Domů     Příroda
Češi objevují v Koreji nové druhy rostlin
21.stoleti 16.11.2007

Korejský poloostrov zabírá rozlohu 150 000 km2. Hranice ostře rozděluje KLDR na severu a Korejskou republiku. Do těchto dálav se vydávají pravidelně čeští botanici. Jako Kolumbus objevil Ameriku, oni tady objevují nespočet neznámých reprezentantů vegetace.Korejský poloostrov zabírá rozlohu 150 000 km2. Hranice ostře rozděluje KLDR na severu a Korejskou republiku. Do těchto dálav se vydávají pravidelně čeští botanici. Jako Kolumbus objevil Ameriku, oni tady objevují nespočet neznámých reprezentantů vegetace.

Jak to všechno začalo? Vedoucí geobotanického oddělení Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích u Prahydoc. RNDr. Jiří Kolbek, CSc., DSc., se pro 21. STOLETÍ trochu vrátil v čase: „Naši kolegové z Botanické zahrady měli v 80. letech výborné zkušenosti s výměnou dřevin,  semen i literatury s odborníky v severní Koreji. Doporučili nám, abychom spolupracovali s experty v KLDR. Vyšlo to. Dostali jsme se do rozsáhlých oblastí a všechna data tam získaná byla první, protože z onoho území dosud nebylo známo naprosto nic“.

Příroda je mocná čarodějka
„Mezi roky 1986 – 1990 jsme uskutečnili čtyři expedice; každá trvala jeden až dva měsíce, ve vegetační době. Hodně nám pomáhali korejští botanici – při výběru území, určování rostlin, ale i při ubytování a dopravě. Zpracovali jsme asi tři tisíce  vegetačních snímků, tj. vzorků  vegetačních struktur jednotlivých typů rostlinstva. Dále máme  velké množství půdních vzorků, které nám dovolili Korejci ze země vyvézt, abychom mohli provést chemické analýzy. Přivezli jsme ze severní Koreje absolutně největší soubor materiálů, který se publikačně do světové botaniky dostal.“
Kolumbové z Průhonic navštívili mnohá pohoří, včetně nejvyšší hory Korejského poloostrova –  Paektu-san, která ční do výše 2 744 metrů. Je to vlastně sopka. Doc. Kolbek: „Tam jsme studovali, jak postupuje vývoj vegetace po erupci, když velkou část svahů zalila láva a přikryl sopečný popel. A znovu tam rostou rostliny, mezi nimi i nejmenší pěnišník  světa (Rhododendron confertissimum), velký jen pár centimetrů. “

Bez odvahy by to nešlo
Po změně politické situace u nás vztahy ze strany severních Korejců ochladly.„Hledali jsme cestu jak pokračovat. Chtěli jsme vytvořit přehled vegetace celého poloostrova. Začali jsme spolupracovat s jihokorejskou oblastí, s profesorem Jong-Suk Songem z Univerzity v Andongu. Teď tam už tři roky pořádáme expedice, někdy dokonce dvakrát ročně.“
Není to žádná procházka. Na výzkumníky čekají hluboká údolí, ze kterých vystupují příkré kopce pokryté sutí či balvany. Doc. Kolbek upřesnil: „Pohoří jsou  porostlá bujnou vegetací. Bez ní jsou pouze naprosto nejpříkřejší skalní stěny, kde převažují většinou jen byliny. Tyto skály  jsme letos slézali, studovali a stávali se horolezci, abychom nasbírali materiál ke skalní vegetaci. Máme ho perfektně zpracován a publikován ze severní části Koreje, takže jsme ho chtěli mít i z jižní, abychom mohli udělat srovnávací studii. A to se nám podařilo. Na Korejském poloostrově jsme objevili četné nové, dosud neznámé typy vegetace. Uvedu, zcela novy taxon rodu mochna pro světovou vědu, který později dr. Soják popsal jako Potentilla supina subsp. costata. Z dalších druhů,které do té doby nebyly z Koreje známy, jmenuji například vodní kapradinku Azolla
pinnata pocházející z jižní Afriky a jihovýchodní Asie. U bahnitých břehů Žlutého more to byl nový druh skřípiny Scirpus iseensis vyskytujici se například v Japonsku. Mnoho nových objevů tam ještě jistě čeká, “ říká doc. Kolbek.

Byli první na světě!
Botanici z Průhonic publikovali více než 25 vědeckých prací o vegetaci severní Koreje (v angličtině) a dvě odborné knihy. Doc. Kolbek pro 21. STOLETÍ upřesnil: „Největší užitek byl v tom, že vznikla myšlenka na vytvoření knihy, o kterou se dosud nikdo nepokusil – o lesech severovýchodní Asie. Vytvořili jsme kolektiv, kde bylo sedmnáct vědeckých pracovníků – z ČR, USA, bývalého Sovětského svazu, Japonska, Číny, Jižní Koreje, Kanady, Slovenska. Tak vznikla kniha, která vyšla roku 2003 v Nizozemsku.“

Hrozil jim medvěd i smrtelný jed
Jdete vzduchem plným vlhkosti a musíte se prosekávat hustým porostem, třeba záludnými liánami jako v džungli. A přitom být ve střehu před jedovatými hady. Nechybí ani smrtelně jedovatá šedá zmije. Mnohem nebezpečnější hrozbou je klíšťová encefalitida, ale japonská, tedy jiný typ než u nás. Číhají i jiná nebezpečí:„Jednou jsme lezli na vrchol vysokého kopce, hrozně pršelo. Chtěl jsem se schovat pod skalní převis, kolegové zatím odešli dál. Chvíli sedím a odpočívám –  a náhle slyším, že někdo jde. Říkám si, že se asi někdo vrací. Jenže on to byl medvěd, který se šel také pod převis schovat. Korejský medvěd je menší než náš medvěd hnědý. Chudák byl z toho setkání asi víc vyplašenější než já. Utekl!  Jiné ohrožení,  ale představují pozůstatky války: munice a granáty“ svěřil se 21. STOLETÍ doc. RNDr. Jiří Kolbek, jenž je také členem prestižní Akademické rady Akademie věd ČR a předsedou její rady pro popularizaci vědy.

Ryby, které chodí!
Botanici studovali rovněž pobřežní vegetaci. Žluté moře má břehy bahnité a pozvolné, takže zde má velký vliv příboj. Jsou tu fantastické slanomilné rostliny. Nevadí jim silná koncentrace soli, která by jiné rostlinné druhy zahubila. „V těchto rostlinách žijí, což jsem viděl poprvé ve svém životě, lezoucí ryby. Dovedou žít na souši. Vylezou z vody a dokážou překonávat malé překážky v terénu a dostat se třeba do louže o kus dál. To jsou tzv. lezcovité ryby, které se odrážejí ploutvemi. Když tam přijdete, tak před vámi utíkají do moře!“ říká  doc. Kolbek. Podobným zázrakem je dostat se na pobřeží vůbec. Je totiž kompletně ohrazeno ostnatým drátem – a to na severu i na jihu poloostrova. Zástupci obou republik tvrdí, že tím chtějí zabránit možnému vpádu armády druhé strany.

Související články
Objevy Příroda 10.2.2025
Vlastně je to pochopitelné: Tmavé barvy pohlcují příliš mnoho tepla ze slunečního záření, což v případě srsti nebo peří může rychle vést k přehřátí těla. Na změnu klimatu tak někteří živočichové reagují tím, že raději nechají své syté barvy vyblednout. Jenže pak je možné, že nebudou mít potomstvo. Zvířata mají jen omezené možnosti, jak se vyrovnávat se […]
Příroda 8.2.2025
Letos bude mít premiéru druhá řada seriálu Last of Us, ve kterém parazitická houba mění lidi v zombie. To, co je pro lidi televizní zábavou, je však pro některé nebohé pavouky krutou realitou. V severním Irsku biologové objevili houbu, která parazituje na pavoucích, přičemž ovládá jejich chování. Podle vědců, kteří svou práci publikovali v odborném […]
Český vědecký tým dosáhl mimořádného úspěchu v oblasti geologického výzkumu. V jižní Albánii, v oblasti Vromoner, Expedice Neuron Atmos odhalila největší podzemní termální jezero na světě. Nadace Neuron finančně podpořila tuto expedici a umožnila tak pořízení klíčového vybavení, které vedlo k potvrzení tohoto světově významného objevu. Už v roce 2021 čeští vědci narazili na rozsáhlý […]
Jedna z nejslavnějších a nejcennějších fosilií na světě, Lucy, zamíří do České republiky. Kostra hominina druhu Australopithecus afarensis, která byla objevena před 50 lety v Etiopii, bude od srpna k vidění v Národním muzeu v Praze. Ale jen po dobu 60 dnů! 3,2 milionu let stará fosilie byla objevena paleoantropologem Donaldem Johansonem a jeho týmem […]
Mikroby umí něco podobného jako mravenci nebo termiti: Staví si společná „hnízda“. Z jedinců se stávají vzájemně komunikující kolonií, což mění jejich vlastnosti. Především tak získávají mnohonásobně vyšší odolnost vůči antibiotikům. Proto biofilmy představují pro medicínu obrovský problém.   Proč to dělají, je zbytečná otázka. Je to očividně výhodné. Lidské snahy jsou proti bakteriím schovaným v biofilmech, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz