Čína se za posledních patnáct let změnila z výrobce hraček a levného oblečení ve světovou ekonomickou supervelmoc. Aby se dobře rozjetý stroj nezaseknul, musí Čína masivně investovat do energetického sektoru. V současnosti totiž nemá v Číně cca 7,5 % obyvatel, tedy 100 miliónů lidí, přístup k elektřině. 
Před koncem minulého roku oznámila Čína zásadní revizi svého hrubého domácího produktu. Odhadovaný téměř dvacetiprocentní nárůst zemi katapultuje z dosavadního sedmého na čtvrté místo mezi největšími ekonomikami světa, tedy dokonce i před Británii a Francii.
Kde vzít energii?
Čína v loňském roce sklízela úspěchy i na dalších frontách, například poslala do vesmíru své první kosmonauty a podruhé za sebou vystřídala USA na první příčce světového exportéra informačních a telekomunikačních technologií.
Dravý ekonomický rozvoj ale klade obrovské nároky na energetiku, protože poptávka po elektřině roste v Číně v průměru o 15 % ročně. Pokud si chce východní velmoc současné tempo růstu udržet, případně ještě přidat plyn, bude muset každých deset let zdvojnásobit své výrobní zdroje elektřiny. A to je v tak velké zemi úkol téměř nadlidský.
Kromě tradičních fosilních paliv jako je uhlí a ropa, se proto čínští vědci velice aktivně vrhli na výzkum a vývoj pro potřeby energetiky. Současně Čína rozjela masivní výstavbu jaderných elektráren a stranou její pozornosti nezůstaly ani možnosti obnovitelných zdrojů energie, především vodních a větrných. Na cestě za pokrytím stále rostoucího energetického apetitu čínského draka však čekají v blízké budoucnosti ne zrovna snadno překonatelné překážky.
Co vozí čínské vlaky?
Nejdůležitějším prvotním zdrojem je v Číně uhlí, které zde stojí za dodávkami téměř tří čtvrtin veškeré energie. Zároveň je tato asijská velmoc největším světovým producentem, ale současně i požíračem uhlí. Na dokreslení toho, jak obrovský je to nápor na hospodářství země, snad stačí oficiální statistický údaj, že 40 procent železniční kapacity v zemi je využíváno pouze a jenom na přepravu miliardy tun uhlí ročně.
Čínský těžební průmysl také drží smutný světový rekord v počtu úmrtí horníků. V roce 2004 jich v podzemí zemřelo na 6000! Hlavním důvodem jsou výbuchy agresivního skleníkového plynu, metanu. Důl Sihe v severní Číně jako začal jako první metan uvolněný dolováním zachytávat a využívat ho v nedaleké plynové elektrárně. Peníze na projekt, který má kromě zvýšení bezpečnosti horníků také snížit znečištění ovzduší, poskytla formou půjčky Světová banka.
Z kola do auta
Dalším důležitým energetickým zdrojem Číny je ropa. Po USA a Japonsku zaujímá třetí místo v její spotřebě. Přestože je samotné její území významným světovým nalezištěm, musí země již dnes až třetinu této významné suroviny dovážet, protože domácí zdroje na nasycení hladového průmyslu nestačí. Přitom je ropa pro zdejší expandující průmysl doslova strategická. Tradiční kola již byla z čínských metropolí zcela vytlačena automobily a jejich počet téměř před očima neustále roste, ročně téměř o pětinu (cca 5 milionů). Ekonomové se proto obávají, že další nárůst čínské poptávky po ropě by mohl cenu této suroviny na světových trzích neúměrně zvyšovat.
Asijský jaderný drak
Přestože celkový podíl zdejší jaderné energie je zdánlivě malý, pouze kolem dvou procent, patří dnes Čína společně s Indií mezi asijské jaderné draky. Od roku 2002 vybudovala šest jaderných elektráren a v příštích 15 letech jich plánuje postavit dokonce pětkrát tolik. Do roku 2050 chce mít na 150 reaktorů a předhonit tak v jejich počtu i Spojené Státy, které jich dnes mají nejvíce (103 reaktorů).
Aby uspokojila svou naléhavou poptávku po energii, importovala nejdřív Čína komerční reaktory z Ruska, Francie a Kanady. Proto se dnes na jejím území nachází hned několik různých technologických typů. Rozšiřování těchto současných zařízení bude takovou typovou pestrost samozřejmě respektovat. Takový záměr se samozřejmě velmi atraktivní pro zahraniční investory a navíc, protože šetřit se musí všude, budování několika reaktorů stejného typu vyjde podstatně levněji. Nové elektrárny stavěné na „zelené louce“ by ale již měly být jednoho druhu.
Při budování moderních jaderných zařízení se však Čína nechce spoléhat jen na dovezené zahraniční technologie. Proto se vrhla i do výzkumu a vývoje vlastní jaderné technologie, založené na německém principu vysokoteplotního oblázkového reaktoru chlazeného heliem (HTR). Je založen na základním prvku paliva, zvaném oblázek, což je grafitová koule velká jako kulečníková, která obsahuje asi 15 000 částic oxidu uranu o velikosti makového zrnka.V roce 2003 tak byl do sítě zapojen prototyp s výkonem 10 MW. První běžný 200MW reaktor by se měl začít stavět v roce 2007. Výhodou těchto menších reaktorů je jejich stavebnicová konstrukce, takže se mohou snadno připojovat další a další zdroje, podle toho jak roste spotřeba energie v oblasti.
Boj s větrnými mlýny
Vodní zdroje tvoří v současnosti 18 procent v Číně vyrobené energie. Dvě právě budované přehrady, Tři soutěsky a Žlutá řeka, by měly tento podíl ještě o něco zvýšit. Obě gigantická veledíla se přitom setkala s odporem ekologů, politických aktivistů i archeologů – kvůli Třem soutěskám byl přesídlen více než milión lidí a voda nenávratně zaplaví i vzácná archeologická naleziště. Vláda se ale, vedle splavnosti a zamezení pravidelným záplavám, ohání především k přírodě a životnímu prostředí šetrnou bezemisní výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách.
Rostoucí znečištění (16 z 20 nejvíce znečištěných měst na světě se nachází právě v Číně) vedlo také koncem loňského února čínské představitele ke schválení zákona o obnovitelných zdrojích.
Čína má však, na pobřeží i ve vnitrozemí, vhodné podmínky i pro výstavbu větrných elektráren. Experti odhadují potenciál „čínského“ větru mezi 500 – 1000 GW (250 – 500 současných Temelínů). Budování větrných parků v Číně je ale zatím v plenkách, tudíž velice pomalé. Významný nárůst větrné energie však odborníci očekávají právě od nového zákona.
Více se dozvíte:
http://www.csvts.cz/cns/
Vývoj vlastního jaderného reaktoru
Čínská energetika má mít podle státní koncepce do roku 2050 kapacitu 300 gigawattů elektřiny z jádra, tedy padesátkrát více než nyní. Proto se pouští do vývoje nového reaktoru typu „Pebble Bed“. Vláda již schválila realizační studii na výstavbu reaktoru typu HTR-PM (High-temperature pebble bed reactor) o výkonu 200 MWe na lokalitě Weihei (východní provincie Shandong).
Tento demonstrační reaktorový blok, používající parní cyklus, má vytvořit základnu pro výstavbu 18 dalších obdobných „modulů“ na téže elektrárně. Náklady na výstavbu se mají pohybovat zhruba ve výši 375 mil. USD a uvedení do provozu se předpokládá v roce 2010. Projektovaná životnost má být 60 let.
