Každému z nás se za život obnoví v těle všechny kosti. Dokonce několikrát! Bohužel, hlavně s přibývajícími roky kosti tuto schopnost zvolna ztrácejí a začnou se lámat i při malých nárazech či pádech. Lze předpokládat, že zdravotním a sociálním problémem 21. století bude tichá „epidemie“ osteoporózy – řídnutí kostí.
„V České republice trpí každá třetí žena a každý pátý muž starší padesáti let osteoporózou v takovém stupni, že i při nepřiměřeně malém úrazu hrozí riziko zlomenin,“ řekl 21. STOLETÍ prof. MUDr. Jan Štěpán, DrSc., vedoucí lékař osteologického centra III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Každý pátý umírá
Často se setkáváme s případy, kdy si někdo zlomil krček stehenní kosti a krutě trpěl. Podle statistik na některou z komplikací této zlomeniny umírá do roka každý pátý pacient! Scénář bývá podobný. Postižený, jenž nemůže chodit, proleží týdny na lůžku. Časem se dostaví proleženiny, následuje zápal plic či jiná infekce – a smrt. Téměř polovina postižených osob, které takovému krutému osudu unikly, je invalidní a trvale potřebuje pomoc v rodině či v zařízení pro dlouhodobě nemocné.
„Velmi bolestivé mohou být také zlomeniny zápěstí a obratlů. Zlomeniny obratlových těl vedou ke zmenšení postavy, k nahrbení zad, k omezení pohyblivosti, k dechové nedostatečnosti a k potížím s udržením rovnováhy,“ upřesnil prof. Štěpán.
Začít se musí v dětství
V průběhu puberty se formuje 45 % dospělé kosti. Pokud si v tomto období tělo vytvoří dobrou kostní hmotu, má z čeho čerpat i později ve stáří. Organismus je na vstřebávání vápníku a tvoření kostí nejlépe vybaven do 35 let. Bohužel řada dětí, (stejně jako starých lidí) nekonzumuje dost mléka a výrobků z něj. Organismus totiž denně potřebuje získat z potravy 0,5 g vápníku, což se rovná dvěma jogurtům či 0,5 l mléka nebo 0,5 kg tvarohu.
Onemocnění však nelze zjednodušovat jen na nedostatek vápníku ve stravě. V té ho dokonce může být i nadbytek, a přesto ho tělo nedokáže vstřebat do krve či potřebné množství zabudovat do kostí. Vápník se totiž do střeva lépe vstřebává, když máme v těle dostatek vitaminu D. Nazývá se „sluneční“, neboť ho dodává slunce.
U nás až 60 % obyvatel po zimním období vykazuje nedostatek vitaminu D. „Samozřejmě se dá doplnit, kdysi k tomu sloužil rybí tuk, dnes Infadin či Viganto,“ upřesnil prof. Štěpán a dodal: „Důležitá je i fyzická aktivita od dětských let. Experimenty na lidech dokázaly, že kostní hmota se i ve stáří udržuje, pokud denně chodíme čtyři hodiny.“
Viníkem je civilizace!
Osteoporóza (osteo = kost, porosis = řídký). je dnes považována za civilizační chorobu, která mívá řadu důvodů, od nedostatku ženského hormonu až po zmíněný deficit vápníku. Jednou z hlavních příčin však je nedostatek pohybu, důsledek změny způsobu života. Nemoc způsobuje řídnutí a snižování mechanické odolnosti kostí. Dochází k úbytku kostní hmoty, i když její chemické složení se nemění.
Vinu nese i změna stravovacích návyků, na což není člověk geneticky přizpůsoben. Potvrzuje to i prof. Štěpán: „Když dnes měříme množství kostní hmoty mladých mužů, většinou mají hodnoty přinejmenším podprůměrné. Jedná se převážně o lidi, kteří celý život sedí za volantem anebo u počítače.“
Osteoporóza postihuje hlavně páteř a kost stehenní, zvláště její krček. Za typickou je také považována zlomenina předloktí. Každý takto postižený člověk by měl absolvovat vyšetření, zda nemá osteoporózu.
Proč vedou ženy po přechodu?
S osteoporózou se nejčastěji setkáváme u žen po přechodu (mezi 50. – 60. rokem). V tomto období totiž rychle klesá produkce ženských hormonů (estrogenů) ve vaječnících. Ty brání nadměrné aktivaci kostních buněk, které se starají o odstraňování starší kostní hmoty. Té mají (ve vztahu ke svalové hmotě) ženy díky estrogenům od puberty až do menopauzy dokonce více než muži. Je to zásobárna vápníku pro potomstvo. Po přechodu se proto nadbytečný vápník a s ním i organická složka kosti ztrácejí.
Osteoporózu však nelze považovat za onemocnění typicky ženské. Úbytek kostní hmoty u starších mužů je způsoben nedostatkem fyzické aktivity a vápníku v potravě, ale i nemocemi jater a ledvin, užíváním glukokortikoidů a snížením produkce pohlavních hormonů (zejména testosteronu).
Není to jen o jediný gen
Vědci už odhalili, že v mnoha rodinách se po generace „dědí“ rakovina. Je ale také osteoporóza dědičná? „To, kolik kostní hmoty máme, je ze tří čtvrtin vysvětlitelné geneticky,“ říká prof. Štěpán. „Byla odhalena řada genů, které v některých rodinách odpovídají za vyšší množství kostní hmoty, jindy naopak za osteoporózu. Nejde však jen o jediný gen. Mechanická odolnost kostí je nezbytná pro zachování života a je proto zajištěna mnoha geny, které se mohou vzájemně zastupovat. Geneticky je ostatně zajištěno nejen kolik kostní hmoty se vytvoří v dětství a dospívání, ale i jaký tvar a rozměry má kost, jak rychle ubývá po přechodu u žen, kolik hormonů se tvoří a jaké jsou receptory pro tyto hormony. Geneticky jsou podmíněny také receptory pro vitamin D, a tedy vstřebávání vápníku. Ostatně geny prý ovlivňují i lenost – zda budeme chodit či nikoli.“
Vše komplikuje skutečnost, že asi 15 % dospělých (hlavně starších) špatně vstřebává vápník
Když chybí varování…
Povaha a aktivita onemocnění osteoporózou se zpravidla zkoumá biochemickým vyšetřením krve a moče. Množství kostní hmoty se pak měří v nejvíce ohrožených místech (bederní páteř, kyčel, někdy celé tělo) výhradně kostním denzitometrem, který užívá dvě energie rentgenového záření. Vyšetření je rychlé a radiačně pacienta nezatěžuje.
Osteoporóza se většinou žádnými varovnými příznaky neohlašuje. Někdy však o sobě dává vědět necharakteristickými bolestmi zad, obvykle v dolní části hrudní páteře při dlouhém stání …Varovným signálem také bývá zlomenina po jinak zanedbatelném úrazu.
Jak 21. STOLETÍ vysvětlil prof. MUDr. Jan Štěpán, DrSc., léčba osteoporózy musí být volena individuálně, s ohledem na hlavní rizika v průběhu dalšího života. „U žen mladších 70 let, které dosud neprodělaly zlomeninu, se dlouhodobě užívá lék, který kromě příznivého účinku na kosti také výrazně snižuje riziko nádorového onemocnění prsu (raloxifen). U starších pacientek, které již zlomeninu měly, může být naopak výhodnější užívat některý z léků, které zvyšují tvrdost kosti (aminobisfosfonáty). Po čerstvé zlomenině bývá lékem volby calcitonin. U žen s velmi pokročilou těžkou osteoporózou lze doporučit lék navozující tvoření nové kostní hmoty v celém skeletu (teriparatid). Všechny tyto léky se ale musejí užívat dlouhodobě a současně je nutný příjem vápníku (denně 1-1,2 gramu, nejlépe v mléčných výrobcích) a vitaminu D. Důležitá je také fyzická aktivita.“.
Co pomáhá, co škodí?
V souboji s osteoporózou prospívá:
• Fyzický pohyb – chůze, jízda na kole, veslování
• Vápník – zdroje: mléko, mléčné výrobky, losos, olejovky v konzervě, brokolice, mandle…
• Vitamin D – ultrafialové záření slunečního světla, tučné ryby (sleď, tuňák aj.)
• Fosfor – tvoří směs s vápníkem, obsahuje ho běžná strava
Neprospívá:
kouření, nadměrná konzumace alkoholu, některé léky (glukokortikoidy), zvýšená činnost štítné žlázy, nadměrná zátěž.
box
Jednoduchý orientační test rizika osteoporózy
1. Utrpěl některý z rodičů zlomeninu krčku stehenní kosti v důsledku malého násilí nebo pádu?
2. Utrpěl/a jste zlomeninu následkem malého násilí nebo pádu?
3. Užíval/a jste někdy celkově kortikosteroidy (prednison apod.) po dobu delší než 3 měsíce?
4. Snížila se vaše tělesná výška o více než 3 cm?
5. Pijete často přes míru alkohol?
6. Kouříte?
7. Trpíte častými průjmy (při onemocnění zažívacího traktu jako je celiakie nebo Crohnova choroba)?
8. Pro ženy: Nastala u vás menopauza před 45. rokem?
9. Pro ženy: Přestala jste někdy menstruovat na dobu delší než 12 měsíců z jiného důvodu než je těhotenství či menopauza?
10. Pro muže: Trpěl jste někdy impotencí, ztrátou libida nebo jinými příznaky snížené hladiny testosteronu?
Pokud jste na nějakou z otázek odpověděl/a „ANO“, neznamená to ještě, že máte osteoporózu. Diagnózu může stanovit pouze lékař na základě vyšetření.
(Zdroj: České národní fórum proti osteoporóze – http://www.osteo.forum.cz/ )
Nové léky dávají naději
Jak se 21. STOLETÍ dozvědělo od americké farmaceutické společnosti Lilly, je zmíněný raloxifen registrován pod názvem Evista. ) Tento lék neaktivuje receptory ve všech tkáních, které jsou vnímavé na estrogeny, ale pouze v tkáních, kde je taková aktivace žádoucí, tedy v kostech. V jiných tkáních (např. děložní sliznici či prsní žláze) však narozdíl od estrogenů receptory neaktivuje. Proto mají ženy léčené pro osteoporózu raloxifenem o 70 % nižší riziko karcinomu (zhoubného nádoru) prsu než ženy neléčené.
Obdobný lék je vyvíjen pro muže s osteoporózou, kteří mají málo testosteronu. U nich může příznivě ovlivnit řadu tkání, aniž by zvyšoval riziko karcinomu prostaty. (Více : www.evista.com.)
Víte, že…
* Podle údajů Ministerstva zdravotnictví ČR postihuje u nás osteoporóza v současnosti asi 800 000 občanů ve věku nad 25 let, z toho je 600 tisíc starších 50 roků. Dvě třetiny z toho jsou ženy.
* Každoročně prodělá až 20 000 osob postižených klinicky zjištěnou zlomeninu obratle a 18 000 zlomeninu krčku stehenní kosti. Jiných zlomenin souvisejících s osteoporózou je ještě mnohem více.
*Stavu kostí by měly věnovat zvýšenou pozornost čerstvé i budoucí maminky.
Fakta, která nepotěší
* V prvních šesti letech po menopauze mohou ženy ztratit až třetinu kostní hmoty páteře.
* Každoroční počet osteoporotických zlomenin u žen je vyšší než počet případů mozkové mrtvice, infarktu a rakoviny prsu.
* Až polovina žen ve věku nad 50 let utrpí zlomeninu (nejčastěji obratlů!) způsobenou osteoporózou.
* U žen od 45 do 69 let počet zlomenin obratlů trojnásobně převyšuje počet zlomenin kyčle.