„Imagine all the people living life in peace – představ si, že všichni lidé žijí v míru,“ zpíval v jedné ze svých nejslavnějších písní John Lennon. Bohužel, při pohledu na dnešní svět je jisté, že docela dlouhou dobu ještě zůstane pouze u představy. I proto mraky dolarů putují do vojensko-průmyslového komplexu. A tam, někde v podzemních laboratořích, vznikají zbraně, o kterých se častokrát ani autorům sci-fi románů nesnilo.
Armádní kombinéza bude v krátké budoucnosti vybavena podobně jako kosmický skafandr. Nebude zde scházet systém fyziologického monitoringu, který zajistí snímání životních funkcí bojovníka, třeba teploty jeho organismu, teploty kůže, pulzu, krevního tlaku, ale i potřeby spánku či dostatku tekutin v těle. Pro některé typy jednotek je chystána i robotická kostra, která do značné míry zvýší fyzické možnosti vojáků. Pomocí něj budou vojáci schopni nést těžší náklady, rychleji se pohybovat a vydrží i delší zátěž.
Neviditelná armáda aneb ochrana před nepřítelem
Neméně zajímavé je i maskování vojáka budoucnosti. Aby totiž unikl zpozorování infračervenými čidly, jeho uniforma bude chlazena. Helma s uniformou jsou hermeticky uzavřeny, a proto se jimi vybavený člověk může pohybovat například i v radioaktivitou zamořeném pásmu. A v dlouhodobém výhledu je i možnost, že voják budoucnosti bude „neviditelný“. Jeho kombinéza by totiž měla být schopna měnit svou barvu v závislosti na okolí.
21. STOLETÍ dodává:
Jestliže se třeba v 1. světové válce na ztráty příliš nehledělo, dnes je ochrana vlastních jednotek na prvním místě. I proto jsou podobné principy ve vývoji zatím nejdál.
Střelba řízená telepatií aneb zbraňové systémy
Proč by se voják měl zdržovat s mačkáním spouště své zbraně? Vždyť stačí jen pomyslet a puška vystřelí sama. Telepatie? Ne tak zcela. Princip, na kterém tato technologie pracuje, není nijak neznámý. Jedná se o obyčejné snímání mozkových aktivit.
Už nyní se tyto systémy objevují v herním průmyslu. Do jejich nasazení do bojových akcí, kde na rozdíl od her jde skutečně o život, však zbývá ještě spousta času. I kdyby byl systém sebesofistikovanější a sebevyspělejší, jeho tvůrci zde narážejí na řadu dalších problémů, které kolikrát nemohou ani vlastními silami ovlivnit. Sem patří například nesmírná složitost lidského mozku, ale i otázky etiky, na kterou se v poslední době stále více zapomíná.
Pentagon již rozjel projekt nazvaný Objective Land Warrior, na jehož konci má být dokonale vybavený a jen těžko přemožitelný bojovník. Projekt má tři postupné etapy. Už nyní po světě operují speciální jednotky z první fáze programu. Používají sice ještě klasické bojové pušky, ale ty jsou již vybaveny laserovým zaměřovačem, dálkoměrem, videokamerou a infračervenou kamerou. Pod přilbou má Land Warrior obrazovku, která je součástí integrovaného komunikačního systému. Z valné části se však voják v první stadiu programu neliší od většiny dnešních vojáků. Mimochodem, právě do třetí etapy tohoto projektu patří i výše zmíněná schopnost zneviditelnit se.
Výzbroj váží necelých 20 kg. Vojáci bojující třeba na pláži Omaha v roce 1944 by asi mohli jen tiše závidět, hmotnost jejich výzbroje se tehdy často pohybovala až kolem půl metráku.
21. STOLETÍ dodává:
Jak to tak bývá, lidstvo je nejvynalézavější právě v oboru zbraní. Dá se očekávat, že brzy se ve výzbroji vyspělých armád objeví lasery, mikrovlnné nebo třeba elektromagnetické zbraně.
Pokrytí, že by každý operátor záviděl aneb vzájemná komunikace
Skutečně to zní jako sci-fi, ale i komunikace mezi jednotlivými jednotkami může probíhat pomocí „telepatie“. Hlasité povely, které mohou vojáky prozradit? Podle plánů americké armády by měly skončit na smetišti dějin. Ovšem i komunikace skrze snímání mozkové činnosti je ještě v plenkách.
Už v roce 2015 by však měla začít fungovat komunikační síť, která by se dala nazvat armádním internetem. Úspěšné testy této sítě už proběhly. Její princip spočívá v zapojení každé bojové složky, každého pěšáka do systému, ve kterém lze sdílet nejen informace, ale i obrázky nebo video či trojrozměrné simulace bojových akcí.
Nejmodernější systémy v sobě obsahují řadu čidel a také spojení s vzdušnými i pozemními robotickými prostředky. Tím se vytvoří komunikační síť s mnoha vstupy v podobě senzorů, které mohou být umístěny například na zbraních, s procesními jednotkami a s informacemi, které je možno distribuovat každému vojákovi a veliteli na bojišti. Umožní to plánování v průběhu akce, spojení s jinými vojenskými svazky v boji i zvýšenou schopnost porozumění situaci v terénu.
21. STOLETÍ dodává:
Komunikace je v boji základ. Proto je třeba nejen chránit svou vlastní, ale rozložit komunikační systémy nepřítele. K tomu slouží vyvíjené elektromagnetické zbraně, schopné ochromit či ještě lépe zničit počítače, elektroniku a elektrické rozvody protivníka.
Bezpilotní vozidla aneb dopravní systémy
Že již odzvonilo tankům? Kdepak – i když už nyní tyto stroje vypadají jinak než jejich dědečkové, kteří v roce 1943 bojovali v největší tankové bitvě všech dob u Kurska. Armádní systém už nyní je schopen propojit satelity s pozemními obrněnci. Vůz má díky tomu jasný přehled o terénu a může vidět i za roh.
Ovšem potřebuje vůbec tank či podobný bojový vůz svou vlastní posádku? Americký projekt DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) již nějakou dobu testuje plně automatizované vozy. V podstatě jde o chytré roboty na kolech. Pokud vše půjde podle plánu, celá třetina amerických bojových vozidel bude v roce 2015 plně robotizována.
21. STOLETÍ dodává
Projekt DARPA každoročně pořádá závody plně automatizovaných vozů. Uskutečnily se třeba v poušti, ale i v obydlených oblastech. A rok od roku do cíle spolehlivě dojede stále více vozů.
Neprůstřelný terminátor aneb první pomoc
Už nyní se v americké armádě testují systémy, které dokážou samy poskytnout v případě potřeby nezbytnou první pomoc. Jsou to především tkaniny, ze kterých je vyrobeno vojákovo prádlo a uniforma.
Látka uniforem bude schopna i vyhodnocovat nebezpečí. Pokud se například bude blížit nepřátelská střela, tkanina se na místě předpokládaného zásahu bleskově zpevní. Náraz kulky na tělo sice nebude bůhvíjak příjemný, ale místo jejího vniknutí do těla se na postiženém místě objeví jen modřina. Samozřejmostí je i to, že kombinéza pro armádní účely zajišťuje klimatizaci.
Pokud by byl voják přece jen zraněn, oblek zabrání vykrvácení a zároveň do organismu uvolní potřebné léčivé látky. Uniforma také dokáže měnit barvu podle svého okolí. To vše bude napájeno atomovou baterií a všechno dohromady to bude vážit něco přes 10 kg. Ovšem s takové uniformy se podle plánů Pentagonu objeví nejdříve po roce 2025.
21. STOLETÍ dodává:
Bylo by asi zajímavé sledovat bitvu dvou takto dokonale chráněných armád plných nezranitelných vojáků. Dříve či později by jedna ze stran sáhla ke zbraním hromadného ničení. Kdo by to odnesl nejvíce? Samozřejmě civilisté….
Výzbroj a vojáci minulosti
Pravěk
V dobách před naším letopočtem se dá o nějaké výbavě mluvit spíše s nadsázkou. Oštěp, možná luk a šíp, vrhání kamenů a občas i holé ruce. Tak vedli boje naši předkové někdy v desátém století před naším letopočtem.
Antika
Vojci římské legie byli oblečeni do tunik, v případě horšího počasí patřil k vybavení i plášť neboli sagum. Vojáci si svou ochranu hradili sami, takže byla velice různorodá. Kdo mohl, pořídil si kroužkovou košili se zesílenou ochranou ramen další vrstvou kroužků. Ochrana hlavy byla buď kožená nebo bronzová. Neodmyslitelnou součástí výstroje legionáře byl štít. Předsunutí lehkooděnci (velites) a důstojníci používali menší plochý kruhový nebo oválný štít (parma) o průměru asi 50–100 cm. Ostatní legionáři nosili velký oválný štít (scutum). Hlavními zbraněmi byly kopí a meč. Římané už znali i těžké vrhací stroje.
Středověk
Oděv například husitského válečníka nijak zvlášť nechránil. Existovaly kroužkové košile a štíty nebo pavézy. Do výzbroje vojáka té doby patřily osvědčené kopí a meč. Vedle toho přibyly třeba sudlice něco cepy. Byly využívány i ruční palné zbraně, například ručnice nebo píšťaly. K těžkým zbraním patřily tarasnice a houfnice.
1. světová válka
Po uniformách, které mívaly výrazné pastelové barvy, se objevily oděvy, které měly vojáka alespoň částečně maskovat. Hlavu měla chránit plechová přilba. Proti zbraním, jako je kulomet nebo granát, stejně moc nepomáhala. Z ručních zbraní se používaly pušky s bajonety.
První světová válka ovšem již přinesla i plynovou masku jako obranu před útokem bojových plynů. Nasazení se dočkala letadla a první tanky.
2. světová válka
Zatím nejstrašnější konflikt v dějinách lidstva přinesl v oblasti výstroje a výzbroje armád mnoho nového. Maskovací uniformy v barvě khaki se objevily již dříve, například čs. armáda je zavedla ve 20. letech 20. století.
Mezi lehké osobní zbraně patřila pistole nebo lehký kulomet. Nejpodstatnější roli v boji hrálo letectvo a obrněné jednotky. A v roce 1945 byla odpálena i zbraň z nejhrůznějších – atomová bomba.
