Američtí biologové nedávno připevnili již tisící senzor na tělo tuňáka modrého, jedné z nejohroženějších ryb v oceánech. Přesto, že těchto tuňáků se pohybují ve světových oceánech stále řádově miliony, jejich populace se ztenčuje závratnou rychlostí.
Proč je tento druh tuňáka tak ceněný? Nejvíce jej totiž mají v oblibě milovníci japonského suši, kteří si jej cení nade všechny rybí druhy. A tak se zejména v západním a Atlantiku a v japonských vodách stává modroploutvý tuňák pomalu vzácností.
Drobeček o hmotnosti půl tuny
Vědci z Americké vědecké nadace spolu s vědci z Dalhousie University v USA proto připravili program, který by měl přispět k bližšímu poznání tuňáků, zákonitostí jejich života a napomoci záchraně tohoto druhu. Hmotnost dospělých tuňáků modroploutvých se pohybuje okolo 500 kilogramů a dosahují délky okolo tří metrů.
Odměny za zachráněné tuňáky
Připevnit elektronický čip na takovéhoto obra není tedy žádný med. Na projektu se vedle vědců podílejí i kanadští rybáři z Nového Skotska, na kterých leží právě onen těžký úkol opatřit tuňáky čipem. S projektem se začalo už v roce 1996 a všechny rybářské lodě mají instrukce, aby tuňáky s tímto čipem, zachycené ve svých sítích, vraceli zpět do moře. Za každého navráceného tuňáka pak dostávají rybáři odměnu 500 dolarů.
Co všechno se sleduje?
Speciální čipy přenášejí na družici řadu cenných dat o teplotě vody, jejím tlaku, a tedy i hloubce, ve které tuňák pohybuje, poloze ryby v oceánu i o teplotě jejího těla. Postupně se tak daří vědcům mapovat hlavní směry tahů tuňáků v severním Atlantiku i detaily jejich fyziologie a v neposlední řadě i jejich pravidelné cesty do Středomoří či na jih do Mexického zálivu, na svá trdliště, kde se páří.
Nečekané objevy
Elektronické senzory tuňáků také odhalily celou řadu nečekaných skutečností. Tuňáci modroploutví mají svůj akční rádius obrovský. Pohybují se totiž od tropických vod až do chladných polárních oblastí. To jim umožňuje zvláštní schopnost udržovat si stabilní tělesnou teplotu. Vědce překvapily i údaje senzorů o hloubkách, ve kterých se tuňáci pohybují. Není žádnou výjimkou, že plují i v hloubce 1800 metrů pod hladinou moře!
Zastavíme jejich úbytek?
Vyhodnocená data pomohla vědcům odkrýt nejen místa, kde se tuňáci třou, ale i to, v jakém věku dospívají, a odhadnout tak současný stav jejich populace i prognózy jejího poklesu. Právě to je nesmírně důležité pro celosvětovou regulaci lovů této nádherné ryby.
Tuňák je teplokrevný živočich
Tuňák obecný (Thunnus thynnus), také tuňák modroploutvý, je ryba z čeledi makrelovitých rozšířená v Atlantickém oceánu, Středozemním moři a v Černém moři. Uměle je dnes chován také na mořských farmách poblíž Japonska. Tuňák loví menší ryby, a to často i ve velkých hloubkách. Tuňáci jsou považováni za teplokrevné živočichy, teplota některých částí těla tuňáka obecného může být až 21°C nad teplotou okolní vody. Tuňák je jednou z nejběžněji lovených ryb, v důsledku intenzivního lovu se však zejména v oblasti Středozemního moře, ale i podél celého evropského pobřeží až po sever, ocitl na pokraji vyhubení.
Jedinou šancí je zastavení lovu
Mezinárodní komise pro ochranu atlantického tuňáka (ICCAT) loni stanovila přísnější pravidla lovu této nádherné a bohužel i nesmírně chutné ryby. Při lovu tuňáka se tak nesmí používat letecký průzkum a celkový úlovek nesmí překročit 32 tisíc tun. Podle ekologů je to však stále moc a jedinou šancí na záchranu tuňáka je podle nich úplný zákaz lovu na několik let, aby se jeho populace vzpamatovaly.
