Příští rok tomu bude 150 let od chvíle, kdy Charles Darwin uveřejnil své stěžejní dílo O vzniku druhů přírodním výběrem, neboli uchováním prospěšných plemen v boji o život. Během této dlouhé doby se našla řada důkazů, které Darwinovu evoluční teorii podpořily. Ovšem, s vývojovou linií, která směřuje k člověku, je to poněkud zapeklité.
Řada předchůdců současného lidského druhu žila ve stejné době, někteří se mohli i křížit. Jeden z nejslavnějších paleoantropologů Richard Leakey znázornil diagram vývoje lidského druhu jako písmeno X, ke kterému doplnil otazník. X znázorňovalo právě souběžnost mnohých linií, otazník pak představoval nejistotu, protože ve vývoji člověka existuje mnoho mezer, které zatím zůstávají. Současná molekulární genetika tvrdí, že lidská a opičí linie se oddělila před sedmi miliony let. Žádný kosterní nález, který by tuto teorii potvrzoval, však zatím neexistuje. Jak tedy podle současné vědy vypadá klikatá cesta, která vedla ke vzniku moderního člověka?
Podívejme se spolu s 21. STOLETÍM na 10 vývojových článků, které vedly až k současnému Homo sapiens sapiens, i když zcela jistě není konec všem nálezům. Poslední senzační objev z konce loňského roku, kdy byly v čínské provincii Wushan nalezeny pozůstatky předchůdce člověka, který žil před 2,4 miliony let, totiž staví poněkud na hlavu naše dosavadní znalosti o vývojových liniích našeho rodu. Jde snad o jedenáctý článek?
1. Australopithecus afarensis
Kdy žil: před 4,5 – 3 miliony let
výška: 100 cm
kapacita mozku: 400 cm 3
Psal se rok 1974, když americký antropolog Donald Johanson našel v africké Tanzánii zvláštní kostru. Ukázalo se, že nalezené úlomky skeletu patřily tvoru, který po zemi běhal před více než třemi miliony lety. Už na první pohled je patrná řada shodných znaků s kostrou moderního člověka. Přesto svým vzhledem stále připomínal spíše opici. Kostra patřila příslušnici ženského pohlaví a byla pojmenována Lucy, podle slavné písně od skupiny Beatles Lucy In the Sky. Druh Australopithecus afarensis, ke kterému byla Lucy přiřazena, už k chůzi používal jen dvě nohy (bipedie).
2. Australopithecus africanus
Kdy žil: před 3 – 2 miliony let
výška: 120 cm
kapacita mozku: 600 cm 3
Tento tvor se už svým vzhledem více přibližoval k člověku. Kostra sice jeví řadu opičích znaků (temenní hřeben lebky, nos, nepřítomnost bradového výběžku dolní čelisti), ale také znaky hominidní (poloha týlního otvoru a postavení očnic, parabolický zubní oblouk, velké stoličky, chrup bez mezer, kost kyčelní snížena a její lopata rozšířena). Australopithecus africanus už pravděpodobně používal zatím neopracované kostěné nástroje, ale o tom se mezi vědci vedou spory.
3. Paranthropus aethiopicus
Kdy žil: před 2,8 – 2,2 miliony let
výška: 120 cm
kapacita mozku: 300 cm 3
Vývoj lidského druhu nevypadá jako jedna nalinkovaná linie, ale spíše jako rozvětvený keř. Parantrophus žil tedy ve stejné době jako australopithecus. Jednalo se zřejmě o slepou vývojovou větev, jeho mozkovna byla nejmenší ze všech známých hominidů. Podobně jako u australopitheců i zde byl patrný výrazný sexuální dimorfismus, samičky byly výrazně menší než samci.
4. Paranthropus bosei
Kdy žil: před 2,5 – 1,7 milionu let
výška: 125 cm
kapacita mozku: 300 cm 3
Není bez zajímavosti, že Parathropové byli výhradně býložravci. I to možná způsobilo jejich vyhynutí, protože se nebyli schopní adaptovat na měnící se podmínky. Paranthropus byl ve srovnání s australopithékem vyšší a celkově mohutnější. I lebku měl masivnější a těžší. Jeho životním prostředím byly převážně lesy.
5. Homo habilis
Kdy žil: před 2,5 – 1,7 milionu let
výška: 140 cm
kapacita mozku: 690 cm 3
Homo habilis je prvním exemplářem rodu člověk. Pro jeho lebku bylo typické ploché čelo, výrazné nadočnicové oblouky a masivní dolní čelist bez brady. Palec na přední končetině se už dostal do opozice, takže Homo habilis mohl pracovat s nástroji. Nestál na vrcholu potravního řetězce, býval častou kořistí velkých kočkovitých šelem. Zda i Homo habilis lovil, není zcela jasné, je možné, že se živil i mršinami.
6. Homo ergaster
Kdy žil: před 1,9 – 1,4 milionu let
výška: 165 cm
kapacita mozku: 850 cm 3
Vědci se nemohou shodnout, zda tento hominid je jen neúspěšný předchůdce Homo erecta, nebo zda má být zařazen mezi skutečné předky člověka. Občas bývá zařazován i jako poddruh Homo erectus, čemuž ovšem nenapovídá jeho výrazně nižší mozková kapacita. Oproti Homo habilis měl tenčí lebku a lépe zacházel s nástroji. Je doloženo, že už byl šikovným lovcem a svou kořist sledoval podle stop.
7. Homo erectus
Kdy žil. před 1,8 – 0,4 milionu let
výška: 170 cm
kapacita mozku: 1200 cm 3
Tento předchůdce člověka už neobýval jen kolébku lidstva v Africe, ale pronikl i do Asie a Evropy. Dokázal opracovat i kámen a vyrobit z něho například pěstní klín. Homo erectus už používal oheň a při lovu dokázal improvizovat. Jeho ochlupení těla už nebylo tak výrazné, měl velké lícní kosti, dopředu vystupující obličej, široký nos, čelisti a patro. Dokázal rozvíjet naučené vzorce chování. Společenství tohoto druhu umělo navzájem spolupracovat. Komunikace však byla založena ještě na mimické bázi.
8. Homo floresiensis
Kdy žil: před 100 000 – 13 000 let
výška: 100 cm
kapacita mozku: 380 cm 3 (stejně jako šimpanz)
V roce 2003 byl v Indonésii objeven velmi malý neandrtálec. Nejednalo se však o žádnou opici, nýbrž o člověka, který žil relativně nedávno. Vědecká obec se zprvu domnívala, že nalezený skelet patří dítěti, ale nebylo tomu tak. Brzy se těmto lidem začalo říkat „hobiti“. Jak ke svému nízkému vzrůstu přišli? Na indonéských ostrovech byl omezený potravní řetězec a evoluce k tomu předchůdce lidí přizpůsobila. Hobiti běžně používali nástroje i oheň a dokázali se i údajně přepravit z jednoho ostrova na druhý. Vzhledem k tomu, že tento druh byl objeven nedávno, je stále ještě obklopen mnoha otazníky.
9. Člověk neandrtálský
Kdy žil: před 150 000 – 40 000 let
výška: 175 cm
kapacita mozku: 1600 cm 3
Neandrtálci se rozdvojili do dvou vývojových větví. Jedna se specializovala na drsné přírodní podmínky, preferovali hrubou sílu a tito neandrtálci nakonec představují slepou vývojovou větev. Druhá vsadila na rozvoj inteligence a vědci ji dlouho považovali za článek vedoucí k modernímu člověku. Nyní se vědecká obec kloní k názoru, že i „chytřejší“ neandrtálci byli slepou vývojovou větví. Oba druhy dokázaly používat řeč, pohřbívali své mrtvé a pečovali o nemocné.
10. Homo sapiens sapiens
Kdy žil: před 40 000 lety do současnosti
výška: 180 cm
kapacita mozku: 1950 cm 3
Před 40 000 lety chodil po planetě už jen jediný druh člověka, člověk dnešního typu se všemi intelektovými předpoklady shodnými s našimi. Sice mu chyběly historické zkušenosti, ale na ty i současní lidé často zapomínají. Z jeho rukou moderního člověka pocházejí první známky o estetickém cítění našeho druhu. Svědčí o tom mnohé malby, které po něm zůstaly v některých jeskyních. Jeho lebka má jemnější rysy, obličejová část je vzhledem k mozkovně menší, čelo je klenuté bez nadočnicového valu. Týl je zaoblený, je vytvořena brada, chrup je drobnější a čelisti nevystupují.