Stále nové vědecké výzkumy v mnoha zemích potvrzují pravdu, kterou obyvatelé naší vlasti „ověřují“ v praxi už dlouho: Pití piva v přiměřené míře výrazně prospívá zdraví! Nejnovější výzkumy v ČR ukázaly, že pivo má velmi pozitivní účinky mj. i na ženy v klimakteriu, přechodu.
Vyznavači pivního moku jsou v drtivé většině zdravější než abstinenti. Může je tedy těšit nejen to, že v průměrné roční spotřebě na osobu je ČR světovou jedničkou. „Pivo je zajímavý chemický roztok,“ řekl 21. STOLETÍ prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., děkan 1. lékařské fakulty UK v Praze, dlouholetý přednosta Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice.
Z chemického hlediska je pivo směsí různých sloučenin – makromolekul – bílkovin, sacharidů (cukrů), nukleových kyselin a lipidů (přírodní organické látky odvozené od vyšších mastných kyselin). Další zajímavé komponenty představují polyfenolové sloučeniny, hořké látky chmele, vitaminy, minerální látky a také alkohol. Tyto složky se v pivu kombinují tak výhodně, že vzniká fyziologicky vyrovnaný roztok, který tělo bez problémů přijímá. Jde navíc o nápoj s relativně nízkým obsahem alkoholu (30–50 g v litru).
Nápoj plný vitaminů
Pivo obsahuje více než 30 minerálních a stopových prvků, které pocházejí většinou ze sladu a vody. Kromě draslíku, sodíku a chloridů tady ve fyziologicky využitelném stavu čeká také vápník, fosfor, hořčík a křemík, prvek nezbytný pro růst kostí a zdravou strukturu pokožky.
Tradiční český nápoj navíc nabízí i mnoho vitaminů, přičemž jeden litr piva obsahuje asi 10 – 30 % jejich denní spotřeby. Největší podíl mají vitaminy skupiny B – pyridoxin, thiamin, riboflavin, niacin a kyselina listová. Ty jsou důležité pro řadu metabolických procesů (metabolismus sacharidů, lipidů, aminokyselin) a pro správné fungování nervového systému….
Vitaminy skupiny B a kyselina listová také příznivě ovlivňují hladinu záhadné toxické látky, homocysteinu (HCy), zvaného „cholesterol 21. století“. Zvýšená hladina Hcy je považována za jeden z hlavních rizikových faktorů vzniku kardiovaskulárních onemocnění. U nás představují hlavní příčinu úmrtnosti – připadá na něj až 65 % počtu všech zemřelých.
Alkohol v malých dávkách…
Nejnovější výzkum na našem území, kterých se účastnilo více než 350 000 osob, ukázal, že alkohol v malých dávkách všeobecně omezuje vznik ischemické choroby srdeční, snižuje úmrtnost na infarkty myokardu a cévní mozkové příhody. Na tom má zásluhu zvýšená hladina HDL (tzv. hodného) cholesterolu, zlepšení poměru HDL/LDL cholesterolu.
IKEM v Praze spolu s Katedrou epidemiologie a veřejného zdraví University College London nedávno provedly průzkum mužů ve věku 25 – 64 let, kteří předtím prodělali první infarkt myokardu. Ukázalo se, že nebezpečí opakování se významně snížilo, když vypili 4 – 9 litrů piva týdně. Obsah alkoholu se v případě výčepních piv pohybuje kolem 3,5 a v případě ležáků 4,5–5 procent.
Prevence nejen proti rakovině
A co další látky? Polyfenoly obsažené v pivu mají antioxidační účinky, takže chrání před škodlivým působením volných radikálů, které mají lví podíl na rozvoji kardiovaskulárních onemocnění a nádorového bujení. Z mnoha polyfenolů a fenolických látek pocházejících ze sladu jsou zvlášť důležité katechin, epikatechin a xanthohumol, které mají protirakovinné účinky.
Hořké chmelové látky obsažené v pivu podporují vylučování žluče a trávicích šťáv, které pozitivně působí na trávení, a fytoestrogeny zas ovlivňují celou řadu metabolických procesů v organismu. Pozornost se zaměřila především na chmel, který je významným zdrojem právě fytoestrogenů.
Nezanedbatelné není ani to, že 85 – 95 hmotnostních dílů piva představuje voda (a to velmi kvalitní!), která je nenahraditelná pro transport živin v organismu i pro odstraňování toxických látek z těla.
Po požití piva klesá krevní tlak, protože se rozšiřují cévy a zlepšuje zásobení vodou a minerály. To přispívá i ke snížení hladiny krevního cukru.
Pivo je kaloricky chudší než mléko
Ti, kteří pivu nefandí, argumentují tím, že po něm roste nevábné „ pivní břicho“. To však roste především nedostatkem pohybu jeho konzumenta. Pravdou je, že zdrojem energetické hodnoty piva jsou především sacharidy a alkohol, přičemž 100 světlé pivo obsahuje cca 1510 KJ využitelné energie a dvanáctistupňové 1850 KJ. Zní to až neuvěřitelně, ale pivo je tak kaloricky chudší než mléko, kolové nápoje či jablečná šťáva. Nadváha či přímo obezita proto nehrozí, pokud se pivo pije střídmě.
„Pivo je možné vnímat nejen jako nápoj vhodný k utišení žízně, ale též jako nápoj jisté nutriční hodnoty s vhodně vyváženým obsahem iontů, minerálních látek, vitaminů a polyfenolů. Je třeba si však uvědomit, že příznivé účinky piva na lidský organismus se mohou projevit pouze při jeho střídmé konzumaci,“ uvedl závěrem pro 21. STOLETÍ prof. Tomáš Zima.
Co je ještě „s mírou“?
Relativně bezpečné dávky alkoholu pro zdravého dospělého člověka se pohybují mezi 30 až 40 g alkoholu denně. Při vyšší konzumaci hrozí riziko poškození jater nebo nervového systému a zanedbatelná není ani hrozba závislosti.
Obsah alkoholu v pivu je ve srovnání s jinými alkoholickými nápoji relativně nízký. U piva je tou správnou „denní mírou“ pro muže 0, 5 – 1 l, pro ženy 0,3 – 0,6 l.
Dávky alkoholu způsobující koncentraci 0, 6 – 0, 8 promile alkoholu v krvi vyvolávají v psychice člověka většinou žádoucí, příjemné účinky. Muž průměrné hmotnosti má po vypití půllitru desetistupňového piva v krvi asi 0,3 promile. Stejné množství dvanáctistupňového piva či 2 dcl vína nebo 0,4 dcl lihoviny (40 %) dodá do krevního oběhu cca 0,4 promile.
Koncentrace alkoholu nad 0, 8 promile u většiny lidí vyvolává různé problémy – počínaje rovnováhou a koordinací pohybů.
Proč mají pít pivo i ženy?
Klimakterium (přechod) je obdobím života ženy, kdy dochází k postupnému vyhasínání funkce vaječníků. U nás obvykle přichází mezi 45. až 55. rokem života. Příznaky akutního klimakterického syndromu způsobuje nedostatek estrogenů (samičí pohlavní hormony).
V letech 2003 – 2005 se v ČR uskutečnila klinická studie, posuzující, zda fytoestrogeny (pocházející z rostlin), obsažené ve speciálně vyrobeném nízkoalkoholickém pivu, mohou příznivě ovlivnit vnímání klimakterických obtíží. Výzkumu se účastnilo 20 žen ve věku 47–80 let, které každý den po večeři vypily 0,3 l piva. Pozorovaly přitom snížení pocitu únavy, slabosti a vyčerpanosti, zrychleného tepu či bušení srdce a poruch spánku.
Úměrné pití piva (i u mladších žen) výrazně snižuje riziko rakoviny prsu i dělohy a posiluje kosti, které jsou jinak v období přechodu křehčí.
I mozek pivo potřebuje
„Pivo vydatně pomáhá i při prevenci či zvládání stresu. Vždyť náš mozek je vlastně biologický počítač. Tvoří ho víc než 100 miliard nervových buněk, které plní specifické úkoly. Pro ně je nezbytná potřeba dostatečného množství výživných látek, které ve velké míře obsahuje právě pivo,“ řekla 21. STOLETÍ klinická psycholožka Mgr. Věra Husáková, která se dlouhodobě věnuje studiu působení piva na duševní zdraví.
Pivo je osvědčeným přírodním prostředkem i proti pracovnímu přetížení, odstraňuje napětí, pomáhá relaxovat, vede ke družnosti. Není proto náhodné, že se lidé záměrně scházejí právě při půllitru piva…