Mnoho z nás jistě překvapí, že prvním živočišným druhem, k jehož sčítání bylo použito vesmírných satelitů, je zrovna hlodavec. A přeci! Toto prvenství patří od nedávné doby ohroženým kalifornským tarbíkomyším.
Tarbíkomyš velká (Dipodomys ingens) je největší ze všech tarbíkomyší, amerických hlodavců z čeledi pytloušovitých. Přesto není žádný obr – její tělo bez mohutného ocasu měří okolo 15 centimetrů. Spíš než myš nebo krysu připomíná jiné zvíře, podle které dostala také svůj anglický název: klokaní krysa. Ke sčítání těchto hlodavců užili vědci satelity, které zásobují daty izraelské ministerstvo obrany. Proč se však vědci odhodlali k takto podivnému kroku? Tarbíkomyš velká je totiž centrálním bodem potravní pyramidy, která v kalifornských lesních stepích vznikla. Živí se semeny trávy, která vyžírají v okolí svých doupat. Ta pak slouží za úkryt například ohroženým hlodavcům syslům Nelsonovým (Ammospermophilus nelsoni) a ještěrkám gambeliím páskovaným (Gambelia sila). Na chutných tarbíkomyších si naopak rády smlsnou lišky velkouché (Vulpes macrotis). Právě vyhryzaná tráva v okolí doupat umožňuje, aby byly drobní hlodavci dobře patrní i vesmíru. Vědci doufají, že porovnávání snímků pořízených satelitem jim umožní lépe porozumět tomu, jak tito hlodavci žijí a účinněji pak napomáhat regulaci celého ekosystému.