Když americký atlet Bob Beamon skočil na olympiádě v Mexiku v roce 1968 do dálky 890 centimetrů, hovořilo se o tom, že tento skok nebude nikdy překonán a že hranice lidského potenciálu jsou v této disciplíně vyčerpány. Rekord skutečně odolával dlouho, celých 23 let, než jej o 5 centimetrů překonal jiný Američan – Mike Powell. Nyní ovšem francouzští vědci přišli s tvrzením, že konec překonávání světových rekordů je již skutečně na dohled.
Některé atletické světové rekordy jsou již hodně vousaté. Pro příklady nemusíme chodit daleko, například světovému rekordu běžkyně Jarmily Kratochvílové v běhu na 800 metrů je 26 let, oštěpař Jan Železný svůj rekordní výkon předvedl před třinácti lety. Mohou vydržet natrvalo?
Už jen 50 let…
Nějakou dobu se tabulky světových rekordů ještě mohou měnit. Ovšem rok 2060 bude hraničním datem, kdy sportovci dosáhnou mezí svých možností. Aspoň to tvrdí vědci z Francouzského institutu pro biomedicínu a epidemiologii ve sportu (IRMES). „Posledního zlepšení světového rekordu se dočkáme nejpozději v roce 2060, v polovině disciplín dokonce už v roce 2027,“ řekl šéf institutu Jean-Francois Truissant.
Jak této celkem odvážné předpovědi došel? Společně se svými kolegy zkoumal především historii některých sportovních odvětví. Tým expertů se soustředil na atletiku, plavání, vzpírání, cyklistiku a ze zimních sportů pak na rychlobruslení. Celkem prozkoumal 3260 světových rekordů sportovních dějin, jejichž počátek položili do doby prvních novodobých olympijských her, které se konaly v roce 1896 v Aténách. „Odhadli jsme, že člověk využíval v době první olympiády své fyzické schopnosti na 75 procent. Nyní tato hodnota stoupla na 99 procent.“
První budou atleti
Jako první narazí na nepřekonatelnou bariéru atleti, následovat je budou silní muži a silné ženy zvedající činky. U sportovních disciplín, do kterých pronikají moderní technologie, se rekordy mohou posouvat déle. Zde je typickým příkladem plavání. Například australská společnost Speedo dodala závodníkům plavky, které nesou označení LZR Racer. Tyto plavky nemají žádné švy, protože jsou svařovány pomocí ultrazvuku. Odpor vody je tak minimalizován a plavci mohou dosáhnout fantastických časů.
Některé rekordy je podle vědců nemožné překonat už nyní. „Zde jako příklad může posloužit výkon americké sprinterky Florence Griffithové-Joynerové. Její čas 10,49 sekundy na 100 metrů můžeme označit za epidemiologickou mez.“ O regulérnosti tohoto rekordu dodnes řada lidí pochybuje. Nelze totiž vyloučit, že byl dosažen za pomocí dopingu.
Tajemstvím sportovních rekordů se zabýval i statistik John Einmahl z univerzity v Tilburgu. Ten se pokusil vypočítat jejich konečné hodnoty. Podle něj je v lidských silách zaběhnout sprint na 100 metrů v čase 9,29 vteřiny. Současný mužský světový rekord činí 9,69 vteřiny. Mezi oštěpaři drží světový rekord Čech Jan Železný. Oštěp z jeho ruky dolétl až do vzdálenosti 98,48 metru. Stejným typem oštěpu však je podle Einmahla možné dohodit až do vzdálenosti 106 metrů.
Čeští držitelé světových rekordů
Atletika
Hod oštěpem Jan Železný 98,48 m 25. květen, 1996
Desetiboj Roman Šebrle 9026 bodů 26.–27. květen, 2001
Běh na 800 m Jarmila Kratochvílová 1:53,28 26. červenec, 1983
Hod oštěpem Barbora Špotáková 72,28 m 13. září, 2008
Rychlobruslení
5000 m Martina Sáblíková 6:45,61 11. březen, 2007
