Na první pohled by se mohlo zdát, že pirátství patří do středověku nebo nanejvýš do dobrodružných příběhů. Kapitán Kid už dávno nebrázdí světové oceány a nezakopává po ostrovech své poklady. Jsou ovšem místa na světě, kde se pirátství stále bohužel stále provozuje.
Jedním z takových míst je východní pobřeží Afriky a okolí Arabského poloostrova. Právě odtud přišlo v poslední době několik zpráv o pirátských útocích na velká obchodní i turistická plavidla. Kapitán napadené lodi se pak jen velmi těžko dovolává účinné pomoci. Proto vznikají nové projekty, které by pirátům jejich „živnost“ podstatně ztížily.
Pět mrtvých jen za loňský rok
Statistiky Mezinárodního námořního úřadu hovoří neúprosně. Jen za loňský rok evidují 269 útoků na civilní lodě. Tyto bukanýrské nájezdy stály dokonce život pět lidí. Mezinárodní námořní úřad se přitom domnívá, že mnoho dalších ataků nebylo vůbec nahlášeno. „Na moři v podstatě neexistují žádné zákony, nejsou tam vlády ani policie,“ konstatuje Paul Butler ze soukromé mezinárodní námořní bezpečnostní služby EDS se sídlem v Paříži. Pirátská loď přitom zprvu může působit nevinně, lapkové se vydávají za rybáře nebo třeba za pobřežní hlídku. I proto se plavidla vyzbrojují téměř vším možným. Je jasné, že obchodní loď se asi jen obtížně vybaví velkorážním dělem, kterým by pirátské vetřelce mohla poslat ke dnu, ale určité možnosti se naskýtají.
Některé lodě se například vybavují sirénami, které v případě útoku začnou ječet tak, že ušní bubínky začínají přemýšlet, zda se nemají protrhnout. Posádka lodi je samozřejmě vybavena špunty do uší, které naopak nic netušícím pirátům ve výbavě pravděpodobně scházejí. Je ovšem zřejmě otázkou času, kdy i oni si nějakou ochranu svého sluchu pořídí.
… a pirát uklouzne
Existují i další cesty, jak se pirátům bránit. Například nedávno vědci vyvinuli lubrikační pěnu, která by útočícím pirátům měla znepříjemnit jejich pohyb. Mastný materiál způsobí, že pirátům budou ujíždět nohy a spíše se budou válet na palubě než se snažit dostat k přepravovanému nákladu.
Nejlépe je ovšem takovým útokům předcházet. „Nejdůležitější je zjistit, že se piráti blíží, dokud je ještě čas jim utéct,“ soudí poradce pro otázky námořního rizika Tillmann Kratz z Mnichova. Lodě by proto mohly být vybaveny na dálku ovládanými malými letadélky s kamerou, která by mohly odhalit, zda podezřelé plavidlo na obzoru patří nevinnému rybáři či zloduchům, kteří si již chystají své samopaly. Na podobném robotickém principu funguje i loďka, která pochází z dílen společností BAE Systems a Lockheed Martin. Ta je navíc vybavena i dálkově ovládaným kulometem.
Protipirátská opatření bude nutné neustále zdokonalovat, protože ani oni nespí. Je zřejmě jen otázkou času, kdy na výše zmíněná opatření najdou odpověď. Každopádně, pirátství ještě zdaleka neodzvonilo.
Nejnebezpečnější moře
Vody na pobřeží Somálska patří mezi nejnebezpečnější na světě. Když v Somálsku propukla začátkem 90. let minulého století občanská válka, přesunula se i do okolního moře. I když zde hlídkuje americké vojenské námořnictvo, piráti si svou kořist bez problémů nacházejí. Letos v dubnu unesli piráti francouzskou plachetnici a až speciální komando posádku osvobodilo. Zároveň zajalo i několik pirátů, které nyní čeká soud. Ne vždy ovšem spravedlnost vítězí. Když na jaře skončila v rukou pirátů jedna španělská loď, rukojmí zachránilo pouze výkupné v hodnotě 20 milionů korun. Po jeho převzetí piráti zmizeli a nyní, povzbuzeni úspěchem, zřejmě čekají na svou další kořist.