Fakt, že Velká Británie je ostrovem,mnohokrát tuto zemi zachránil před katastrofou. Zejména v době válek má ostrov své nepopiratelné výhody. Jak ale tak podivný ostrovní útvar vznikl nedaleko pobřeží Evropy. Vědci nyní přicházejí se zbrusu novou teorií.
Británii od zbytku Evropy odděluje Lamanšský průliv (Angličané však raději používají termín Anglický kanál, francouzský termín jim příliš nevoní). Je široký od 34 kilometrů (v doverské úžině, kde je za jasného počasí z mysu Cap Gris-Nez na francouzské straně možné zahlédnout křídové bílé útesy na pobřeží Anglie) do 240 kilometrů a jeho délka činí 340 kilometrů, což odpovídá silniční vzdálenosti mezi Prahou a Berlínem. Dnes je známý především 14 let starým železničním tunelem, který vede po jeho dně, a také tím, že jej občas někdo z dlouhé chvíle přeplave. Geologové byli přesvědčeni, že průliv vznikl vlastně nedávno, před nějakými deseti tisíci lety. Tehdy končila zatím poslední doba ledová, ledovce, které trůnily třeba i v Krkonoších, tály, a zvedala se tak hladina moří. Moře pak mělo zaplavit nížinu, která se nacházela mezi dnešní Anglií a Francií. Jenže britští vědci z Imperial College London přišli s hypotézou, která dosavadní představy staví na hlavu.
Může za to velká voda?
Studie britských vědců tvrdí, že Británie se od Evropy oddělila podstatně dříve; někdy v době před 450 000 až 200 000 lety. V tomto období měla Evropu zasáhnout ničivá povodeň nebývalých rozměrů. Ta údajně změnila evropský říční systém, například změnila toky Rýna a Temže. A právě tyto dvě řeky podle vědců mohou za to, že Británie se od zbytku kontinentu „osamostatnila“.
V době, o které je řeč, se v jižní části dnešního Severního moře nacházelo gigantické jezero. Na severu jeho hranici tvořily ledovce, na jihu pak křídová tabule, která propojovala území dnešní Británie a Francie. Do tohoto jezera ústil jak Rýn, tak Temže. Když přišly zmíněné ohromné záplavy, které trvaly několik měsíců, jezero nebylo schopné veškerou vodu pojmout. Voda se velkou rychlostí vyvalila ven, strhla vše, co ji stálo v cestě a nechala tak vzniknout kanálu La Manche. A Británie se tak oddělila od evropského kontinentu.
Není to ojedinělý případ
Jakým způsobem k tomuto závěru vědci dospěli? Tým, vedený britským badatelem indického původu Sanjeevem Gustou, zkoumal sonarem dno průlivu. Zde poté odhalil desítky kilometrů dlouhé a až 50 metrů hluboké údolí, které je zaryté do křídového podloží. To zde tvoří mořské dno. Podle Gupty něco takového mohlo vzniknout jen při povodni nebývalých rozměrů. „Vůbec poprvé vyšla najevo existence tohoto obrovského údolí ve středu průlivu. Je možné identifikovat sérii zemských forem, které naznačují, že kvůli velké povodni došlo k erozi,“ prohlásil Gupta.
Gupta zároveň poukázal na skutečnost, že zachycené snímky se velmi podobají podobně postižené oblasti v americkém státě Washington. Ta rovněž zažila velkou vodu nebývalých rozměrů a to zhruba před 15 000 lety. Srovnání obou míst svou podobností vědce velmi překvapilo. Řada expertů tvrdí, že hypotéza Gupty a jeho týmu je zatím nejpřesvědčivější teorií o vzniku britských ostrovů. Údajně je možné, že podobným způsobem vznikla i velká jezera, která se rozkládají na kanadsko-americké hranici. A Angličané? Ti už konečně vědí, čemu vděčí za svou ostrovní polohu, na kterou jsou náležitě hrdí.
Co tvoří ostrovní říši?
Název Britské ostrovy se používá pro skupinu ostrovů v severním Atlantiku při severozápadním pobřeží Evropy. Souostroví má zhruba 64 milionů obyvatel a z celkové rozlohy 315 134 km² (což je čtyřikrát více než je rozloha České republiky) zdaleka největší díl připadá na dvojici hlavních ostrovů – Velkou Británii a Irsko. Mezi další významnější ostrovy v tomto regionu patří třeba Hebridy, Shetlandy a Orkneje.
Z administrativního hlediska jsou Britské ostrovy rozděleny na tři části: Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Irskou republiku a ostrov Man, který je britskou korunní dependencí. Kvůli příslušnosti k britské koruně občas bývají k Britským ostrovům přiřazovány i ostrovy Normanské (korunní dependence Guernsey a Jersey). Geograficky však tyto ostrovy, které za druhé světové války byly jediným britským územím, které Němci dobyli, patří k evropské pevnině. Od britského pobřeží jsou vzdáleny více než 100 kilometrů, zatímco od Francie jen kilometrů čtyřicet.
Kde se vzala Evropa? Z Laurasie!
*Laurasie byl severnější z obou kontinentů, na které se ve druhohorách rozpadl superkontinent Pangea. Zformovala se zhruba před 300 až 250 milióny let, když se k Pangei na severovýchodě připojila Sibiř.
*Před 200 až 150 milióny let se Laurasie oddělila od jižnější Gondwany a Pangea zanikla. Mezi Laurasií a Gondwanou vznikl na západě Atlantský oceán, zatímco na východě je už dříve odděloval oceán Tethys.
*Laurasii dala jméno dvě velká území, která v ní ležela: Laurentie (Severní Amerika, včetně Floridy, která se k ní „přilepila“) a Asie. Mezi nimi samozřejmě leželo území dnešní Evropy, zatím však chyběla Čína a některé oblasti Jihovýchodní Asie. Ty se připojily asi před 100 milióny let, tedy v době, kdy už se Laurasie téměř rozpadla na Eurasii a Severní Ameriku.
