Domů     Zajímavosti
Bude dost uranu pro všechny?
21.stoleti 22.9.2006

Jsou celosvětové zdroje uranu dostatečné, aby pokryly rostoucí zájem a zajistily provoz nových jaderných elektráren? Jeho největší dodavatelé již nyní zbrojí na další zvýšení poptávky. Jsou celosvětové zdroje uranu dostatečné, aby pokryly rostoucí zájem a zajistily provoz nových jaderných elektráren? Jeho největší dodavatelé již nyní zbrojí na další zvýšení poptávky.

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je pod povrchem Země ukryto 4,7 milionů tun dosud zjištěných zásoby uranu a mohly by tak vystačit na dalších 85 let. Nejčerstvější geologické výzkumy však předpokládají, že celková kapacita světových zásob uranu je mnohem vyšší.

Musí se víc těžit!
Zpráva OECD hodnotí vývoj v těžbě uranu na podkladě informací z celkem 43 zemí světa, včetně České republiky. Podle studie nemůže jadernou energetiku ohrozit dokonce ani situace kolem roku 2025, kdy je očekáváno zvýšení celkového výkonu jaderných elektráren ve světě ze stávajících 370 GW na 450 – 530 GW. Souvisí to i s tím, že se energetická strategie mnoha států začíná ubírat cestou výstavby nových jaderných elektráren.
Takové rozšíření jaderných zařízení pochopitelně už něco spolyká a vyžádá tak i patřičné zvýšení těžby uranu, a to až o 100 000 tun ročně. Přitom za letošní rok přesáhne, podle Světové nukleární asociace (WNA), světová spotřeba uranu hranici 65 000 tun.
Největší světoví producenti této strategické suroviny, Kanada, Austrálie nebo Rusko, se proto již nyní horečně připravují na vyšší požadavku energetického průmyslu v budoucnu.

Světový trh s uranem
Těžba uranu se po útlumu na počátku devadesátých let vzpamatovala a značně stoupala až do roku 2001 kdy se ustálila. Již od letošního roku se však očekává start jejího postupného zvyšování.
Dnešní světová spotřeba uranu je 78 000 tun uranového koncentrátu (U3O8), ale vyrábí se pouze 42 000 tun, což představuje jen 55% potřeb světové jaderné energetiky. Zbytek pochází ze zásob nebo z recyklovaného vojenského materiálu.
WNA uvádí, že světová produkce by se mohla v roce 2010 zvýšit až o 30 procent. Odborníci si ale kladou otázku, zda bude takový růst dostačující, neboť poptávka po palivu, vzhledem k rozsáhlým jaderně energetickým projektům (hlavně v Číně, Japonsku, Indii a Rusku), poroste.

Evropa nemá skoro nic
Rezervy v západní Evropě jsou zanedbatelně nízké. 96 procent světových rezerv uranu se přitom nachází jen v deseti státech světa. Většinu z hospodářsky využitelných rezerv má přitom k dispozici Kanada a Austrálie s cca 45 procenty vytěženého množství, následovány Kazachstánem a Jižní Afrikou. Kromě toho se ložiska hodná zmínky nacházejí ještě v Brazílii, Namibii, Uzbekistánu, v USA, Nigérii a v Rusku. Zvláštní je, že velcí producenti, jako Austrálie, Nigérie a Namibie, samy nedisponují žádnými jadernými elektrárnami.
Evropa je tedy odkázána na dovoz uranu hlavně z Kanady (21 %), 32 % ze států vzniklých rozpadem Sovětského svazu (Rusko, Kazachstán, Uzbekistán, Ukrajina, včetně sekundárních zdrojů jako uranové zbraně a zásoby), z Afriky 17 % a z Austrálie 16 %.

Vznikne uranová banka?
Britský premiér Tony Blair, který dlouhodobě podporuje využívání jaderných technologií ve své zemi, usiluje nyní o zřízení tzv. mezinárodní uranové banky. Cílem tohoto projektu je zajistit bezpečné a stálé dodávky jaderného paliva pro každou zemi s mírovým jaderným programem.
Tento systém by mohl vyřešit řadu problémů těch států, které s jadernými technologiemi teprve začínají a nemají vybudován vlastní palivový cyklus.    
  
Kanada 
Zásoby: 439 000 tun, tj. 12 % světových zásob uranu
Těžba: 11 628 tun ročně
Patří jí 1. místo v produkci uranu s podílem 29 % na světové těžbě. Relativně nový důl McClean Lake společnosti Cogema byl otevřen v roce 1999 a vyrábí 3000 t uranového koncentrátu ročně.
Ložisko v McArthur River společnosti Cameco má rudu s velmi vysokou koncentrací uranu a dodává rudu z hlubinného dolu do úpravny v Key Lake. Ta ročně vyrábí 8200 t U3O8.

Austrálie
Zásoby:  969 000 tun  (30 %)
Těžba:  9 519 tun ročně
Drží prvenství v největších zásobách uranu na světě, přitom sama  nedisponuje žádnými jadernými elektrárnami. Australský kontinent provozuje tři doly a připravuje se otevření dalších dvou. Od roku 2000 se v dolu Beverley ve státě South Australia těží mokrou cestou 1000 t uranu ročně. Připravuje se otevření dalších dvou dolů – Honeymoon (mokrá cesta) a Jabiluka (hlubinná těžba). Australský uran se používá výhradně jen pro energetické účely, nepoužívá se pro jaderné zbraně. Během posledních pěti let Austrálie exportovala do jedenácti zemí světa 43 803 tun uranového koncentrátu za více než 2 miliardy dolarů.
 
Kam Austrálie exportuje svůj uran?
USA:   3500 tun ročně – 103 reaktorů (dodávajících 20% elektřiny v zemi)
Japonsko:   2500 tun ročně – 54 reaktorů (25%)
Jižní Korea:   1000 tun ročně – 19 reaktorů (40% )
EU:   2600 tun ročně
Španělsko:   9 reaktorů (24%) 
Francie:   59 reaktorů (77%)
Velká Británie:   23 reaktorů (24%)
Švédsko:   11 reaktorů (50%)
Německo:   18 reaktorů (28%)
Belgie:   7 reaktorů (55%)
Finsko:   4 reaktory (27%)

Kazachstán  
Zásoby: 622 000 tun (18 %)
Těžba: 4357 tun ročně
Kazachstán podle posledních údajů v zásobách uranu předstihl dosud druhou Kanadu. Kazašská státní společnost KazAtomProm, která loni vytěžila 3749 tun uranu, hodlá letos zvýšit těžbu minimálně o 10 procent a do roku 2010 by chtěla produkovat až 15 000 tun uranu.
Země bude hrát na světovém trhu stále větší roli.

Jižní Afrika 
Zásoby: 298 000 tun (8 %)
Těžba: 674 tun ročně

Namibie  
Zásoby: 213 000 tun (6 %)
Těžba: 3 147 tun ročně
Je světově pátým největším producentem uranu, přitom nedisponují žádnými jadernými elektrárnami

Brazílie
Zásoby: 143 000 tun (4 %)
Těžba: 0
Brazílie vstoupila do kruhu států schopných obohacovat uran. Brazilský ministr pro vědu a techniku Sergio Rezende nedávno otevřel obohacovací závod Resende, asi 140 kilometrů od Ria de Janeira.
Přestože má Brazílie šesté největší uranové zásoby na světě, musela doposud palivo pro své dva jaderné reaktory posílat k obohacení evropské společnosti Urenco. Nový závod, vybudovaný na bývalé kávové plantáži, by tak měl zemi ušetřit milióny dolarů ročně. Brazilští vědci tvrdí, že použili nejmodernější dostupnou technologii, až 25krát efektivnější než podobná zařízení ve Francii či ve Spojených státech.
Brazílie vlastní dva reaktory, vybudované v 80. letech a v budoucnu plánuje postavit dalších sedm reaktorů. Jaderná energie nyní tvoří 4 % spotřeby v zemi.

Uzbekistán
Zásoby: 93 000 tun (3 %)
Těžba: 2300 tun ročně

USA
Zásoby: 102 000 tun (3 %)
Těžba: 1039 tun ročně

Rusko
Zásoby: 158 000 tun (4 %)
Těžba: 3431 tun ročně
Rusko samo disponuje celkem 4 procenty celkové světové kapacity uranu. Podle odhadů Světové nukleární asociace (WNA) však jen v roce 2006 spotřebuje okolo 3500 tun uranové rudy. Jeho největší naleziště (Strelcovskoje) se zvolna vyčerpává.
Průmysl jaderné energetiky v Rusku se v nejbližší době sjednotí do jedné, supersilné, státem vlastněné firmy, která bude zahrnovat veškeré „jaderné činnosti“ –  od těžby uranu až po výstavbu jaderných elektráren. Cílem centralizace všech jaderných podniků je zvýšení konkurenceschopnosti ruského jaderného průmyslu v době, kdy svět zažívá renesanci jaderné energetiky.

Ukrajina
Těžba: 800 tun ročně
Těžba na Ukrajině se zřejmě zastaví kolem roku 2010.

Nigérie           
Těžba: 3093 tun ročně
Nedisponují žádnými jadernými elektrárnami

Čína
Těžba: 750 tun ročně
Zásoby uranu na území Tibetu jsou pravděpodobně největší na světě. Je zde asi 200 nalezišť, ale jsou přísně tajena a jejich rozmístění lze odhadovat jen z přítomnosti tzv. „Deváté akademie“, která se podílí na výzkumu nukleárních zbraní poblíž jezera Ccho Ngönpo.

Česká republika
Těžba: 408 tun ročně
Také na území naší republiky je velmi bohaté na výskyt uranových rud. Oblast Jáchymov byla na konci druhé světové války jediným známým nalezištěm uranu na území kontrolovaném Sovětským svazem. Tento fakt umožňoval zahájit Sovětskému svazu vývoj jaderných zbraní do doby, než byla objevena bohatší česká naleziště (v Příbrami, Stráži pod Ralskem a Dolní Rožínce na Jihlavsku) a pak zejména na druhé straně Krušných hor ve východoněmeckém Sasku.
Nyní pokračuje omezená těžba uranu jen v Dolní Rožínce, v ostatních lokalitách bylo dobývání uranu zastaveno. Objem těžby uranu zhruba pokrývá potřebu českých jaderných elektráren.
Za dobu existence průmyslové těžby se u nás vytěžilo 109 000 tun uranu.

Indie
Těžba: 230 tun ročně

Rumunsko
Těžba: 90 tun ročně

Německo
Těžba: 77 tun ročně

Pákistán
Těžba: 45 tun ročně

Francie
Těžba: 7 tun ročně

Předchozí článek
Související články
Někteří sociologové a psychologově tvrdí, že žijeme v éře postfaktické, tedy v době, kdy jsou fakta a racionalita upozaděny a prim hrají emoce. Že na tom něco je, ukazuje letmý pohled na sociální sítě, kde mnohdy vládne agresivita, často zabalená do potrhlých konspiračních teorií. Začátkem května oběhlo internet virální video, ve kterém šedesátiletý Peter Abbott […]
Výrok Billa Gatese zněl jasně. Výroba mléčných produktů má až příliš vysokou uhlíkovou stopu. Aby tuto skutečnost zvrátil, rozhodl se podpořit kalifornský start-up, jež hodlá klasické máslo nahradit umělým. Společnost Savor ze San Jose využívá k výrobě tuku podobného živočišnému termochemický proces, který by měl být levný a zároveň energeticky nenáročný. „Vycházeli z faktu, že […]
Co se stane, když si dva bratři vezmou dvě sestry a mají dvě děti? Normálně by děti byli bratranci, ale co když otcové jsou dvě identická dvojčata a matky také dvě identická dvojčata? Pak podle genetiky jsou vlastně sourozenci a ne bratranci. Vědci jsou dvojčaty fascinováni odjakživa. Už multižánrový vědec Francis Galton v roce 1875 […]
Žijeme v době plastové jako generace „plastic people“, v barevném, naleštěném a nerozbitném. Zatímco z kdysi zázračného produktu se stal veřejný nepřítel číslo jedna, dnes ho bereme na milost. Plasty ale nejsou zlo. „Špatnou reklamu plastům dělají obalové výrobky s krátkou dobou použitelnosti, ale především lidské chování, jak s nimi nakládáme…“ řekl nám ředitel Ústavu makromolekulární chemie […]
Pohádky, které dnes známe a milujeme, jsou oproti svým původním verzím jen slabými odvary. Jádra mrazivých nebo lechtivých příběhů, z nichž kdysi povstaly, v nich nicméně přetrvávají dodnes.   Lidové pohádky bývaly lechtivých motivů, vulgarit a jadrného humoru plné. Vyprávěli si je totiž hlavně dospělí, třeba pro zpestření dlouhých zimních večerů. K proměně těchto často velice nekompromisních a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz