Češi objevují v Koreji nové druhy rostlin

Korejský poloostrov zabírá rozlohu 150 000 km2. Hranice ostře rozděluje KLDR na severu a Korejskou republiku. Do těchto dálav se vydávají pravidelně čeští botanici. Jako Kolumbus objevil Ameriku, oni tady objevují nespočet neznámých reprezentantů vegetace.Korejský poloostrov zabírá rozlohu 150 000 km2. Hranice ostře rozděluje KLDR na severu a Korejskou republiku. Do těchto dálav se vydávají pravidelně čeští botanici. Jako Kolumbus objevil Ameriku, oni tady objevují nespočet neznámých reprezentantů vegetace.

Jak to všechno začalo? Vedoucí geobotanického oddělení Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích u Prahydoc. RNDr. Jiří Kolbek, CSc., DSc., se pro 21. STOLETÍ trochu vrátil v čase: „Naši kolegové z Botanické zahrady měli v 80. letech výborné zkušenosti s výměnou dřevin,  semen i literatury s odborníky v severní Koreji. Doporučili nám, abychom spolupracovali s experty v KLDR. Vyšlo to. Dostali jsme se do rozsáhlých oblastí a všechna data tam získaná byla první, protože z onoho území dosud nebylo známo naprosto nic“.

Příroda je mocná čarodějka
„Mezi roky 1986 – 1990 jsme uskutečnili čtyři expedice; každá trvala jeden až dva měsíce, ve vegetační době. Hodně nám pomáhali korejští botanici – při výběru území, určování rostlin, ale i při ubytování a dopravě. Zpracovali jsme asi tři tisíce  vegetačních snímků, tj. vzorků  vegetačních struktur jednotlivých typů rostlinstva. Dále máme  velké množství půdních vzorků, které nám dovolili Korejci ze země vyvézt, abychom mohli provést chemické analýzy. Přivezli jsme ze severní Koreje absolutně největší soubor materiálů, který se publikačně do světové botaniky dostal.”
Kolumbové z Průhonic navštívili mnohá pohoří, včetně nejvyšší hory Korejského poloostrova –  Paektu-san, která ční do výše 2 744 metrů. Je to vlastně sopka. Doc. Kolbek: „Tam jsme studovali, jak postupuje vývoj vegetace po erupci, když velkou část svahů zalila láva a přikryl sopečný popel. A znovu tam rostou rostliny, mezi nimi i nejmenší pěnišník  světa (Rhododendron confertissimum), velký jen pár centimetrů. ”

Bez odvahy by to nešlo
Po změně politické situace u nás vztahy ze strany severních Korejců ochladly.„Hledali jsme cestu jak pokračovat. Chtěli jsme vytvořit přehled vegetace celého poloostrova. Začali jsme spolupracovat s jihokorejskou oblastí, s profesorem Jong-Suk Songem z Univerzity v Andongu. Teď tam už tři roky pořádáme expedice, někdy dokonce dvakrát ročně.
Není to žádná procházka. Na výzkumníky čekají hluboká údolí, ze kterých vystupují příkré kopce pokryté sutí či balvany. Doc. Kolbek upřesnil: „Pohoří jsou  porostlá bujnou vegetací. Bez ní jsou pouze naprosto nejpříkřejší skalní stěny, kde převažují většinou jen byliny. Tyto skály  jsme letos slézali, studovali a stávali se horolezci, abychom nasbírali materiál ke skalní vegetaci. Máme ho perfektně zpracován a publikován ze severní části Koreje, takže jsme ho chtěli mít i z jižní, abychom mohli udělat srovnávací studii. A to se nám podařilo. Na Korejském poloostrově jsme objevili četné nové, dosud neznámé typy vegetace. Uvedu, zcela novy taxon rodu mochna pro světovou vědu, který později dr. Soják popsal jako Potentilla supina subsp. costata. Z dalších druhů,které do té doby nebyly z Koreje známy, jmenuji například vodní kapradinku Azolla
pinnata pocházející z jižní Afriky a jihovýchodní Asie. U bahnitých břehů Žlutého more to byl nový druh skřípiny Scirpus iseensis vyskytujici se například v Japonsku. Mnoho nových objevů tam ještě jistě čeká, ” říká doc. Kolbek.

Byli první na světě!
Botanici z Průhonic publikovali více než 25 vědeckých prací o vegetaci severní Koreje (v angličtině) a dvě odborné knihy. Doc. Kolbek pro 21. STOLETÍ upřesnil: „Největší užitek byl v tom, že vznikla myšlenka na vytvoření knihy, o kterou se dosud nikdo nepokusil – o lesech severovýchodní Asie. Vytvořili jsme kolektiv, kde bylo sedmnáct vědeckých pracovníků – z ČR, USA, bývalého Sovětského svazu, Japonska, Číny, Jižní Koreje, Kanady, Slovenska. Tak vznikla kniha, která vyšla roku 2003 v Nizozemsku.”

Hrozil jim medvěd i smrtelný jed
Jdete vzduchem plným vlhkosti a musíte se prosekávat hustým porostem, třeba záludnými liánami jako v džungli. A přitom být ve střehu před jedovatými hady. Nechybí ani smrtelně jedovatá šedá zmije. Mnohem nebezpečnější hrozbou je klíšťová encefalitida, ale japonská, tedy jiný typ než u nás. Číhají i jiná nebezpečí:„Jednou jsme lezli na vrchol vysokého kopce, hrozně pršelo. Chtěl jsem se schovat pod skalní převis, kolegové zatím odešli dál. Chvíli sedím a odpočívám –  a náhle slyším, že někdo jde. Říkám si, že se asi někdo vrací. Jenže on to byl medvěd, který se šel také pod převis schovat. Korejský medvěd je menší než náš medvěd hnědý. Chudák byl z toho setkání asi víc vyplašenější než já. Utekl!  Jiné ohrožení,  ale představují pozůstatky války: munice a granáty“ svěřil se 21. STOLETÍ doc. RNDr. Jiří Kolbek, jenž je také členem prestižní Akademické rady Akademie věd ČR a předsedou její rady pro popularizaci vědy.

Ryby, které chodí!
Botanici studovali rovněž pobřežní vegetaci. Žluté moře má břehy bahnité a pozvolné, takže zde má velký vliv příboj. Jsou tu fantastické slanomilné rostliny. Nevadí jim silná koncentrace soli, která by jiné rostlinné druhy zahubila. „V těchto rostlinách žijí, což jsem viděl poprvé ve svém životě, lezoucí ryby. Dovedou žít na souši. Vylezou z vody a dokážou překonávat malé překážky v terénu a dostat se třeba do louže o kus dál. To jsou tzv. lezcovité ryby, které se odrážejí ploutvemi. Když tam přijdete, tak před vámi utíkají do moře!“ říká  doc. Kolbek. Podobným zázrakem je dostat se na pobřeží vůbec. Je totiž kompletně ohrazeno ostnatým drátem – a to na severu i na jihu poloostrova. Zástupci obou republik tvrdí, že tím chtějí zabránit možnému vpádu armády druhé strany.

Rubriky:  Rostliny
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Botanici vyvinuli kybernetickou rostlinu, která se otáčí za světlem

Botanici vyvinuli kybernetickou...

Přestože rostliny nedisponují nervovou soustavou jako živočichové,...
Nová metoda odhalí, jak mohou přežívat rostliny v nepříznivých podmínkách

Nová metoda odhalí, jak mohou...

Olomouckým vědcům se podařilo vyvinout metodu, která umožní z malého vzorku kořene...
V tropickém skleníku v Olomouci vykvetl vzácný leknín

V tropickém skleníku v Olomouci...

V tropickém skleníku Výstaviště Flora Olomouc (VFO) se místní mohou těšit...
Kávové plantáže v ohrožení! Ničí je nebezpečná choroba

Kávové plantáže v ohrožení! Ničí...

Milujete kávu? 21. STOLETÍ Vám nyní představuje nového nepřítele, kterým...
Objevení dosud neznámého rostlinného druhu

Objevení dosud neznámého...

Českým biologům z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (UP)...
Zeleň zlepšuje prostorovou paměť, zjistili vědci

Zeleň zlepšuje prostorovou paměť,...

Podle čerstvé studie Londýnské univerzity provedené na vzorku 4758 jedenáctiletých dětí...
Oteplování způsobuje v Arktidě vzrůst rostlin!

Oteplování způsobuje v Arktidě...

Mezinárodní vědecká skupina se ve svém výzkumu zaměřila na  rostliny,...
Tajemství, pokusy, objasněné záhady? Pražská Noc vědců bude plná překvapení.

Tajemství, pokusy, objasněné záhady?...

Už od roku 2005 se z podnětu Evropské komise koná Noc vědců. Letos se uskuteční...
Čeští vědci udávají světu směr v mikroskopickém zkoumání rostlin

Čeští vědci udávají světu směr v...

Vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH)...
Technologie budou už zítra hýbat Kulaťákem

Technologie budou už zítra hýbat...

Více než 70 vystavovatelů se představí na šestém ročníku Festivalu vědy, který...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jakou barvu mají planety sluneční soustavy?

Jakou barvu mají planety...

Modrá barva je symbolem naší planety. Není to ovšem úplně přesné, při pohledu...
Ve středověké Anglii můžete jít za kopnutí do míče za mříže

Ve středověké Anglii můžete jít za...

„Tak jako fotbal, tak vy mě zavrhujete?“ ptá se jedna z postav slavné Komedie...
In vino veritas: Lahodný mok chuťovými pohárky předků

In vino veritas: Lahodný mok...

„Je více filozofie v láhvi vína než ve všech knihách,“ stojí si za svým...
Aktuálně: Vědcům se poprvé podařilo rozmnožit dva myší samce

Aktuálně: Vědcům se poprvé podařilo...

Pokrok nelze zastavit. Věda dokáže, za určitou cenu, vylepšit téměř vše, a to...
3 nejslavnější loupeže světa: Znáte je?

3 nejslavnější loupeže světa:...

Vyzvednout si hotovost v bance je v pořádku, pokud je to hotovost, která vám...
Utíkali Češi na Volyň před vojnou?

Utíkali Češi na Volyň před vojnou?

24. května 1868 přijíždí na ukrajinskou Volyni patnáct českých...
Přehledně: Čáry, které šetří čas!

Přehledně: Čáry, které šetří čas!

Nekonečné fronty u pokladen v samoobslužných obchodech asi potěší jen málokoho....
Osmdesát pater během několika vteřin: V Chigacu se s lidmi utrhl výtah!

Osmdesát pater během několika...

Scéna jako z horroru nebo akčního filmu. Něčím podobným si nechtěně...
Víno určené pro inaugurace amerických prezidentů vyráběli Češi

Víno určené pro inaugurace amerických...

Korkový špunt z láhve naplněné šampaňským narazí do stropu. Všichni okolo...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.