Domů     Příroda
Vědci zachraňují vzácného jedovatého savce
21.stoleti 3.4.2009

Většina z nás si dokáže těžko představit, že by se mezi savci, kteří jsou přeci našimi nejbližšími příbuznými, mohlo vyskytnout zvíře zabíjející svou kořist pomocí jedu. A přeci se takoví najdou, zejména v řádu hmyzožravců. Jednomu z nich, který se vyskytuje v karibské oblasti, pomáhají nyní vědci přežít. Většina z nás si dokáže těžko představit, že by se mezi savci, kteří jsou přeci našimi nejbližšími příbuznými, mohlo vyskytnout zvíře zabíjející svou kořist pomocí jedu. A přeci se takoví najdou, zejména v řádu hmyzožravců.  Jednomu z nich, který se vyskytuje v karibské oblasti, pomáhají nyní vědci přežít.

Které druhy nenávratně zmizí z naší planety nejsnadněji? Vědci se shodují, že nejmenší šanci na přežití mají druhy, které se vyskytují na malých areálech a jsou potravními specialisty. My lidé, resp. zejména ochranáři, bychom  se proto měli v první řadě zajímat o životní zvyklosti druhů, o nich se domníváme, případně víme s jistotou, že patří právě do této kategorie. K velmi ohroženým a přesto vědě poměrně málo známým druhům savců patří i štětinatec haitský (Solenodon paradoxus), který se vyskytuje pouze na ostrově Hispaniola v Karibiku. Štětinatci jsou pro biology zajímaví hned z několika důvodů. Jedná se o velmi zvláštní skupinu z řádu hmyzožravců (dnes už většinou odborníky rozdělovaného na několik dílčích řádů), kteří byli v průběhu proměn kontinentů „zapomenuti“ v karibské oblasti a zachovali si proto řadu výjimečných archaických rysů. Jsou také jedněmi z mála savců, kteří dokáží zabít svou kořist jedovatým kousnutím (podobnou věc dokáží například ještě australští ptakopyskové či naši rejsci vodní). A cože vlastně tyto podivné savce vlastně trápí? Jejich problém spočívá právě v tom, že se po desítky miliónů let vyvíjeli v úplné izolaci od zbytku světa a nestihli si tudíž vyvinout prakticky žádné obranné mechanismy. Poté, co se na ostrov Hispaniola (o který se dnes dělí Haiti a Dominikánská republika) dostal člověk, přivezl sebou i řadu nevítaných hostů. Největší starosti dělají štětináčům nejen běžní psi a kočky, ale i promyky malé (Herpestes javanicus). Tito drobní dravci sem byly dovezeny až daleké Asie, aby místním farmářům napomohly v boji proti krysám. Vůči takové přesile nezvaných vetřelců jsou asi jako krysa velcí štětináči skutečně bezbranní. Na jejich ochranu užívají vědci z britské  University of Bath zvláštní způsoby modelování života společenství druhů, které jim mají napomoci odhalit klíčové oblasti, v nichž by měli být tito zvláštní starobylí savci zachováni. Snad se jim tak začne blýskat na lepší časy.

..
Související články
Vědci zkoumali vegetaci na ostrově Barro Colorado v Panamě, aby potvrdili škodlivé účinky zásahu bleskem na stromy. Kupodivu zjistili, že jeden, konkrétně silovoň Dipteryx oleifera, k sobě blesky záměrně přitahuje, aby se zbavil svých konkurentů a zejména parazitické liány, aniž by sám byl poškozen! Ostrov Barro Colorado se nachází v uměle vytvořeném Gatunském jezeře uprostřed […]
Jednou z hrozeb, kterou s sebou nese změna klimatu, je růst hladiny oceánů. Pobřežní oblasti, jež dnes slouží jako klíčové zemědělské regiony, mohou být v budoucnu zaplaveny slanou vodou a stát se neúrodnými. Řešením by mohly být takzvané halofyty – rostliny, které přirozeně snášejí vysoké zasolení půdy i vody. Vědci se nyní obracejí k těmto […]
Příroda 7.4.2025
Oteplování a sucho způsobují rapidní úbytek stromového patra v jižní oblasti boreálních lesů (tajgy).  Druhy mírného pásma zároveň nejsou schopny dostatečně rychle migrovat na sever a obsadit uvolněný prostor. Výsledkem je degradace a zánik těchto ekosystémů. Vědci z Botanického ústavu AV ČR zjistili, že pozitivní vliv na zasažené oblasti mohou mít překvapivě tropické cyklóny. Studie […]
Může technologie zrušit smrt, jak ji známe? Možná ano. Uchování mozku by podle jednoho mladého australského vědce mohlo být možnou cestou k tomu, aby lidstvo překonalo své největší biologicky dané omezení. V roce 1918 bylo Elizabeth Hughes Gossettové jedenáct let. Místo, aby si hrála s jinými dětmi, pomalu umírala. Lékaři jí totiž diagnostikovali diabetes 1. […]
Příroda 5.4.2025
Desítky hodin nahrávek bonobů naznačují, že tito lidoopi dokážou spojovat jednotlivé zvuky do dvojic, které společně nesou nový význam. Některé odvážné závěry dokonce hovoří o tom, že tito primáti používají jazyk, ale zda je tomu skutečně tak, k tomu budou zapotřebí další výzkumy. Po vyslechnutí stovek hodin zvukových záznamů dospěl mezinárodní tým vědců k závěru, […]
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz