Domů     Medicína
Je možné „přetočit pásku“ evoluce?
21.stoleti 6.5.2009

Fantazie tvůrců filmu Jurský park přenesla diváky do situace, kdy došlo k „postavení“ dávno vyhynulých tvorů podle zachované DNA. Američtí paleogenetici se dnes pokoušejí o jednodušší a také mnohem bezpečnější zrekonstruování dávné minulosti života.Fantazie tvůrců filmu Jurský park přenesla diváky do situace, kdy došlo k „postavení“ dávno vyhynulých tvorů podle zachované DNA. Američtí paleogenetici se dnes pokoušejí o jednodušší a také mnohem bezpečnější zrekonstruování dávné minulosti života.

Jurský park byl jistě zajímavý vědecko fantastický film, uskutečnění podobného plánu však není pro vědu příliš reálné. V cestě znovuvzkříšení druhohorních plazů stojí velká řada překážek. V první řadě je problém v tom, že stavba těla organismu není určena jen zápisem v genetické informaci, ale také tělem, tedy buněčnými strukturami, které informaci zakódovanou v DNA čtou a překládají do řeči těla, proteinů. Dávnou DNA by bylo nutno vložit do některého ze současných „čtecích zařízení“ a problémů by nastalo jistě více než dost. Další významný problém se skrývá také ve stáří vzorku DNA. I kdyby se nakrásně podařilo takový vzorek najít (např. v těle krev sajícího parazita „zataveného“ v jantaru), zub času by jistě vykonal svou práci a informace by byla příliš poškozená. Američtí vědci z Georgia Institute of Technology přišli proto s nápadem, jak nahlédnout do minulosti života, který by tyto problémy alespoň částečně obešel.  V první řadě  se proto  rozhodli, že budou pracovat s mnohem jednodušším organismem než je dinosaurus, s  bakterií. Pomyslnou „pásku života“ přehrají pozpátku tak, že nejprve odvodí strukturu jednoho klíčového genu bakterie Escherichia coli, který se vyskytoval u jejích dávných předků. Je to jako kdyby se jazykovědec pokoušel odvodit  dávnou podobu slov z toho, jak dnes znějí slova z něj odvozená v různých jazycích. Jediný rozdíl je v tom, že my pracujeme s abecedou genetického kódu,  říká o práci svého týmu Eric Gaucher. Takový gen, resp. vlákno DNA nesoucí tuto informaci poté uměle připraví a zabudují do genomu dnešních bakterií. V dalším kroku se pak vědci chystají sledovat, jak si s  tímto „vetřelcem“ bakterie poradí. Gen bude totiž chtě nechtě postupně mutovat. Jestliže se bude měnit některým ze způsobů, který známe z dnešních bakteriálních kmenů, pak dojde ke skutečnému „přetočení pásky“.

Související články
Mnoho zemí je v posledních desetiletích svědkem strmého nárůstu počtu případů rakoviny střev u mladých dospělých. Za příčinu byla označena průmyslově zpracovaná strava, stoupající míra obezity a nedostatek pohybu. Nejnovější studie však odhaluje, že viník může být ještě jeden, a to toxiny produkované škodlivými kmeny běžné střevní bakterie. K nejstrmějšímu nárůstu počtu případu kolorektálního karcinomu […]
Na poli ochrany před nechtěným početím figuruje mnoho přípravků, většina je jich však určena ženám. Muži si dosud mohli vybrat pouze mezi použitím kondomu a finálním řešením ve formě vasektomie. To by se nyní mohlo změnit, ve hře je nově ve vodě rozpustný hydrogel, známý jako Adam, který brání početí více než dva roky od […]
Mezinárodní vědecký tým se snažil odhalit spojení mezi placentou, orgánem, který poskytuje kyslík a živiny vyvíjejícímu se plodu v matčině děloze, a původem duševních chorob. Domnívá se, že za nimi stojí epigenetické modifikace v placentě. Jedná se o chemické změny v molekulách DNA, které nemění geny v nich, ale ovlivňují, které geny jsou zapnuty a […]
Nejen, že hrozí, pravděpodobně už tu je, jak ukazují terénní výzkumy z jiných evropských zemí, včetně sousedního Německa. Takže otázkou spíš je, natolik je tato infekce nebezpečná.   V dubnu 2017 přijala nemocnice v Chölönbujru v čínské provincii Vnitřní Mongolsko pacientku s vysokou horečkou a velkými bolestmi hlavy. Když ji lékaři prohlíželi, všimli si pár výrazných červených pupenců na […]
Medicína 22.4.2025
V poslední době zažívá boom tak zvaná buněčná terapie, při které je při léčbě mnoha chronických nemocí využíván hojivý potenciál vlastních kmenových buněk pacienta. Lékaři nyní testovali schopnost neuronů, neviditelných pro imunitní systém, zmírnit příznaky Parkinsonovy choroby u myší a uspěli. To dává naději na budoucí úspěšnou léčbu tohoto neurodegenerativního onemocnění i u lidí. Buněčná […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz