Domů     Zajímavosti
PANORAMA
21.stoleti 23.6.2006

Vlastní tělo místo klávesnice a myši Počítačová hra, u které se opravdu zapotíte Aby hráč v připravovaném titulu Kick Ass Kung Fu, na jehož vývoji se podílejí i vědci z Helsinské technologické univerzity, mohl soupeřům „natrhnout triko“, musí v reálu skákat, kopat nebo mávat zbraní.

Jeho pohyby snímá kamera a ve formě dvourozměrné siluety je promítá na obrazovku televize nebo monitoru. Program hry si pak tuto siluetu převede do aktivního modelu, se kterým pracuje jako s běžnou součástí enginu.
Jednoduché hry, které pracují se snímaným obrazem, jsou už v současnosti dostupné například pro PlayStation 2. Nicméně princip titulů využívajících kamerku Eye Toy zatím spočíval pouze v jednoduchém posouvání či chytání předmětů. Na převádění složitých pohybů přímo do virtuální reality si vývojáři zatím netroufli. Až nyní!
Velkou nevýhodou Kick Ass Kung Fu je skutečnost, že vyžaduje značný prostor. Většina uživatelů však nedisponuje obývacím pokojem ve velikosti tělocvičny, a tak finským vývojářům nezbylo, než hru vybavit i tradičním ovládáním za pomoci klávesnice a myši, popřípadě gamepadu.

Červené knize začíná být těsná vazba
Ohroženo je 16 000 druhů

Mezinárodní unie pro ochranu přírody (World Conservation Union) na počátku května oznámila, že v současnosti je vyhubením ohroženo 16 000 druhů. Jejich seznam obsahuje přibližně z jedné třetiny obojživelníky, z jedné čtvrtiny savce, z jedné čtvrtiny jehličnany a z jedné osminy ptáky. Ekologové varují, že rychlost snižování biodiverzity se v posledních několika letech zvyšuje.
Červená kniha, ve které jsou zahrnuti živočichové a rostliny s různým stupněm ohrožení, obsahuje 40 000 druhů, přičemž člověk zatím dokázal popsat přibližně 1,8 milionů druhů.
Celkový počet druhů na naší planetě se odhaduje na 15 milionů. Mezi nejvíce ohrožené savce patří dnes polární medvěd, který vlivem globálního oteplování přichází o své přirozené životní prostředí, a většina druhů nosorožců, jejichž populaci zas decimují pytláci.

Mars je mrtvý už dlouho
Sopky zničily klima

Pokud někdy byl na Marsu život, mohlo to být jedině v prvních 600 milionech let jeho existence. Alespoň jsou o tom přesvědčeni vědci z americké University Rhode Island. Klima, které tehdy na Marsu vládlo, bylo vlhké a teplé, soudí experti, a proto zde teoreticky mohl vzniknout život. Jenže postupem času se planeta vysoušela a ovládla ji taková nehostinnost, ve které nemohly přežít ani nejjednodušší organismy. K tomuto závěru vědecký tým dospěl na základě analýzy vzorků marsovských minerálů.
K popisované změně došlo asi před čtyřmi miliardami let a na svědomí ji zřejmě mají sopečné erupce. Od té doby se místní minerály vytvářejí bez pomoci vody, a i díky tomu jsou velmi bohaté na železo. Právě oxidy železa způsobují charakteristickou červenou barvu této planety.

Špačci zvládají gramatiku
Jak ptáka naučit větné skladbě?

Tim Gentner z Kalifornské univerzity v San Diegu (USA) zjistil, že špačkové znají základní pravidla svého jazyka. Ptáci se naučili pouštět si klovnutím na tlačítko vlastní cvrlikání. Pokud se ozval zpěv, který obsahoval vloženou část z logicky poskládaných částí (měl větnou skladbu), měli klovnout do tlačítka ještě jednou. V opačném případě stačilo jen nečinně poslouchat.
Při správné reakci se špačkové dočkali chutné odměny, přičemž k dokončení výcviku bylo zapotřebí 15 000 pokusů. Z 11 špačků zkoušku z „gramatiky“ nezvládli pouze dva. Gentner z toho usuzuje, že špaččí zpěv vznikal podobně jako lidská řeč, skládáním jednoduchých částí do komplexních celků. Na druhou stranu ovšem podotkl, že špačkové „chápou“ pouze základní gramatiku, význam jim očividně uniká.

Dynamické brýle
Na krátko- i dalekozrakost s tekutými krystaly
Lidé, kteří trpí krátkozrakostí a dlouhozrakostí najednou, to nemají jednoduché. Až doposud měli jen dvě možnosti. Buď mohli brýle neustále měnit, nebo se spokojit s bifokály. Jenže půlená skla nejsou zdaleka ideálním řešením a mnoho pacientů trpí při jejich používání závratěmi.
Brýle, které navrhli optici z americké firmy PixelOptic, mohou díky 5 mikrometrů silné vrstvičce z tekutých krystalů, usazené mezi dvěma skly, měnit ohniskovou vzdálenost. Krystaly mění svou orientaci stejně jako u LC displejů v závislosti na změnách elektrického pole. Proto jsou ve sklech zabudovány průhledné elektrody v soustředných kruzích. Po jejich aktivaci se krystaly vyrovnají do tvaru určeného elektrodu a vymezí tak ohniskovou vzdálenost čočky. V případě potřeby stačí přepnout na druhou elektrodu a ze spojek se rázem stanou rozptylky.
PixelOptic plánuje, že by mohl brýle do komerčního prodeje uvést během dvou let.

„Desátá planeta“ ještě menší
Spory o těleso na okraji naší soustav pokračují

Ačkoliv se stále ještě vedou spory, zda těleso UB313 lze označit za desátou planetu sluneční soustavy, astronomové zatím alespoň upřesnili jeho míry. Původní měření přineslo výsledek, že UB313 nebo též Xena, měří v průměru 3000 km. Pro srovnání, Pluto měří v průměru 2300 km, což je ještě méně, než náš Měsíc, který má rovníkový průměr 3476 km. 
Nejnovější měření, která provedl Hubbleův teleskop ukázala, že UB 313 má v průměru jen okolo 2400 km. Jeho velikost je tedy velmi podobná velikosti Pluta. Naměřené hodnoty jistě opět rozpoutají vášnivou debatu, zda UB 313 a koneckonců i Pluto lze označit za planetu.
Část vědecké obce se přiklání k názoru, že do planetárního klubu patří obě tělesa, jiná skupina by je z něj ráda vyřadila. Tito vědci argumentují především tím, že Pluto od svého objevu v roce 1930 ještě neoběhlo celou svou cestu kolem Slunce (stane se tak až v první polovině 22. století), nerovnoměrnou dráhou Pluta a v neposlední řadě i tím, že Pluto jako planeta bylo označeno z politických důvodů. Jako jediné těleso svého druhu ho totiž objevili Američané. Mezinárodní astronomický svaz se však zatím k této problematice nevyjadřuje.

První evropská pyramida
Co ukrývají bosenské kopce?

Kopce ve Visoku, 30 km na severozápad od bosenského Sarajeva, nejsou žádné kopce, ale stupňovité pyramidy. Bosenští Archeologové doufají, že odkryli první pyramidy v Evropě. Pod vrstvou půdy nalezli velké kamenné bloky, které bez jakýchkoli pochyb opracovala lidská ruka.
Stupňovitá pyramida se měla tyčit do výšky 220 metrů, tedy asi o třetinu více než velká pyramida v Gize (146 m). Již dřívější výzkumy kopce Visocica ukazovaly, ze se jedná o neobvykle symetrický útvar se sklonem 45 stupňů. Už to napovídalo, že se pravděpodobně jedná o dílo člověka. Podrobný archeologický průzkum pak odstartovalo odkrytí vydlážděné plošiny, která sloužila jako vstup do tunelu vedoucího do hloubi kopce. Satelitní snímky oblasti ukazují další dva podobné, ale menší kopce, o kterých si vědci myslí, že by ve skutečnosti mohly být také pyramidami.

Vlastní tělo jako krmení pro mladé
Rodičovská láska nezná mezí
Samička jistého afrického obojživelníka se pro své děti skutečně obětuje. Nechá je živit svou vlastní kůží. Když se mláďata druhu Boulengerula taitanus vylíhnou z vajíček, mají velmi měkké zuby. Nejsou proto schopna přijmout jinou potravu než velmi jemnou kůži své matky. Po čase, kdy mláďata trochu vyrostou, se jim zuby již zpevní a jejich matka si může oddechnout, protože od té chvíle se už orientují výhradně na lov hmyzu. Nicméně, zatím ještě nebyl popsán případ, kdy by obojživelné děti svého rodiče snědly celého.

Druhá transplantace obličeje
Tváře mrtvých pomáhají už i v Číně

Na konci loňského roku se první transplantace obličeje na světě dočkala 38letá Francouzska Isabelle Dinoire, kterou o část čelisti a tváře připravil vlastní pes. Nemohla mluvit, potravu přijímala pouze hadičkou v tekutém stavu, ale hlavním problémem se stala izolace. Při každém pokusu vyjít na ulici na ní lidé buď „civěli“, nebo odvraceli tvář. Proto se žena rozhodla podstoupit jakékoli riziko a nechala si transplantovat část obličeje od dárkyně v klinické smrti.
Lékaři neúplnou transplantací obešli etický problém, který by v sobě skrývala „reinkarnace“ celé tváře mrtvého člověka u živého jedince. Jednoduše řečeno, asi by nikdo nechtěl potkávat na ulici lidi s podobou svým zemřelých blízkých. Zákrok se zdařil a mladá žena se v současnosti těší dobrému zdraví i duševní pohodě.
Stejně k problému přistoupili i Číňané letos v dubnu. Třicetiletého Li Guoxinka v roce 2004 připravil o část obličeje medvěd. Klinicky mrtvý dárce mu nyní poskytl nový horní ret, tváře, nos a bradu. Přestože se poněkud liší barevný odstín kůže, pacient se po 13hodinové operaci rychle zotavuje a je se svou novou podobou spokojen. Zatím však není zcela vyhráno, transplantace kůže od nepříbuzného dárce může vyvolat značné imunologické komplikace, které mohou skončit i smrtí pacienta.

Pravěcí zubaři
V Pákistánu se zuby vrtaly už před 9000 lety

Ač to zní opravdu neuvěřitelně (a nepříjemně),  vynalézaví pralidé dokázali za pomoci pazourkových vrtáků odstraňovat kaz z bolavých zubů. Na jednom ze zkoumaných nalezišť antropologové nalezli zuby s jemnými dírkami kolem 2 mm v průměru a až 3,5 mm hlubokými, které byly vrtány v období 5500 až 7000 let před naším letopočtem. Zásahy byly prováděny ještě za života pacienta, který pak vyléčeným chrupem ještě nějakou dobu zpracovával potravu. Ukazuje na to opotřebení okrajů dírek.
Podle vědců z Kansaské univerzity pracovali pravěcí zubaři s jemným pazourkovým vrtákem poháněným drobným lukem. Sami vědci si postup vyzkoušeli a dokázali tak do zubu vyvrtat odpovídající dírky během necelé minuty. Otázkou ovšem je, jak se s pazourkovým nástrojem včetně luku dostávali „lékaři“ ke stoličkám živých pacientů, pro které musely být zákroky velmi bolestivou záležitostí.
Bez zajímavosti není ani fakt, že tato zubařská praxe se v Pákistánu udržela pouze 1500 let. Novější  nálezy už děrované zuby neobsahují. Jestli byl zánik vrtání důsledkem vynálezu méně bolestivého trhání zkažených zubů, nebo vymření rodu zdatných řemeslníků/umělců, případně zcela jiného faktoru, však zatím vědci určit nedokáží.

Farma na lidské součástky
První uměle vypěstovaný lidský orgán

Už v minulosti slavili tkáňoví inženýři částečné úspěchy. Například už delší dobu dokáží vytvořit jakési lešení pro následný růst kůže. Po jeho implantaci do organismu pacienta se kůže regeneruje několikanásobně rychleji a hlavně se nedoformuje do hrubých jizev.
Celý funkční orgán se však podařilo vypěstovat až teď. Jedná se zatím sice o velmi jednoduchý útvar, močový měchýř, ale lékaři z Wake Forest University Medical School v Severní Karolíně se nijak netají ambicemi na vytvoření dalších orgánů včetně lidského srdce.
Postup spočívá v pěstování tkáňových kultur z pacientových svalových buněk a buněk stěny močového měchýře na předem připravené biologicky odbouratelné „kostře“ do požadovaného tvaru. Močový měchýř takto roste dva měsíce. Jelikož se jedná o pacientovy vlastní buňky, při následné transplantaci odpadají problémy s nežádoucí imunitní reakcí, která je největší překážkou využití orgánů od nepříbuzných dárců.

Jak bombardovat Měsíc?
Když se hledá voda, létají kameny

NASA se chystá vypustit sondu, jejímž úkolem bude pátrat po zásobách vodního ledu v oblasti jižního pólu Měsíce. Start sondy LCROSS (Lunar CRater Observation and Sensing Satellite), navržené v kalifornském Ames Research Center, je naplánován na říjen 2008. Do vesmíru se tak vydá společně se sondou LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), jejímž úkolem je z oběžné dráhy Měsíce získat co nejvíce informací potřebných pro zvolení místa přistání povrchových automatických sond i následných pilotovaných letů.
Jakmile se obě sondy dostanou na oběžnou dráhu v blízkosti jižního pólu, LCROSS se oddělí od prázdného stupně rakety, který posléze narazí na povrch Měsíce. Astronomové předpokládají, že srážka vymrští do výšky až 70 km 1000 kg prachu a úlomků hornin. Oblak materiálu pak mají zkoumat nejen obě sondy, ale i některé pozemské teleskopy. Samotná sonda LCROSS má „spáchat sebevraždu“ a krátce po dopadu posledního stupně nosné rakety také narazit do Měsíce, aby uvolnila další oblak materiálu.
Po ledu na Měsíci Američané pátrají jako po zdroji pitné vody pro kosmonauty z budoucích misí, případně pro posádku chystané stálé vědecké základny.
Projekt, který přišel v přepočtu na 6,6 miliard korun, má přinést informace, jež společně s údaji z Mars Expressu mohou poskytnout vysvětlení některých procesů dotýkajících se vzniku jak Marsu a Venuše, tak i naší Země.

Malé velké informace
Japonská železniční společnost East Japan Railways Company chystá od letošního července testy hybridního vlaku. Ten by měl být poháněn elektromotorem, jemuž ještě dvě třetiny energie dodá dieselový motor, ale celou jednu třetinu obstarají vodíkové palivové články. Podle odhadů společnosti, která denně v okolí Tokia přepraví na šestnáct milionů cestujících, se při dosažení stokilometrové rychlosti ušetří až dvacet procent energie.

Astronomové na konci dubna objevili prozatím největší vesmírný objekt, který se může s naší planetou teoreticky srazit, asteroid označený jako 2006 HZ51. V průměru měří 800 m a měl by k nám dorazit již 21. 6. 2008. Nicméně pravděpodobnost, že na Zemi opravdu dopadne, je vcelku mizivá. V současnosti vědci uvádějí hodnotu 1 : 6 000 000.

Nový superautobus, který vyvíjí tým holandské Technologické univerzity v Delftu, připomíná svým designem luxusní limuzínu. Je dvakrát lehčí než průměrný jednopatrový model a dokáže vyvinout rychlost až 250 km/hod. To by mu nejen na našich dálnicích asi k ničemu nebylo, proto se pro jeho provoz plánují speciální pruhy oddělené od běžného provozu. Prototyp by měl být veřejnosti představen v roce 2008.

Washingtonská Robins Company, jedna z největší firem zabývajících se výrobou zařízení na hloubení tunelů, přistoupila ke své práci s patřičnou velkorysostí. Její nová akvizice s označením MB471-316 dokáže hloubit do skály otvory rychlostí 1600 tun horniny za hodinu. 85 ocelových fréz tohoto monstra pohání 15 elektromotorů s výkonem 5000 kW, o jejichž „stravování“ se stará 13 800V kabel. Stroj by se měl do běžného provozu zapojit příští rok.

Stalo se
Před 373 lety 22. června Galieo Galiei odvolal před inkvizičním soudem Koperníkovo heliocentrické učení. Kromě dalších objevů si Galilei v roce 1609 zkonstruoval vesmírný dalekohled, s jehož pomocí objevil množství faktů z naší sluneční soustavy (např. Jupiterovy měsíce, složení Mléčné dráhy). 1632 vydal spis Dialog o dvou hlavních systémech světa, v němž prokazuje pravdivost hypotézy o Slunci jako středu soustavy.
Před 306 lety 11. července byla v Berlíně založena Societät der Wissenschaften, vědecká společnost s velmi širokým záběrem výzkumu. Stala se pro střední Evropu nejdůležitějším centrem vědy a později se z ní vyvinula německá Akademie věd.
Před 207 lety 17. července se německý přírodovědec Alexander von Humboldt poprvé vylodil na americkou půdu. Svou objevitelskou činnost zahájil na pobřeží Venezuely. Prozkoumal povodí Orinoka, Kubu, ecuadorské Kordilliery a procestoval značnou část dnešního Mexika. Stal se zakladatelem vulkanologie, geobotaniky a klimatologie, ale svými objevy přispěl i do řady dalších přírodovědných oborů.
Před 201 rokem se 21. června narodil americký lékař Charles Thomas Jackson, objevitel éterové anesteze. Účinky éteru si ověřil při trhání zubů, kdy jej aplikoval na okolní tkáně, aby místo znecitlivěl. Metodu pak rozvinu a uvedl v širší praxi jeho asistent William Morton
Před 173 lety 3. července zemřel francouzský fyzik a vynálezce Joseph Niepce. Jako jednomu z první se mu podařilo sestrojit velocipéd. Je autorem spalovacího motoru poháněného plavuňovým práškem. K jeho dalším objevům patří i světelná citlivost asfaltových vrstev na kovových plátech, který později ve spolupráci s Daguerrem vyžil při pokusech s kamerou obscurou.
Před 96 lety 28. června odstartoval z Duseldorfu první dopravní zepelín, Zeppelinova vzducholoď L.Z 7 Deutschland na první pravidelné lince. Poprvé se tak do vzduchu vznesl větší počet cestujících (23).

Související články
Historie Zajímavosti 22.12.2024
Komplex menhirů Stonehenge v jižní Anglii, byť svého druhu zdaleka není jediný, nepřestává fascinovat jak vědce, tak širokou veřejnost. Zejména jeho účel zůstává tak trochu záhadou. Odhalení původu oltářního kamene, který pochází až ze Skotska, možná do této záhady přináší nové světlo. Astronomická observatoř, nekropolis, sluneční kult, léčebné místo, symbol moci a prestiže, to je […]
Příroda Zajímavosti 21.12.2024
Osmatřicetidenní vědecká expedice, která vyrazila do odlehlých částí Peru hledat neznámé živočisné druhy, přinesla své výsledky. Badatelé během ní objevili celkem 27 nových druhů, včetně čtyř savců, osmi ryb, tří obojživelníků a deseti motýlů. Oblast Alto Mayo se nachází v severním Peru mezi Andami a Amazonií. Terén je zde hornatý, plný močálů a džunglí. Zároveň […]
Medicína Zajímavosti 20.12.2024
Vědkyním z University of Pensylvannia a University of California v Santa Barbaře se podařilo zachytit takříkajíc v přímém přenosu změny na mozku, ke kterým dochází v těhotenství. Scany mozku totiž bezprecedentně pořizovaly i v průběhu těhotenství, a zdá se, že jsou tyto změny trvalé. Je tak trochu paradoxem, že ačkoliv se některé z nejdramatičtějších hormonálních […]
Historie Zajímavosti 20.12.2024
Neandertálci jsou dnes považováni za naše nejbližší příbuzné, víme dokonce, že docházelo ke křížení mezi nimi a ranými Homo sapiens. Před 34 000 lety však došlo k jejich vyhynutí. Odborníci se snaží nalézt odpověď na otázku, co za tím stálo. Možností je mnoho, za některými z nich pak stojí naši předchůdci. Jak velký podíl na […]
ThinkOrbital, vesmírný startup spoluzaložený Vojtěchem Holubem, za pár dní vypustí experimentální satelit s revoluční vesmírnou stavební technologií. Cílem mise je otestovat sváření, řezání a rentgenovou inspekci pomocí elektronového paprsku. Satelit o váze 45 kilogramů dopraví na oběžnou dráhu Země raketa Falcon 9 společnosti SpaceX z Kalifornie. Letos v květnu ThinkOrbital provedl historicky první autonomní svařování […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz