Kdo je nejvíce zmiňovaným vědcem v médiích? Jaké vědecké aktivity jsou předmětem zájmu sdělovacích prostředků?Nejen na tyto otázky se pokusil odpovědět exkluzivní průzkum výstupů v tisku, rádiích a televizích, který v těchto dnech dokončili odborníci z olomoucké Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Mapovaný časový úsek činil tři roky, do výběru se dostalo přesně 2756 novinových, rozhlasových a televizních příspěvků. Ty byly v uvedeném období dostupné čtenářům, posluchačům a divákům v Olomouckém kraji. Do výzkumu zařadili členové týmu popularizačního projektu Medializace vědy (MedVěd) více než dvacet titulů (celostátní a regionální deníky, celoplošné televizní stanice, celostátní i regionální rádia). Kromě celostátních tištěných deníků MF DNES, Lidových novin, Práva a Hospodářských novin výzkumníci analyzovali výstupy z celostátních televizních stanic (ČT, Nova a Prima) a celoplošného rozhlasového vysílání (Český rozhlas 1 – Radiožurnál, Frekvence 1 a Impuls). Pozornost badatelé zaměřili také na regionální tištěné tituly (regionální Deníky s jejich týdenními přílohami a Prostějovský večerník) a rovněž regionální rozhlasovou stanici Český rozhlas Olomouc.
„Cílem bylo mimo jiné zjistit, jak média informují o přírodních vědách. Z výsledků například vyplynulo, že nejčastěji zmiňovaným vědcem je zcela jednoznačně geniální fyzik Albert Einstein. Na druhém místě se umístil známý astronom a popularizátor vědy Jiří Grygar,“ popsal jeden z autorů průzkumu Dan Topinka. Einsteinovo prvenství je podle jeho slov do značné míry ovlivněno faktem, že rok 2005 byl vyhlášen Světovým rokem fyziky a sledovaná média v této souvislosti často uváděla fyzikovo jméno. Nejvíce zmiňovanými pracovišti jsou ústavy Akademie věd České republiky (AVČR). S tím souvisí častý výskyt dalších dvou osobností – bývalé předsedkyně instituce Heleny Illnerové a současného šéfa Václava Pačese.
Nejčastěji se pozornost médií podle něj upíná k právě probíhajícímu bádání – téměř každá čtvrtá informace se týká oblasti výzkumu, např. vesmíru, léků, fauny, apod.
Druhým frekventovaným tématem jsou pořádané akce, které se týkají dění v přírodních vědách. Těm se věnuje téměř pětina sdělení (19,5 %). „Nalezneme mezi nimi různé soutěže, výstavy, jarmarky vědy, předávání ocenění, programy ve hvězdárně a dalších vědeckých institucí,“ popsal koordinátor projektu MedVěd Pavel Vysloužil.
Ze všech oborů přírodních věd je největší pozornost věnována chemii (16,5 %). Tato skutečnost podle bývalého předsedy AVČR a významného chemika Rudolfa Zahradníka souvisí s tradicí této disciplíny v našich zemích. „ Rozmach potravinářského průmyslu ve druhé polovině devatenáctého století vyžadoval velké množství odborníků. Dnes je chemií doslova protkán náš každodenní život, má obrovský význam a vliv; vzpomeňme například farmaceutický průmysl,“ řekl Zahradník.
Téměř stejné množství zmínek (15,4 %) náleží astronomii, což opět souvisí s velmi častou prezentací výzkumu vesmíru, astronomických jevů a popularizátora věd Jiřího Grygara. Následují fyzika, biologie a matematika.
Média podle Vysloužila vytvářejí převážně pozitivní obraz přírodních věd. „Bezmála šedesát procent zpráv bylo kladných, více než třetinu tvořily nehodnotící zmínky,“ popsal koordinátor. Jen necelá čtyři procenta zpráv byla negativní. „Jednalo se například o nedostatečné financování vědy, odliv mozků, podvody a plagiátorství vědců, skandály při předávání cen či malý zájem žáků o přírodovědné obory,“ vysvětlil Vysloužil.
Nejvíce prostoru média přírodním vědám poskytla v roce 2004 – jednalo se o více než tři pětiny všech zmínek. Celkem bylo v tomto roce přírodním vědám věnováno 1 206 příspěvků. Postupně ale zájem médií o přírodní vědy klesá. V roce 2005 média poskytují prostor méně než třetině zpráv (887 příspěvků, 31,2 %) a v roce 2006 klesá prostor až na čtvrtinu (663 příspěvků, 24 %). Tato skutečnost podle Topinky poukazuje na klesající zájem médií o oblast přírodních věd. „Musíme ale zohlednit i skutečnost, že média prošla v rozpětí tří let řadou proměn. Ukázalo se, že pozornost věnovaná přírodním vědám na počátku námi sledovaného období byla více rozptýlená, a zmínky se vyskytovaly roztroušeně v různých příspěvcích. Časem se v médiích začaly příspěvky objevovat méně často, zato koncentrovaně, například ve specializovaných přílohách celostátních deníků,“ doplnil Topinka.
Podrobnější informace o průzkumu mohou zájemci najít na stránkách www.projektmedved.eu.
Cílem projektu MedVěd je zpopularizovat fyziku, chemii či matematiku nejen mezi školáky, ale i u široké veřejnosti. Naplánované aktivity, mezi něž patří například rozhovory s předními českými vědci či Univerzita dětského věku, by měly do konce roku 2008 ukázat, že přírodovědné obory znamenají dobrou šanci pro uplatnění v praxi, jsou zajímavé a neprávem stojí stranou pozornosti.