemu tělu a monitoruje zdravotní stav. Normálně by to šlo jen v nemocnici. S čipem pod náplastí jsme schopni monitorovat tlak, glukózu nebo srdeční aktivitu pořád,“ vysvětluje Keith Errey z Imperial College. Důvody pro takové sledování jsou jasné. “ Chronicky nemocní lidé nemohou nebo se jim nechce cestovat kvůli dalším a dalším vyšetření. I z pohledu zdravotních pojišťoven je takové sledování výhodné, rozhodně je levnější než pobyt v nemocnici.“
Kdy zavolat záchranku?
Záleží na tom, co vašeho lékaře opravdu zajímá. Zázračná náplast je schopna pohlídat krevní tlak, cukr nebo srdeční aktivitu, ale také výkon plic, tělesnou teplotu, pohyb či váhu. Pacienta s vysokým tlakem například vyšle lékař do života s kontrolou funkcí srdce a tlaku. Přitom není nutné, aby měl kompletní přehled o průběhu pacientova dne. To by se asi nikomu moc nelíbilo, protože pak by měl takový doktor detailní přehled o tom, kdy vstáváte, obědváte, rozčilujete se, jdete na fotbal, zda vůbec pravidelně cvičíte či kdy…
Vaše náplast prostě jen sama sbírá informace a ty údaje, které neodpovídají normálu odešle svému chytřejšímu elektronickému kolegovi. Tím může být váš mobil, do kterého jen stačí nahrát příslušnou aplikaci, anebo kapesní počítač. Ten už sám rozliší, co si nechá pro sebe, co oznámí vám a co pošle na mobil vašemu lékaři, do nemocnice nebo rovnou na záchranku. „Když například sbíráme informace o pacientově EKG nebo tepu, není nutné pořád vysílat, jaký má tlak. Pokud je všechno v pořádku, stačí přenášet vzkaz: Všechno je OK.“, vysvětluje Keith Errey. Pokud lékař nepovažuje stav za vysloveně alarmující, nicméně podezřelý, požádá přístroj o průběžné sledování. Pak se pochopitelně přenáší dat víc.
Implantát je mrtvý, ať žije náplast!
S implantáty kontrolujícími například hladinu cukru má řada pacientů už své zkušenosti, a ne vždy příjemné. Tělo totiž nereaguje příliš přátelsky a lidé se mnohdy bojí mít něco cizího pod kůží. Nové čipy se ale pod kůží nedávají. „Budou jednoduše pod náplastí – jen přilepeny“, doplňuje Keith Errey. „Senzory i s anténou a baterií nejsou nijak velké, měří jen pár milimetrů na délku a jsou 3 milimetry silné. Ani je nebudete vnímat.“
Náplasti nejsou v medicíně žádnou horkou novinkou. Už se jimi dávkují hormony (antikoncepce v tomto balení je v prodeji i u nás) a v nemocnici se setkáte i s podobným dávkováním tišících prostředků. Právě kvůli náplastem však ale bylo nutné přístroj co nejvíc zmenšit a zároveň výrazně omezit jeho spotřebu energie. Kdo by taky chtěl pořád dobíjet náplast?
První testy o Vánocích
Čip sám však celý problém neřeší. Musí se ještě dotvořit celý počítačový systém a také řada nezbytných pravidel, jak mají s informacemi zacházet zdravotní sestry a lékaři. Takový systém nyní vzniká ve výzkumných laboratořích firem Toumaz Technology (Velká Británie) a Oracle (USA). Teprve tam bude rozhodnuto, kdo dostane zprávu první, co s ní má udělat, kam se uloží a na jak dlouho, v jaké formě a kdo všechno k ní bude mít přístup…
Z technického hlediska jsou čipy hotové. „Teď se pracuje na prototypu kompletního řešení. Hotový bude asi za rok,“ říká Keith Errey. Testy s pacienty a lékaři se chystají a začnou ještě v toto roce. Jako první je o letošních Vánocích vyzkoušejí diabetici v londýnské nemocnici St. Mary´s.
Inzulín na dálku
Při přípravě těchto vánočních testů napadlo vědce další vylepšení. Chris Toumazou, ředitel Biomedicínského institutu v Imperial College doufá, že se jeho vědcům podaří propojit senzor přímo s inzulínovou pumpou (elektronickým přístrojem, který dodává inzulín přímo pod kůži bez nutnosti používat injekce) a tak by mohl dávky inzulínu určovat na dálku samotný lékař.
Zároveň se nabízí možnost využívat přístroj ke stálému sledování zdraví všech lidí, i těch zdravých. Senzor by nám například mohl připomínat čas užívání našich léků, anebo nás upozornit na stoupající teplotu či nebezpečně vysoký tep. Jenže takové nasazení nové technologie nejenže vyvolává řadu spíš etických otázek, ale také vyžaduje hodně peněz. I na to mají vědci odpověď: „Právě tak široké využití by srazilo cenu senzoru pod 1 libru (asi 40 korun), takže by mohl být dostupný pro kohokoli. Sledování nemocí v zárodku by ve stejné chvíli ušetřilo spoustu peněz za několikadenní pozorování v nemocnicích a také léčení pokročilých a často už nevyléčitelných stádií nemoci“.
Je libo čip?
Psi ve městech a i jiná zvířata se čipují už dvě desetiletí, ale lidé?
Jako první se nechala v roce 2002 experimentálně očipovat tříčlenná rodina na Floridě. S místním umrtvením dostali pod kůži čip o něco větší než zrnko rýže, který nesl unikátní číslo propojené s databází, obsahující údaje ze zdravotní karty.
Od té doby si ho nechali voperovat například zákazníci Baja Beach Clubu v Barceloně. Platit teď mohou jen mávnutím ruky. Čip mají v ruce také zaměstnanci stáních zastupitelství v Mexiku. Mikročipy se dostaly i pod nálepku na lahvičce léků. Tam má za úkol přečíst podrobnosti z příbalového letáku a také přesné dávkování.
Na internetu dnes dokonce najdete i firmu, která vám mikročip pod kůži prodá. Z prezentace se dozvíte, že se hodí jako vstupní kód do finančních institucí, k vašim osobním údajům i informacím o vašem zdraví.
Čistě pro zdravotní účely voperovali nedávno vědci v USA mikročip několika lidem, jejichž zdravotní informace nyní nahrává minipočítač a lékař se k nim dostává pomocí čtečky.