Paleontologové z celého světa jsou zděšeni. Ve sbírkách předních muzeí, univerzit a výzkumných pracovišť byly v poslední době nalezeny desítky fosilií dinosaurů sporného původu. 
U řady z nich je důvodné podezření, že byly ze zemí původu vyvezeny nelegálně. Ještě více je děsí pomyšlení na to, kolik cenných fosilií končí v soukromých sbírkách. 21. STOLETÍ vám odhalí temné praktiky černého trhu se vzácným přírodním dědictvím naší planety.
Dorset, jihovýchodní Anglie
John Flannigan je jedním z lovců fosilií v Dorsetu a nijak se s tím netají. Ostatně řada jeho sousedů se živí podobným způsobem. Černý trh s fosiliemi je stále hladovější a sběratelé jsou ochotni zaplatit za zachované pozůstatky pravěkých obyvatel Země, staré často až 800 milionů let, přímo astronomické částky. Lovci těchto přírodních pokladů se nijak nerozpakují používat při hledání pozůstatků pravěkých zvířat těžkou techniku a nezřídka i dynamitové nálože. Ty tam jsou časy, kdy vyráželi za setmění s lopatou a krumpáčem. Dnes se na nalezištích fosilií ozývá za nocí hukot buldozerů a výbuchy dynamitových náloží. Britští paleontologové odhadují, že jen za jediný rok se ve Velké Británii vytěží a na černém trhu prodá těchto fosilií za více než 50 milionů liber, což je v přepočtu 950 milionů korun.
Ještě horší je situace ve Skotsku, které je neuvěřitelně drancováno lovci pokladů. „V Anglii sice máme velké problémy se zloději fosilií, ale není tak strašně destruktivní jako ve Skotsku. Je to způsobeno i tím, že mnohá skotská naleziště jsou poměrně vzdálená od civilizace a to je pro zloděje výhodné,“ říká britský paleontolog Jonathan Larwood.
Živnost jako každá jiná?
Sbírání zkamenělých pozůstatků pravěkých tvorů má v Anglii prastarou tradici. První obchody s fosiliemi vykvetly už ve viktoriánské době, kdy patřilo k módě mít doma nějakou tu zkamenělinu. Lovu fosilií se tak často věnují některé rodiny po celé generace. Problémem je zejména ta skutečnost, že většina nalezišť se nachází na soukromých pozemcích a místní farmáři velmi dobře vědí, jaké poklady se v jejich půdě nalézají. John Flannigan říká: „Většina z nás nepovažuje ilegální sběr fosilií za problém. Víme, že je to trestné, ale dělal to můj táta, dělal to i můj děda. Ty pastviny, které vidíte kolem, moji rodinu neuživí. Ale takový nález lebky dinosaura, nebo dokonce celé kostry, nás bohatě zabezpečí na řadu měsíců. Za to riziko to stojí. A navíc, dělám to přece na svém pozemku.“ I když zde každý ví, čím se živí jeho soused, nikdo to neoznámí polici.
Jakutská oblast, Rusko
Na rozdíl od drtivé většiny zemí, je v Rusku obchod s fosiliemi komerční záležitostí, ze které plynou státu nemalé odvody na daních. Sibiř je skutečnou pokladnicí paleontologických nálezů, kterým vévodí zejména mamutovina. Po celosvětovém zákazu obchodování se slonovinou, se mamutí kly staly cenným artiklem pro šperkaře, výrobce upomínkových předmětů a zájemce z řad sběratelů.
Do jakutské oblasti přichází jaro a po jarním tání opadávají hladiny vod na zdejších řekách. Na řece Leně i jejích přítocích se ozývá hukot pomalu projíždějících motorových člunů. Alexej Vladimirovič Zajcev řídí jeden z těchto člunů a dalekohledem sleduje podemleté říční břehy. Náhle pokyne kormidelníkovi rukou a člun zamíří ke břehu. Z uvolněného nánosu bahna tam trčí zažloutlý mamutí kel. Oba muži jej vytáhnou do člunu a pokračují v pátrání. Než přijde večer, mají na dně loďky osm nádherných mamutích klů.
Jakuti loví raději fosilie než živou zvěř
Kde jsou ty časy, kdy bylo pro Jakuty přirozeným způsobem obživy převážně pastevectví a lov divokých zvířat. Dnes vydělají daleko více na sběru fosilií než na chovu sobů. Až 80 procent nalezených mamutích klů, pochází právě od kočovných Jakutů. Ti čekají nedočkavě, až roztají vrchní vrstvy půdy sibiřské tundry, aby vyrazili na lov. Své nálezy odevzdávají v řadě faktorií, kde dostanou za kly sice poměrně hubenou částku, ale stále je to více než desetinásobek toho, co by dostali za zvířecí kožešiny. Jednu z největších faktorií provozuje Nikolaj Voroncev, vzděláním paleontolog, který se dlouhá léta věnoval vědě. Před několika lety ale pověsil vědu na hřebík a bez skrupulí se postavil na opačný břeh. „Jako vědec jsem vydělával zhruba 200 dolarů měsíčně (asi 4400 korun). Dnes, jako obchodník s mamutovinou, vydělám za měsíc kolem 4000 dolarů, (tedy přes 80 000 korun),“ říká Voroncev. Řada světových, ale i ruských paleontologů kritizuje volný obchod s mamutovinou a poukazuje na to, že jde o nenahraditelné bohatství, které mizí v nenávratnu. Zatím marně.
Za mamuty ledoborcem
Nejbohatší naleziště mamutoviny jsou na ostrovech podél arktického pobřeží Sibiře. Pro svoji odlehlost a těžkou dostupnost jsou tato naleziště rájem pro černé lovce klů. Černý sběr fosilií kvete v Rusku souběžně s tím legálním a vynáší prý ještě daleko více. Jsou však na něj mnohem vyšší režijní náklady, a proto se mu věnují celé specializované gangy, disponující těžkou technikou. Pro sběr na ostrovech si často najímají ledoborce a helikoptéry. Ti nejlepší nasbírají ročně kolem dvou tun mamutích klů a to už jim vynese pěkně kulaťoučkou částku, která v přepočtu přesahuje 10 milionů korun. Vědci mohou pouze naříkat a se smutkem pozorovat, jak se obrovité mamutí kly mění v malých sibiřských dílničkách ve vyřezávané medvědy, soby, nejrůznější amulety a další upomínkové předměty. Příroda je v jakutské tundře sice na mamutovinu nesmírně bohatá – odborníci odhadují, že na jeden čtvereční kilometr připadá až 600 mamutích koster, ale při současném tempu jejich drancování nezbude za pár let vůbec nic.
Tucson, Spojené státy americké
V tomto arizonském městě se provozuje největší trh se starožitnostmi v USA. Najdete zde spoustu obchůdků, kde se dá sehnat cokoliv. Jednou za čas se sem sjíždějí zájemci z celého světa, aby zde nakoupili na velkém trhu cenné artefakty, které mají velmi často pochybný původ. „Policie o tom ví, a čas od času udělá na trhu razii. To se pak objeví věci, nad kterými by leckteré muzeum zaplakalo,“ říká Francis Malloney, paleontolog a kurátor paleontologických sbírek muzea v Salt Lake City. Na Tucsonské burze se ale neprodávají jen fosilie. Běžně zde jsou k mání starověké artefakty z antického Říma, starořecká keramika, egyptské sošky a nepřeberné množství artefaktů ze Středního východu. V poslední době převládají v nabídce starověké nálezy z Mongolska a z Číny. „Chodím sem pravidelně,“ říká Malloney a pokračuje, „Našel jsem tu už opravdové poklady. Nedávno to byla kompletní kostra drobného raptora, která je skutečnou zvláštností. Nejhorší na tom všem je ale to, že od obchodníků se nikdy nedozvíte původ a místo nálezu. Tím jsou vlastně všechny pro vědu bezcenné.“
Provincie Chenan, Čína
Právě Čína a sousední Mongolsko zažívají skutečný boom v honbě za pravěkými fosiliemi. Čínské úřady jsou bezradné a nepomáhají ani přísné sankce za nelegální sběr artefaktů. Podle zákona z roku 2006 hrozí lovcům fosilií dlouholeté vězení a dokonce i trest smrti. Přesto se vykopávkám a prodeji dinosauřích fosilií věnují statisíce Číňanů. Před dvěma roky dokonce v provincii Chenan došlo k ozbrojenému střetu mezi vesničany, kteří se živí sběrem fosilií, a policejními jednotkami. Vesničané urputně bránili vidlemi a dalším zemědělským načiním své nálezy, které měli poschovávány v chalupách. V čínské tradiční medicíně jsou navíc fosilie dinosaurů ceněny jako lék, a končí tedy mnohdy rozdrcené ve formě prášku. „Před pár lety ceny dinosauřích kostí neuvěřitelně poskočily vzhůru a to bylo pro chudé Číňany impulzem k masivnímu drancování nalezišť,“ říká čínský paleontolog Wu Lin Čche z Pekingu. Nabídce z Číny dnes vévodí dinosauří vejce, lebky desítek druhů dinosaurů, jejich kompletní kostry i zkamenělé otisky. Ještě horší situace je v sousedním Mongolsku, které je nalezišti dinosauřích fosilií pověstné. Tam se mnohdy nerozpakují loupit ani věhlasní vědci, kteří své nálezy tajně pašují přes hranice. Na mongolských celnicích tak každoročně zachytí desetitisíce vzácných nálezů.
Jak se staví dinosaurus?
Za artefakty jsou soukromí sběratelé ochotni zaplatit obrovské sumy. Jejich sbírky jsou často lépe vybaveny než muzeální expozice. Na druhé straně mnozí nemají ani ponětí o základních zásadách. „Měl jsem možnost jednu takovou sbírku vidět na vlastní oči,“ říká doktor Malloney ze Salt Lake City. „Vévodila jí úplná kostra stegosaura. Když jsem se jí ale podíval podrobně na zoubek, zjistil jsem, že je složena z kostí několika druhů dinosaurů, a mám podezření, že některé části byly dokonce doplněny o kosti žijících zvířat, jako třeba krav. Majitel byl ale na svoji sbírku nesmírně pyšný.“
Takovéto pavědecké sbírky jsou sice z vědeckého hlediska bezcenné, ale nic to nemění na skutečnosti, že jejich majitelé podporují obrovskými peněžními částkami kvetoucí černý trh a drancování přírody. Vědci sice bijí na poplach, ale to je tak vše, co mohou dělat. Pomohly by snad jen přísnější zákony – stejně tvrdé jako například za pašování a prodej drog.
Bude Čína legalizovat černé obchody?
Naleziště dinosauřích kostí v Číně jsou prý nejbohatší na světě. Z čínských odborných kruhů už se ozývají hlasy, že vzhledem k obrovskému přebytku nálezů by bylo vhodné trh s fosiliemi legalizovat a přenést jej pod křídla státu. „Byl by to pro stát zlatý důl a zastavilo by to, nebo alespoň potlačilo, ilegální vykopávky,“ říká čínský paleontolog Wang Siao Lin.
Po dinosaurech touží i Australané
V nedávných dnech propukl kolem dinosauřích kostí velký skandál v Austrálii. Místní úřady totiž objevily v Perthu obrovský sklad čínských fosilií. Zabaveno jich bylo dvacet tun v hodnotě tří milionů dolarů, tedy v přepočtu 66 milionů korun.
Archeologické lokality v ohrožení
Ilegální hledači pokladů dnes využívají moderní detektory kovů, které mají dosah přes jeden metr a dokážou bez problémů rozlišit i jednotlivé kovy. Na tyto lovy se specializují celé gangy a málokdy je někdo skutečně přistižen. Pracují vesměs v noci a na svědomí mají i nejednu vyloupenou archeologickou lokalitu u nás. Markantní je třeba případ keltského oppida ve Stradonicích na Berounsku, kde jsou časté nájezdy hledačů cenných keltských mincí, tzv. duhovek. V jižních Čechách jsou zase v poslední době cílem nájezdů zlodějů slovanské mohylové hroby v okolí Bechyně, na Písecku a na soutoku Vltavy a Lužnice.
O bohatství přichází i Argentina
Jedny z největších nalezišť pravěkých dinosaurů se nacházejí v Argentině. Navíc se zde stále objevují i nové, neznámé druhy dinosaurů. Sjíždějí se za nimi nejen vědci, ale i ilegální lovci pokladů. V Buenos Aires nedávno přistálo americké armádní letadlo Herkules, které přivezlo z USA zpět do Argentiny čtyři tuny ukradených fosilií. Nález je považován za největší množství fosilií, které kdy přišlo na černý trh. Poklad byl objeven Interpolem díky anonymnímu udání právě na černém trhu v arizonském Tucsonu. Původ zkamenělin byl určen díky náhodě – některé z nich byly totiž zabaleny do argentinských novin.
Na internetu seženete všechno
Zkuste si zadat třeba adresu http://www.paleodirect.com/dino.htm a můžete dle libosti vybírat z fosilií či antických a středověkých artefaktů. Takový pěkný kousek mořského dravce mosasaura si můžete koupit za pouhých 2995 dolarů (65 000 korun). Pokud chcete mít doma bronzovou sošku krávy z antického Říma, připravte si 4995 dolarů (110 000 korun). Na největším aukčním serveru ebay.com nakoupíte docela levně. Bohatá je zde nabídka dinosauřích vajec, která pořídíte už od 80 dolarů (1760 korun) a nádherné otisky pterodaktylů si můžete koupit už za směšných 14 dolarů (308 korun).
