Vědci mají většinou za to, že za vyhynutím organismů stojí změny podnebí, které je přinutily přejít na nevyhovující typ potravy. Podle nedávné studie amerických paleontologů to však vypadá, že zvířata jsou mnohem přizpůsobivější, než předpokládá většina současných modelů.
Když se ekologové snaží zjistit, jak budou zvířata reagovat na proměny jídelníčku, jsou jejich možnosti v mnohém omezené. Jediné, na co se zmohou, je zkoušet, co jim chutná a co ne. Tato metoda je sice účinná, nedá se z ní však zjistit, jak by reagovaly celé populace v přirozeném prostředí. A právě zde mohou napomoci paleontologové, do jejichž kompetence spadá „pohled do zpětného zrcátka“. O takový pohled se pokusil tým vědců z americké University of Florida pod vedením Dr. Larisy DeSantis, který se rozhodl porovnat, čím přesně se zvířata v minulosti živila a jak se jejich jídelníček proměňoval. Jak se ale k takovým informacím dostanou vědci, kteří jsou odkázáni pouze k práci s fosilizovanými kostmi? Američané se tento handicap pokusili překonat tím, že vyvinuli komplikovanou, ale velmi přesnou a účinnou metodu. Ta vychází z předpokladu, že teplomilné rostliny přeměňují vzdušný oxid uhličitý jiným způsobem, než rostliny chladnomilné. Tento rozdíl se pak projeví odlišným podílem různých izotopů uhlíku. Jelikož v průběhu posledních 2 miliónů let prošla zeměkoule několika cykly střídání ledových a meziledových dob, musela se zákonitě měnit i flóra. Různé způsoby ukládání uhlíku typické pro různé rostliny (tzv. C3, C4 a CAM typy) se pak nutně projeví i na kostrách býložravých organismů. V následujícím kroku už tedy bylo třeba „pouze“ nalézt stopy po různých typech rostlinné potravy na zubní sklovině zvířat. Rozhodli se proto porovnat fosílie býložravců, kteří žili na Floridě v době ledové a teplé době meziledové. Aby byly výsledky skutečně přesvědčivé, muselo se jednat o přesně identické druhy zvířat (zkoumáni byli např. vidlorohové, pekariové, tapíři, koně či vymřelí chobotnatci mamuti a gomptotheria). Podle DeSantisové přešla zvířata na výrazně odlišný typ rostlinné potravy poměrně snadno. „Naše studie ukazuje, jak důležité je užívat fosilní záznam k tomu, abychom získali informace o reakcích savců a dalších zvířat na klimatické změny v minulosti. Tyto znalosti by nám mohli napomoci také k tomu, abychom dokázali lépe předpovědět jejich reakce v budoucnosti,“ popisuje význam studie svého týmu sama hlavní autorka.
