Domů     Zajímavosti
Vědecká práce a pivo nejdou dohromady
21.stoleti 19.3.2008

Počet publikovaných článků v prestižních vědeckých časopisech je nepřímo úměrný množství vypitého piva.Počet publikovaných článků v prestižních vědeckých časopisech je nepřímo úměrný množství vypitého piva.Souvisí spolu pití piva a výsledky vědecké práce? Podle výsledků studie, kterou na toto téma vypracoval Tomáš Grim z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, ano. Mladý vědec zjistil, že s počtem za rok vypitých piv klesá počet článků a citací jeho kolegů v odborných časopisech, které se těší vážnosti mezinárodní vědecké obce. Ornitolog Grim si kontroverzním tématem nadělal mezi českými kolegy řadu nepřátel, na mezinárodním poli však získal uznání. Byl dokonce navržen na humornou Ig Nobelovu cenu za výzkum, který lidi nejdřív rozesměje, ale pak přiměje k zamyšlení.
 „Na začátku studie před šesti lety stálo zjištění, že všichni čeští ornitologové mají od roku 1980 do roku 2002 v mezinárodních takzvaných impaktovaných časopisech pouhé čtyři desítky článků. V Paříži jsem se tehdy setkal se známým vědcem Andersem Mollerem, který publikuje v těchto uznávaných periodicích 20 až 30 článků za rok. Když jsem se ptal, v čem může být ten nepoměr mezi ním a námi, odpověděl, že je to jistě množstvím vypitého piva,“ vzpomíná na počátky kuriózního výzkumu Grim.
Zprvu bral tvrzení Mollera pouze jako bonmot, pak se ale rozhodl jeho slova ověřit. V roce 2002 zjistil od českých kolegů ornitologů, kdy se narodili, kolik článků jim vyšlo v mezinárodně uznávaných vědeckých časopisech a kolik půllitrů piva vypijí za rok. „Výsledek mě překvapil, Moller měl pravdu: čím víc piva, tím horší vědecká výkonnost a publicita,“ podotkl Grim.
Materiál o průzkumu, při kterém použil standardní vědecké metody, rozesílal do renomovaných vědeckých i společenských časopisů po celém světě, všude jej však brali jako legraci. „Předloni jsem výzkum aktualizoval a očekával, že s mladými ornitology se výsledek nepodaří zopakovat. Opak byl pravdou,“ uvedl vědec. Znovu se pustil do obesílání médií, tentokrát už s větším úspěchem. Článek vyšel v prestižním ekologickém časopisu Oikos a obratem přišly nabídky na rozhovor z The New York Times, Daily Telegraph či Scientist. „Do Oikosu jsem se snažil proniknout s vážnějšími tématy několikrát, ale nikdy jsem neuspěl,“ směje se Grim.
Přestože je Grimovo jméno citováno v souvislosti s jeho hlavním výzkumným oborem (studium kukaček) poměrně často, nikdy neměl tolik ohlasů jako s „pivním“ průzkumem: „Píší mi kolegové, že je to dobrá sranda, supr věc, další zase, že jsem znesvětil ornitologickou a ekologickou komunitu, či dokonce celou českou vědu. Jak může tak svatou věc, jakou je věda, ovlivnit pití piva?“ Grim tvrdí, že se do kontroverzního průzkumu pustil také proto, že chtěl nastavit zrcadlo českým vědcům a vyvolat na toto téma diskusi.
 I když se na Grimovu hlavu snáší a ještě bude snášet hněv některých českých vědců, čeká jej zřejmě i řada ocenění. Ať už je to Ig Nobelova cena, udělovaná za kuriózní vědecké počiny, na kterou jej nominoval izraelský kolega, či cena děkana fakulty za článek v prestižním vědeckém časopise. „Za ty peníze samozřejmě koupím bečku piva a pozvu všechny ty, kteří říkali, že s takovou bizarností nemůžu na vědeckém poli prorazit,“ uzavírá s nadhledem Grim.

Další článek
Související články
Při jejich posuzování je třeba vzít v úvahu univerzální evoluční pravidlo: žádný bodný nástroj vyskytující se v přírodě není nejlepší ve všem. V nejnovější studii se vědci zaměřili na posouzení jejich odolnosti a účinnosti při propichování. Co zjistili? Ať už se jedná o kly, tesáky, zobáky, drápy či žihadla, všechny tyto „bodné nástroje“ přírody se […]
Odborníci dlouho vědí, že to, jak silně konkrétní člověk zareaguje na stresující událost, ovlivňují jeho životní zkušenosti, temperament a osobnostní nastavení či epigenetika. Nově však do příběhu vstupuje, možná trochu překvapivě, i střevní mikrobiom. Jak střeva ovlivní naši stresovou reakci? Zatímco jeden člověk bude poté, co mu letecká společnost oznámí, že jeho let byl zrušen, […]
Slovo „kuru“ znamenalo v jazyce Foreů „třes“. A to ne ledajaký. U Foreů, malého etnika žijícího v odlehlé divočině Papuy Nové Guineje, představoval jistý rozsudek smrti. Záhadná nemoc sice počátkem našeho století vymizela, ale než se tak stalo, poskytla vědě důležitá vodítka pro unikátní léčbu pomocí RNA. Ta právě prochází klinickými testy. O Papuáncích se po staletí […]
Dimetrodon je tvor, o němž se dá říct, že s dinosaury do jisté míry sdílí jejich proslulost. Ostatně někteří jej mezi dinosaury mylně zařazují. Je to dáno jeho „ještěřím“ vzhledem, jemuž dominuje velká hřbetní plachta podobná té, jíž se vyznačovali třeba spinosauři. Fakticky však dimetrodoni náleží mezi synapsidy. Ještě konkrétněji patří do skupiny masožravých pelykosaurů. […]
Oblast dnešní Argentiny byla lovištěm mnoha obávaných dinosaurů. „Úřadovali“ tu giganotosauři nebo megaraptoři. Ovšem ještě před nimi byl tenhle region panstvím jiného predátora. Šlo o mohutného parakrokodylomorfa se zuby připomínajícími čepele. Dinosaury vnímáme jako tvory, kteří po desítky milionů let, před nástupem éry savců včetně člověka, dominovali naší planetě. Kdo tu byl ale ještě před […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz