Několikrát se od dob smrti egyptského krále Tutanchámona našli odvážlivci, kteří se rozhodli rušit jeho klid. Přes jasné varování vyryté v hrobce: „Smrt přijde na ty, kdo ruší spánek faraónů!“ Vědci se nyní rozhodli prozkoumat mumii nejmodernější technologií s cílem rekonstruovat jeho podobu.
Pod patronátem Zahi Hawásse, generálního tajemníka egyptské Nejvyšší rady pro památky, provedli odborníci rekonstrukci hlavy krále Tutanchamona (cca 1345 – 1327 př. n. l.). Použili přitom 1700 snímků magnetické rezonance (CT), pořízených v loňském roce firmou Siemens přímo ve faraónově hrobce v Údolí králů. Využili i čtvrt století starých rentgenových snímků faraónových ostatků.
Dva týmy odborníků
K rekonstrukci faraónovy tváře byly přizvány dva specializované týmy špičkových soudních lékařů a antropologů. Přitom francouzský tým věděl čí ostatky zkoumá, americký pracoval tak zvaně naslepo. K tomuto opatření se zadavatelé rozhodli proto, aby se obě výsledné varianty mohly posléze porovnat a minimalizovalo se tak ovlivnění odborníků již existujícími portréty.
Podle podkladů CT dat byl nejprve vytvořen model lebky, z něhož soudní antropologové určili věk a rysy obličeje, například velikost nosního otvoru položení králových úst a brady… Přišli dokonce i na to, jak silná byla pokožka faraónovy tváře.
Jak ožívá mumie?
Schéma lebky se pak dostalo do rukou sochařů specializujících se na antropologii a ti z hlíny vymodelovali tvář. Výsledkem práce byl silikonový odlitek hlavy, do kterého však bylo nutné ještě „transplantovat“ další nezbytnosti, např. oči a vlasy. Tvář poté odborně napatinovali a přidali i dobové nalíčení. Ke slovu nakonec přišly i šperky.
Výsledné verze obou týmů pak byly porovnány a kupodivu se vcelku shodovaly. Odlišnosti se vyskytly pouze u měkkých tkání, například špičky nosu nebo tvaru uši, které se nedochovaly a nedají se proto pomocí dostupných metod zrekonstruovat. Tady zleželo na fantazii a odborných zkušenostech expertů.
Kromě rekonstrukce podoby mladého vládce bylo na základě tomografického vyšetření zjištěno, že smrt pravděpodobně nenastala následkem úderu do hlavy, jak se doposud soudilo. Magnetická rezonance odhalila zranění nohy, které bylo infikováno. Následkům infekce pak panovník pravděpodobně podlehl.
Prokletí zvědavců
Takzvaná faraónova kletba, zabíjející ty, kteří jej vyrušili z klidu, postihla především tým jeho nálezců. Lord Carnarvon a hrabě Howard Carter začali s vykopávkami v egyptském Údolí králů v roce 1917 a sedmnáctého února 1923 vstoupili prvně do pohřební komnaty mladého krále. Otevření hrobky odhalilo nevídané bohatství, ale také nápis varující narušitele klidu: „Smrt přijde na ty, kdo ruší spánek faraónů“.
Za dva měsíce od objevu zemřeli lord Carnarvon a archeolog Arthur Mace. Z nejužšího týmu přežil následující desetiletí pouze Howard Carter a s ním jediný člen týmu objevitelů.
Dnešní vědci vysvětlují podivná úmrtí prozaicky. Během otevření hrobky se pravděpodobně uvolnily zakonzervované bakterie a houby, kterých se archeologové nadýchali. Vzhledem k toxicitě spór a oživení zapouzdřených bakterií je možné část „záhadných“ úmrtí přičíst právě jim. Žádné pozdější návštěvníky hrobky již „faraónova kletba“ nezasáhla.
