U elektronických mikroskopů v laboratoři chemicko-biologické fakulty Purdue University v americkém státě Indiana sedí Clint Chapple a jeho kolegové. Je konec května 2008. Už třetí měsíc podrobně studují genom (souhrn genetických informací) u výtrusné rostliny – vranečku obecného.
„Uah, mám to!“ ozvalo se do tichého vrnění klimatizace. Doktor Jake Sout objevuje podivuhodné seskupení buněk. 21. STOLETÍ nabízí čtenářům krátkou výpravu na hranici mezi flórou a faunou.
Je to keř, nebo zvíře?
Rod vranečku nepatří mezi kapradiny, ale tvoří samostatnou čeleď. Dnešní rostlina se podobá těm, které na Zemi rostly před neuvěřitelnými 350 miliony let. Některé suché mexické druhy vranečku se prodávají jako tzv. růže z Jericha. Po navlhčení se rozvinou a po seschnutí opět schoulí. „Hodně lidí se mylně domnívá, že seschlé vranečky mohou znovu obživnout. U této pozoruhodné rostliny jsme však objevili něco daleko pozoruhodnějšího,“ vysvětlil práci týmu amerických biologů Clin Chapple. Pracovník speciálního projektu Sekret of Selaginella, specialista na vývoj kapradin a plavuní Jake Sout, narazil u jiného druhu vranečku (Selaginella martenzii) na pozoruhodné řešení cévního svazku. Právě tato rostlina pochází z Mexika a roste vzpřímeně. Má možnost „rozhodnout se“, že ze stavu připomínající zánik obživne.
Tenká hranice mezi rostlinami a zvířaty
Současná věda rozlišuje rozhraní mezi flórou a faunou existencí tzv. protistů. Je heterogenní skupina živých objektů zahrnující všechny živé organismy, které nejsou klasifikovány jako živočichové, rostliny ani jako houby. Spojuje je pouze jejich jednobuněčnost. Prvoci (Protozoa) jsou protisté podobní živočichům. Jsou většinou jednobuněční, pohybliví a potravu přijímají fagocytózou (pohlcováním částic), i když je mnoho výjimek. Mají délku jen 0,01–0,5 mm. Jsou všudypřítomní ve vodě a v půdě, nepříznivé podmínky přežívají ve formě cyst. Někteří protisté se mohou řadit mezi řasy i mezi prvoky, jako například krásnoočko (Euglena).
Hádání vody s vodou
„Protože vraneček je pozůstatek starověkého rodokmenu cévnaté rostliny, jeho genetické informace jsou ve srovnání s mladšími rostlinami pozoruhodné,“ vysvětlil Jing-Ke Weng, pracující na uvedeném projektu. Uvedení vědci nastartovali u četných skupin biologů ve Spojených státech znovuotevření problému, který už byl odbornou kritikou několikrát smeten ze stolu. Myslí rostliny, které vznikly tak dávno? Jak se objevily na naší planetě? Bádání v cévních svazcích vranečku nastolilo opět dávnou otázku, má rostlina primitivní nervovou soustavu. „Jsou to fantastové a snílci. Dělají v seriózní vědě zmatek a matou veřejnost,“ prohlásil Johan Vermer, holandský vědec z fakulty botaniky v Amsterdamu. Kolem záhadné rostliny se vytváří skupiny ostře se dohadujících odborníků. Tyto pře, často vedené na ostří nože, se dotýkají samotné podstaty biologie.
P. S.
Otázkou zůstává, jak se na celý problém dívá samotný vraneček. 21. STOLETÍ nechce soudit, domnívá se s trochou nadsázky, že tato rostlinka může být vzhledem ke svému kmetskému věku značně „naštvaná“.
Záhadná zelená řasa
Chlorella je rod jednobuněčných řas. Je známo 10 druhů.
V současnosti se jejich pěstování zkouší ve velkém. Má se stát zdrojem potravy pro člověka, krmivem zvířat nebo technickou surovinou.
Zhruba 60 % řasy tvoří proteiny. Jsou srovnatelné se živočišnými bílkovinami.
Je bohatým zdrojem aminokyselin včetně DNK a RNA.
Vytváří unikátní látku tryptofan. Tvoří se z ní serotonin – lidský hormon radosti a štěstí. U člověka se serotonin večer mění na melatonin – který navozuje účinný spánek.