V Příšovicích na Liberecku byla odkryta více než šest a půl tisíce let stará pravěká vesnice. Unikátní objev nemá podle odborníků v celé střední Evropě obdobu!
Kdysi tu sídlili zemědělci, které podle typické výzdoby jejich nádob označujeme jako lid kultury s vypíchanou keramikou. Své domy postavili na pravém břehu řeky Jizery. Byly to podlouhlé lehké stavby z kůlů, propletených proutím omazaným hlínou, kterou stavitelé získávali přímo na místě. Jámy po vykopané hlíně sloužily pak lidem jako dílny – vyráběly se v nich kamenné nástroje, vypalovala keramika, drtilo a pražilo obilí. Dlouhé domy stály v řadách a byly orientovány od severu k jihu. Každý z nich měl na severní straně už zmíněnou dílnu a na jižní zásobní jámy na obilí. Podle archeologů tu mohlo žít naráz 100 – 150 lidí.
Po čase sídliště zaniklo. V místech kde stálo si už nikdo nová obydlí nepostavil. Pozůstatky pravěké vsi v Příšovicích odkryly až stavební aktivity dneška.
Šokující objev u trati
Severní okraj Příšovic je dnes neobyčejně rušným místem. Vede tudy železnice a kousek od ní i rychlostní komunikace z Prahy do Liberce. Ideální poloha mezi silnicí a železniční tratí přilákala investora, který se zde rozhodl postavit průmyslový areál se sklady, kancelářemi a překladištěm kontejnerů. V té době se o vesnici skryté pod zemí prakticky nic nevědělo, i když určité náznaky tu byly.
Už v roce 1971, při stavbě nedalekého panelového sídliště, nasbíral archeolog Jiří Waldhauser na hromadách hlíny první „vypíchané“ střepy. Přímo na poli u silnice nacházel od roku 1997 úlomky nádob také současný archeolog Severočeského muzea v Liberci Petr Brestovanský. Bylo jasné, že nějaké pravěké sídliště tu bude, jeho rozsah a charakter však překvapil úplně všechny; zvlášť když předběžný průzkum za pomoci geofyzikálních metod nepřinesl žádné zásadní odhalení. Letecký průzkum se na Liberecku systematicky neprovádí, a tak až skrývka ornice za pomoci těžké techniky v březnu roku 2007 ukázala pravou tvář tohoto nenápadného místa. Na ploše velké jako tři fotbalová hřiště se v hlíně rýsovalo na 1400 objektů pravěkého stáří – jámy, mělké žlábky a především kůlové jamky po dávno ztrouchnivělých domech.
Všechno ze stejné doby
Případné vykoupení pozemku s nálezy by přesáhlo finanční možnosti Libereckého kraje i státu, a tak se archeologové hbitě pustili do výzkumu, aby zachránili co se dá. Na jeho terénní část měli podle smlouvy s investorem jen něco málo přes tři měsíce, museli si tedy pospíšit.
Na místě budoucího překladiště odhalili půdorysy 15 domů, z nichž nejdelší měřil 24 metrů. Tak velká osada z mladšího neolitu nebyla dosud v České republice objevena. Nejzajímavější bylo, že půdorysy se až na výjimky navzájem respektovaly a nepřekrývaly se. Všechny domy tedy byly postaveny ve stejné době! Je to zřejmě poprvé, kdy mají archeologové možnost udělat si poměrně přesnou představu o tom, jak sídliště tohoto období vypadala.
Svědectví dávných ohňů
Kromě domů odkryli badatelé také unikátní soubor 20 pravěkých dílen v podobě kruhových nebo oválných jam o průměru 5 – 10 metrů. Jámy obsahovaly velké množství kamenných nástrojů a dokladů o jejich výrobě. Našla se v nich kamenná drtidla na mouku, tlouky, brousky, různé polotovary, odhozené zmetky a také tisíce pazourků. Většinou šlo o malé úštěpy. Nechyběly však ani celé pazourkové nástroje nebo pazourková jádra. Vzhledem k bohatství nálezů lze o sídlišti u Příšovic bez nadsázky hovořit jako o nejstarší známé vesnici s hromadnou výrobou broušené a štípané kamenné industrie, jakémsi „průmyslovém areálu“ pravěku.
Obsah dílenských jam je také zcela zásadní pro datování nalezených objektů. Kdysi v nich stály pece a hořela ohniště, ve kterých se dochovaly četné uhlíky a dokonce zuhelnatělé obilky, jejichž stáří lze určit uhlíkovou analýzou. Ještě více se tak zpřesní odhad, který zatím vychází především ze svědectví keramických střepů. Podle nich jsou příšovické nálezy předběžně datovány kamsi mezi léta 4700 a 4400 př.n.l.
Kam se házely odpadky?
Terénní část výzkumu v Příšovicích skončila 30. června 2007. Od té doby probíhá zpracování terénní dokumentace a také čištění, konzervace a nejrůznější analýzy movitých nálezů ve spolupráci se specialisty celé řady vědních oborů, jak už je dnes v archeologii zvykem. Nejde přitom pouze o české specialisty – uhlíkovou analýzu dvou desítek vzorků z Příšovic například provádí laboratoř v polské Poznani.
Z výplně jam i kůlových jamek získali archeologové na speciální plavicí lince vzorky, které jim prozradí, jaké plodiny zdejší zemědělci pěstovali (našla se např. pšenice, hrášek a různé tipy dalších obilovin), co všechno jedli, co rostlo kolem jejich vesnice nebo jaké před tisíci lety panovalo v Pojizeří klima. Geologický a petrografický rozbor nalezených kamenných nástrojů přinese informace o původu surovin, použitých pro jejich výrobu. Fosfátová analýza zase umožní odhadnout prostorové rozložení organických zbytků v některých domech. „Díky fosfátové analýze dovedeme například určit, kam se odhazovaly odpadky nebo kde byl v rámci domu nějaký komunikační prostor,“ prozradil 21. STOLETÍ archeolog Petr Brestovanský.
Odborné analýzy by měly být hotové nejpozději začátkem roku 2008, kompletní zpracování výzkumu však potrvá mnohem déle. Podle archeologů dva až tři roky.
Záhada ztracených hrobů
Od samých počátků výzkumu mezi železnicí a rychlostní silnicí v severní části Příšovic bylo archeologům jasné, že pravěká vesnice se neomezuje jen na tento prostor, ale že byla původně mnohem větší. Vedoucí výzkumu Petr Brestovanský proto odvážně sedl do letadla a s pomocí fotoaparátu získal nové důkazy – na okolních polích, a to i za silnicí, se nacházejí stovky dalších pravěkých objektů!
Archeologům také vrtá hlavou, kam pravěcí obyvatelé Příšovic ukládali své mrtvé. Z odkryté plochy sídliště totiž pochází jen jeden nález, který snad mohl být žárovým hrobem – jamka se spálenými kostmi, zakrytá překlopenou miskou. „Tak velké sídliště musí mít ve své blízkosti i pohřebiště. A to bude zřejmě nemalé,“ myslí si o tom Petr Brestovanský. „Vedle žárových by na něm mohly být i kostrové hroby.“ Jedním dechem však dodává, že nálezy pohřebišť kultury s vypíchanou keramikou jsou u nás velmi vzácné. To největší, dokonce v celé střední Evropě, bylo v letech 1977 – 1979 prozkoumáno v Miskovicích nedaleko Bylan na Kutnohorsku. Tvořilo jej něco přes 60 hrobů.
V případě Příšovic nelze bohužel vyloučit, že zdejší pohřebiště mohlo být už zničeno, například při výstavbě nedalekého sídliště nebo jiných objektů. Víc by snad mohl prozradit nový výzkum, který byl nedávno zahájen v přímém sousedství výzkumu z jara roku 2007, v místech, kde má stát další hala nového průmyslového areálu.
Nálezy na každém kroku!
Nejen obec Příšovice a její bezprostřední okolí, ale celá oblast Pojizeří je stopami po životě pravěkých kultur přímo přeplněna a archeologové to dobře vědí. Takřka každé kopnutí do země tu přináší zajímavý a někdy i převratný archeologický nález. Není proto žádným překvapením, že už se začíná jednat o možnosti založit někde v Pojizeří archeologickou rezervaci, pravěký skanzen s rekonstruovanými domy a dílnami dávných zemědělců.
Hovoří se i o plánech na vybudování muzejní expozice, nejlépe v místě archeologických nálezů, tak aby bylo možné prohlížet si je přímo v terénu. Žádná podobná expozice v Čechách dosud neexistuje. Podle archeologa Petra Brestovanského by se k tomuto účelu ideálně hodila právě některá z příšovických lokalit. Příšovice by se tak podle něj v budoucnu mohly stát lákavým cílem nejen pro průmyslové investory a stavebníky, ale také pro turisty a výletníky, kterých do této oblasti rozhodně nepřijíždí málo.
Více se dozvíte:
http://www.rozhlas.cz/planetarium/archeologie/_zprava/371530 (rozhovor s archeologem Petrem Brestovanským)
Nálezy na Cecilce
Velký ohlas vzbudily nedávné spory kolem nečekaných nálezů na příšovické lokalitě Cecilka, kde bylo v roce 2005 objeveno velké žárové pohřebiště slezské kultury z 9. století př.n.l. Pozemek byl v té době už rozprodán na parcely pro výstavbu domků. Protože se noví majitelé svých parcel nechtěli vzdát, byl na místě proveden jen omezený záchranný výzkum. V roce 2007 bylo pohřebiště na Cecilce prohlášeno kulturní památkou, v té době však už byla větší část lokality zastavěna rodinnými domky.
Díky aktivitám Libereckého kraje se podařilo vykoupit alespoň jednu parcelu, kde by měla časem vzniknout expozice s informační tabulí a rekonstrukcí jednoho žárového hrobu. Podrobnosti viz 21. století 7/2006.
Další výzkumy v Příšovicích
Břehy Jizery na místě dnešních Příšovic byly (po několika starších epizodách) od druhé půle 2. tisíciletí př.n.l. osídleny prakticky nepřetržitě, o čemž svědčí velké množství nejrůznějších nálezů. V roce 2007 se tam archeologové činili i na dalších dvou místech:
Proběhl zjišťovací výzkum severně od silnice, která prochází známou lokalitou Cecilka. V místech, která nebyla dosud prohlášena za kulturní památku, se chystá výstavba dalších domků. Podle předběžné sondáže se i tady nacházejí slezské žárové hroby. Zjišťovací výkopy do hloubky jednoho metru však odhalily kulturní vrstvu jen v malé části zkoumané plochy. Podle archeologů se hroby v těchto místech nacházejí ve větší hloubce, jejíž výzkum není předmětem dohody s majitelkou pozemku. Zkoumat se tedy nebudou.
Další dva rodinné domy se staví nedaleko bývalého kravína, několik set metrů od Cecilky. Archeologové v jejich základech objevili kůlové jamky a sídlištní jámy, pocházející ze stejné doby jako pohřebiště na Cecilce.
