Zemři, vyhneš se stresu!

V předposledním díle našeho seriálu, který vzbudil mezi čtenáři 21. STOLETÍ velký ohlas, se tentokrát podíváme na omyly, jež provázely výzkum stresu. Ukážeme si, jak i dobrá vědecká myšlenka může být v odborných kruzích zatracována, pokud se vědec nechová podle vžitých norem. V předposledním díle našeho seriálu, který vzbudil mezi čtenáři 21. STOLETÍ velký ohlas, se tentokrát podíváme na omyly, jež provázely výzkum stresu. Ukážeme si, jak i dobrá vědecká myšlenka může být v odborných kruzích zatracována, pokud se vědec nechová podle vžitých norem.

Podle nejčerstvější zprávy Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci trpí v zemích EU stresem každý třetí pracující člověk! Stresové situace však znali už lidé doby kamenné, kteří v ohrožení buď bojovali nebo se dali na útěk.

To my třeba na pracovišti většinou udělat nemůžeme. Navíc moderní věda dnes už ví, že stres nutně není jen příčinou ohrožení. Může i pomáhat a přinášet potěšení! Proč se lidé mění? Až do třicátých let 20.

století neexistovala žádná definice stresu. Lidé sice takové stavy dlouho znali, ale nedokázali je pojmenovat. Pak si však vědci všimli nápadné shody podivného chování jinak psychicky normálních lidí, kteří se ocitli v náročné životní situaci.

Reagovali neadekvátně, projevovali výrazný neklid a nechybělo ani psychické zhroucení, fyzický kolaps z neznámých příčin… Prostě nevysvětlitelné chování! Bylo tedy třeba zjistit, proč k těmto stavům, které se začaly stávat celospolečenským problémem, dochází a jak jim lze zabránit.

První výzkumy v této oblasti lidského prožívání provedl kanadský lékař, endokrinolog Hans Selye. Dospěl k závěru, že je to vinou stresu. Ten podle něj mívá rozmanitou podobu – poranění, fyzické ohrožení, bakteriální infekci, ale i problémy ve škole, v zaměstnání, v manželství, strach z určitého nebezpečí… Podle toho může mít stres i různé obecné účinky.

Rozhořčení je špatný rádceSelye definoval stres jako „určitý stav těla a mysli, který se projevuje řadou objektivně zjistitelných chemických a fyziologických dějů v orgánech těla.“ Své nálezy a představy publikoval v odborném lékařském tisku, bohužel bez valné kladné odezvy odborníků.

To přimělo rozhořčeného vědce k napsání populární knihy The Story of Adaptation Syndrome (Historie adaptačního syndromu), která vyšla roku 1952 a měla značný ohlas u laických čtenářů. Ti v popisovaných příznacích shledávali mnohé pocity a zážitky, vystihující jejich osobní zkušenosti.

Selye pak napsal další podobné knihy, například „Stres bez distresu“ (1974). V nich popsal i distres jako myšlenou formu stresu, která nás výrazně ohrožuje, protože jeho intenzita již překračuje hranici zvládnutelnosti, tělo je vyčerpáno, stres vede k nemocem, celkovému vyčerpání organismu a může dojít až ke smrti.

Protipólem pak je eustres, který velmi kladně prospívá rozvoji organismu, kdy ve stavu nabuzení (třeba v zamilovanosti) podáváme daleko lepší výkony než obvykle.

V nemilosti vědcůSelye pak mezi laiky opět velmi zabodoval, když vyjmenoval širokou škálu tzv. stresorů, tedy všeho co vyvolá nadměrnou reakci organismu. Za zvlášť silný stresor považoval frustraci. Tvrdil, že lidé jsou živočichy usilujícími o své cíle, a proto nesnášejí, aby jejich plány zkřížily jakékoliv potíže.

Knihy s takovými myšlenkami vycházejí obvykle v dost velkých nákladech, a možná i zde je jedna z příčin, proč jejich autor měl tak malou podporu kolegů lékařů. Ti mu mj. zazlívali, že se jeho názory dostaly k laické veřejnosti dřív, než je podle vědeckých zvyklostí a tradice měli možnost posoudit a zkritizovat odborníci.

Lékařští vědci zdůrazňovali, že stres je nedílnou součástí života, tedy zcela normálním jevem. V některých naléhavých situacích lidé dokonce dokážou prokázat ohromnou sílu a hbitost, což by u nich bez stresu nebylo možné.

Někteří lidé navíc stres sami vyhledávají, třeba při tzv. adrenalinových sportech. Trochu burcujícího stresu pro lepší výkon potřebují i umělci, chirurgové a některé jiné profese.Podle těch, kteří Selyemu nefandili, pozorované skutečnosti nedokazují, že by stres neodvratně vedl k srdečním i mozkovým mrtvicím, vředům či dokonce k nádorům.

Stresory samy o sobě nestresují, v tom se Selye mýlil. Stres je z tohoto pohledu jen pocit, tedy zcela subjektivní zážitek.

Stres číhá na každém krokuVznikly tak dva rozdílné názorové tábory. Selye ale roku 1982 zemřel, aniž se dočkal toho, že by vědecká medicína – narozdíl od široké veřejnosti – jeho názory podpořila.Jak se dnes ukazuje, reakce na stres není závislá na intenzitě stresoru, ale přímo úměrně souvisí se schopností jednotlivce se s takovou zátěžovou situací vyrovnat.

Americký vědecký výzkum zjistil, že moderní člověk žijící v západní civilizaci zažívá v každodenně setkání s mnoha z téměř 400 000 rozmanitých stresorů! Je to asi tisíckrát víc, než prožívali naši předkové před 100 lety.

Většinu stresorů si ani neuvědomujeme, ovšem náš organismus je pečlivě zaznamenává, vyhodnocuje a reaguje na ně. Hans Sayle ale nebádal o stresu nadarmo. Bohužel, asi kvůli tomu, že svou myšlenku popularizoval dříve než by se dočkala vědeckého prozkoumání, nedostalo se mu patřičného vědeckého ocenění.

Mýlili se však ti, kteří zatracovali jeho myšlenku jako celek.Stres dnes patří k životu jako vzduch a dýchání. Samozřejmě ani to se nesmí přehánět. Hans Selye měl přece jen stoprocentní pravdu, když říkával: „Existuje jediný způsob, jak se stresu vyhnout – zemřít!“

Více se dozvíte:Vědecké omyly, bludy a podvrhy, H+ H, 2004http.//neviditelny pes.cz/veda/clanky/6659_41_0_0_.htmlhttp://www.skolskeodbory.cz/bozp/6.htm

Flight or fight! – Uteč – nebo bojuj!Stres Selye považoval za nespecifickou reakci na fyzické, mentální a chemické reakce těla. Stresovou reakci označoval za generalizovaný adaptační syndrom (GAS), který na stresovou situaci reaguje vylučováním adrenalinu a noradrenalinu.

Tyto hormony vyvolávají celkový stav nabuzení, zvyšují krevní tlak a dechovou frekvenci, zrychlují srdeční činnost a metabolismus. Tělo je pak celkově připraveno k akci. V době, kdy mohl člověk reagovat na stresovou situaci útokem či útěkem, plnil tento systém svůj účel.

V moderní době je ale tato reakce vlivem sociálního prostředí potlačována a nevyužité chemické změny se hromadí v organismu a mohou jej poškodit. Seyle prvotní situaci Bojuj – nebo uteč! nazval poplachová reakce.

Po ní následuje stadium adaptace, kdy si tělo postupně zvyká na „ poplachy“ a stává se proti nim do značné míry odolné. Ovšem jestliže stresové situace stále přetrvávají, dostává se živočich (tedy i člověk) do třetí fáze – adaptačního syndromu, fáze vyčerpání.

Tehdy lidi často ohrožují žaludeční vředy, onemocnění srdce, cukrovka či jiná nemoc, ke které mají genetické dispozici.

Jak šel János do světaJeho původní křestní jméno znělo János. Hanse Seyle se totiž narodil roku 1907 v Komárně, které tehdy ještě patřilo do Rakousko–Uherska. Bystrý mladík studoval medicínu v Praze, Paříži a v Římě.

Jeho životní badatelskou základnou se stala věhlasná McGill University v kanadském Montrealu.Už jako studenta medicíny ho zaujal biologický stres. Když uvažoval o příčinách nemocí, zdálo se mu, že musí existovat něco, co mají všichni nemocní společného.

Ač je trápily rozmanité choroby, všichni se cítili stejně špatně. Nemůže na ně působit nějaký obecný vliv?K odpovědi se dopídil po deseti letech činnosti na univerzitě. Za senzační objev považoval zkušenost s potkany, které vystavoval nepříjemnostem, třeba injekcím mírně jedovatých látek, pobytu v klecích na mrazu apod.

Zjistil, že takovým zvířatům se zvětšily endokrinní žlázy produkující hormony adrenalin a kortizon. Hlavní roli však hrají nadledviny. Ovšem ještě víc ho zaujalo, že nemálo potkanů postihly žaludeční vředy, a to při různých stresových vlivech.

Domníval se, že zvětšení nadledvin může být společným znakem všech nemocných lidí.

Autor: Milan Koukal
Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Učitel na míru: Přírodověda na JU...

Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity chce změnit status neoblíbených...

Kdy antibiotika nepomůžou?

V zimě již klasicky vrcholí sezóna respiračních onemocnění a stoupá...

Nelíbejte křečky!

Důrazná doporučení pro chovatele křečků coby domácích mazlíčků vydaly...

Na povrch „vyplavaly“ nové...

Studie sopečného popela v jihozápadní Etiopii posunula stáří...

16. ročník programu L’Oréal-UNESCO...

Pandemie Covid-19 ovlivnila celý svět, samozřejmě i ten vědecký. Ještě více se...

Houstone, problém vyřešen

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) se podílí na přípravě...

Je třeba si to náležitě užít

Pohlavní styk není pouze aktem k zachování druhu, pro některé, jako jsou například...

Zlatá rybka na kolečkách

Je řízení auta a jiných strojů výsadou člověka, nebo umělé...

Prasečí srdce pro lidi? Zatím...

První transplantace geneticky pozměněného prasečího srdce umírajícímu člověku na...

Zemědělství se dařilo i v...

Odborníci z University of California v Riverside ve své nové...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Svět zločinu: Utrpení v drápech Černého pantera

Svět zločinu: Utrpení v drápech...

Ztichlým výstavným domem se uprostřed noci tiše plíží maskovaný muž....
Oskar Schindler: Dobrodinec nebo vychytralý vyděrač a otrokář?

Oskar Schindler: Dobrodinec nebo...

Desítky německých podnikatelů stáhly vězně do bezpečných oblastí a...
Kdo vynalezl burrito? Prý Kim Čong-Il!

Kdo vynalezl burrito? Prý Kim...

Populární burrito je podle mnohých z nás tradičním mexickým jídlem....
Omikron od delty rozezná jedině PCR test, říkají odborníci

Omikron od delty rozezná jedině PCR...

Na Česko se valí vlna omikronu. Jak ale rozeznat jeho příznaky od dosud...
Pomohly jim přečkat dobu sucha

Pomohly jim přečkat dobu sucha

Odborníci z University of California v Riverside ve své nové...
John Couey: Svou oběť pohřbil zaživa

John Couey: Svou oběť pohřbil...

Devítiletá Jessica Marie Lunsfordová prožila v posledních chvílích svého života...
Zlatá rybka na kolečkách

Zlatá rybka na kolečkách

Je řízení auta a jiných strojů výsadou člověka, nebo umělé...
Konference ve Wannsee: Před 80 lety rozhodli nacisté o osudu evropských Židů

Konference ve Wannsee: Před 80 lety...

Přesně před 80 lety, 20. ledna 1942, posvětila konference šestnácti představitelů...
Nejkrásnější zoologické zahrady světa

Nejkrásnější zoologické zahrady...

Zoologické zahrady jsou mnohými lidmi vyhledávány jako oázy klidu a míru s velice...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.