Domů     Medicína
Nejčastější příčina smrti v Evropě
21.stoleti 25.3.2008

Nejvíce Evropanů umírá na následky srdečního onemocnění.Nejvíce Evropanů umírá na následky srdečního onemocnění.

Nejnovější statistiky Evropské kardiologické společnosti (ESC) a European Heart Network (EHN) poukázaly na závažný problém evropské populace: každoročně zemře v Evropě na následky kardiovaskulárních onemocnění 4,3 milionu lidí, z toho v Evropské unii více než 2 miliony. Prevence a léčba těchto onemocnění stojí Evropany podle odhadů 192 miliard eur ročně. Česká republika se v žebříčku úmrtí z kardiovaskulárních příčin umístila ve druhé polovině žebříčku zemí Evropské unie. „Rozhodně to můžeme považovat za úspěšný stav, vezmeme-li v potaz současný životní styl Čechů“, komentuje výsledky Tomáš Topinka, generální ředitel PLIVA-Lachema a.s., významného českého výrobce léků.

Na tato alarmující čísla se zaměřila schůze Kardiologické skupiny Evropského parlamentu 26. února. „Tyto nejnovější statistiky dokazují, že kardiovaskulární onemocnění jsou závažným evropským problémem. Země, které vykazují největší riziko, by měly přijmout urgentní opatření ke snížení vzniku srdečních onemocnění,“ řekl člen kardiologické skupiny Georgs Andrejevs. Dále dodal, že zvýšená úmrtnost v některých evropských státech je neakceptovatelná z lidského a ekonomického hlediska. „Vzhledem k tomu, že většina evropských zemí řeší neúnosný růst nákladů na primární zdravotnickou péči, roste podstatně význam generických firem,“ vysvětluje Topinka úlohu PLIVA-Lachema v onkologickém sektoru.

Každý šestý evropský muž zemře na infarkt, ženy jsou méně náchylné – na onemocnění srdce zemře jedna ze sedmi. Infarkt je nejčastější příčinou úmrtí v evropském regionu. Druhou nejčastější je mozková mrtvice, která usmrtí jednoho z jedenácti mužů a jednu z osmi žen. Míra úmrtnosti v důsledku onemocnění srdce je v evropských státech různá. V České republice zemře na nemoci oběhové soustavy každý rok téměř dvojnásobný počet lidí, než kolik jich podlehne nádorovým onemocněním. Rakovina, přesto že nedrží prvenství, budí větší respekt. Na rakovinu zemře ročně v Česku téměř 30 tisíc lidí. „A bohužel, každý třetí rakovinou onemocní,“ dodává Topinka.

Počty úmrtí v důsledku infarktu ve většině evropských států klesají. Nejlépe si stojí statistiky západních, jižních a severních zemí Evropy. V období od roku 1995 do 2005 zaznamenalo největší pokles Irsko (53 %). Tento trend snižování se zdaleka ne tak úspěšně projevuje i ve střední a východní Evropě. Například v Rumunsku klesly tyto počty v rozmezí deseti let pouze o 18 %. Alarmující je nárůst úmrtí z důvodu srdečních onemocnění na Ukrajině o 13 % pro muže a 12 % pro ženy. „Předčasným úmrtím v důsledku kardiovaskulárních onemocnění lze předcházet, jak dokazují tyto statistiky. Je povinností Evropské unie a jejích členských států pracovat na zlepšení této situace. Jsem pevně přesvědčena, že k udržení rozvoje potřebuje Evropa silnější srdce,“ řekla ředitelka EHN Susanne Logstrup.

Podstatným faktorem vzniku srdečních onemocnění je kouření. To ročně v Evropě usmrtí více než 1,2 milionu lidí. V poslední dekádě minulého století vzrostl počet mrtvých (s kardiovaskulární příčinou) v důsledku kouření o 13 %. V roce 2006 na následky pasivního kouření zemřelo v Unii 80 tisíc lidí, 60 tisíc z nich na srdeční onemocnění. Pasivní kouření navíc výrazně zvyšuje riziko vzniku rakoviny. Ta se ve statistice příčin úmrtí umisťuje hned za srdečními onemocněními a tvoří 21 % všech příčin úmrtí.  Ke vzniku těchto onemocnění přispívá také špatná životospráva a s ní spojená obezita. Každoročně přibývá v celé Evropě více obézních dospělých i dětí. „Jako kardiolog se každodenně setkávám s hroznými následky srdečních onemocnění. Lidé každý den riskují tím, že kouří nebo jí nezdravě. To, že se Evropský parlament zaměřil na tuto problematiku, je nadmíru důležité pro Evropskou kardiologickou společnost, která bude moci poskytnout lepší prevenci a informace lidem,“ řekl William Wijns z Evropské kardiologické společnosti.
 
EHN odhaduje roční náklady spojené s kardiovaskulárními onemocněními na 192 miliard, přepočteno na jednoho obyvatele je to 371 eur. Z této částky jde 57 % na zdravotní péči, 21 % na pokrytí ztrát způsobených snížením produktivity a 22 % zbývá na neoficiální péči o nemocné ze strany příbuzných. V jednotlivých zemích Evropské unie se roční náklady na léčbu nemocných liší v rozmezí od 34 eur v Rumunsku do 413 eur v Německu na jednotlivce.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Medicína 18.4.2025
Vědcům z Institutu Maxe Plancka pro kvantovou optiku se podařilo vytvořit nový test, který je schopen odhalit vzorky krve pacientů, kteří trpí rakovinou plic, a to s 81% přesností. Do budoucna by tento přístup pomohl pomoci významně posunout screening a diagnostiku rakoviny. Test je poháněn umělou inteligencí, která zkoumá rozdíly v molekulách, nacházejících se v […]
Medicína 17.4.2025
Akutní i chronické leukemie patří mezi nádorová onemocnění krve a krvetvorby, pro která v současnosti neexistuje screeningový program zachycující nemoc v široké populaci. Na leukemii však může poukázat běžné vyšetření krevního obrazu – ať již v rámci pravidelných preventivních kontrol u praktického lékaře, nebo v případě příznaků. Důležitým předpokladem je, aby pacient určité symptomy rozpoznal […]
Medicína 15.4.2025
Ročně zemře na vykrvácení až 1,5 milionu lidí po celém světě. Mnoho nemocnic se přitom potýká s nedostatkem krve pro transfuze, a to z důvodu neustálého poklesu dárcovství krve v kombinaci se zvýšenou poptávkou po krevních transfuzích z důvodu zvýšeného stárnutí populace, provádění rozsáhlých chirurgických zákroků či léčby chemoterapií, teroristických útoků i mezinárodních vojenských konfliktů. […]
Medicína 15.4.2025
Většina lidí si nevybaví nic, případně jen velmi málo z doby, kdy jim byly méně než tři roky. Už slavný rakouský psycholog a zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud nazval tento jev infantilní amnézií. Pokud jsou tyto vzpomínky klíčem k rozvoji naší identity v dospělosti, jak je možné, že si je nepamatujeme? Paměť je složitý a komplexní […]
Svět si nedávno prošel pandemií covidu, každoročně se objevují chřipkové epidemie a obavy vzbuzuje i ptačí chřipka. Kontrola šíření virů tak zůstává i nadále globální výzvou. Vědci z University of Pennsylvania se pokusili vyvinout antivirovou žvýkačku bránící přenosu viru chřipky či herpes simplex mezi lidmi. Vyrobená je z luštěniny! Předtím, než vypukla pandemie covidu, používal […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz