„Kam ten svět spěje…,“ povzdechne si leckdo při sledování večerních televizních zpráv. Hlavní vědecký poradce britské vlády John Beddington by na takovou otázku odpověděl jednoznačně: „Směřuje ke globální krizi, která se zdaleka nebude týkat jen ekonomiky.“
Autoři sci-fi si obvykle budoucnost lidstva představují jako společnost, která má většinu svých problémů vyřešenou, věnuje se vědeckému rozvoji a žije harmonicky. Vědecké kruhy však tento optimismus nesdílí. Ba naopak varují, okolo roku 2030 může přijít ohromná krize zdrojů, proti které jsou současné hospodářské trable nevinnou dětskou hrou.
Planeta dostane zabrat
V současnosti žije na planetě 6,8 miliardy lidí. Už nyní řada z nich trpí hlady, trpí nemocemi, nemají přístup k nezávadné pitné vodě. Odhady OSN hovoří o tom, že v roce 2030 bude muset planeta Země uživit až 8,3 miliardy obyvatel. Drtivá většina z nich přitom bude žít v chudých oblastech Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Už dnes nijak svou planetu nešetříme a v budoucnu dostane zabrat ještě mnohem více.
Je přirozené, že každý člověk chce jíst a pít. Jakmile počet lidí na Zemi překročí osm miliard, poptávka po energii a potravinách se proti dnešku zvýší o 50 %, poptávka po vodě pak o 30 %. Vodní zdroje však spíše ubývají, každoroční zpráva organizace World Wide Fund (WWF) nazvaná Living Planet Report hovoří jasně: „V současnosti se s nedostatkem vody potýká asi padesát zemí a počet lidí, kterým se nedostává potřebné množství – ať už sezonně, nebo celoročně – následkem změn globálního klimatu stále roste.“
Voda s choroboplodnými zárodky útočí na děti
Když je vody nedostatek, řada lidí se napije třeba z louže. Podle odhadů OSN denně zemře po celém světě až 40 000 lidí jen kvůli tomu, že se do jejich organismu dostala voda s choroboplodnými zárodky. V praxi to znamená, že kvůli nedostatku kvalitní vody každým dnem „vymře město“ o velikosti Třebíče.
Nebezpečí, které z daného stavu vyplývá, jsou si konečně vědomy i mezinárodní organizace. Program OSN pro rozvoj bombarduje vlády světa nejrůznějšími doporučeními, zatím se však tyto rady jen těžko uplatňují v praxi. Vždyť každý rok okolo 1,8 milionu dětí umírá na průjmová onemocnění, kterým by dokázal zabránit pouhý přístup k čisté vodě. V nejchudších zemích světa navíc trpí téměř polovina obyvatel nemocemi způsobenými nekvalitní vodou.
Blížící se bouře
Beddington upozorňuje, že kromě problémů se zdroji se čím dál tím nápadněji mění klima. „Máme tu předpoklady pro dokonalou bouři. Planetu nečeká naprostý kolaps, ale pokud se tím nebudeme zabývat, tak to začne být opravdu znepokojivé. Obávám se hlavně mezinárodních důsledků nedostatku vody a potravin.“
Hlavní vědecký poradce vlády Jejího Veličenstva má na mysli především války o vodu a o potraviny. Nebylo by to v historii nic nového, o vodu vedli krvavé boje již staří Sumerové v roce 2525 před naším letopočtem (více viz 21. STOLETÍ 10/2006). Konflikty mohou vést k masové migraci z ohrožených oblastí. Byť by se tedy taková válka odehrávala v nějaké africké zemi, o kterou západní svět projeví stejně minimální zájem jako o genocidu ve Rwandě, ohrožena může být stabilita v globálním měřítku.
Ztenčující se zásoby potravin
V loňském roce svět zaznamenal potravinovou krizi, kdy ceny potravin prudce vzrostly. Nyní, jak podotýká Beddington, jejich cena zvolna klesá, což ovšem neznamená, že by lidstvo bylo „za vodou“. Skutečný hlad na vlastní kůži poznává téměř miliarda lidí, ze které valnou část tvoří děti. Zatímco zpráva Living Planet Report hovořila o špatném rozdělování potravin, Beddington varuje, že celosvětové zásoby se povážlivě ztenčují.
„Od roku 1960 lidstvo nemělo tak malé zásoby potravin,“ řekl Beddington a navázal: „Máme k dispozici jen 14 % veškeré světové spotřeby. A většinu těchto rezerv tvoří obilí uskladněné v tranzitních přístavech.“ Podle Beddingtona je důležité, aby se rozvíjely především moderní energetické a zemědělské technologie. Na což ovšem při ekonomické krizi, kdy prostředky přednostně putují do bankovních sanací či projektů typu šrotovného, příliš financí nezbude.
Ještě je čas…
Svým pohledem na problematiku přispěl do mlýna i Dětský fond OSN (UNICEF). Ten zveřejnil statistiky o životní úrovni na naší planetě. A není to příliš veselé čtení. Celých 2,5 miliardy lidí nemá podle tohoto reportu přístup k nejzákladnějším hygienickým zařízením. Dvě pětiny z tohoto počtu tvoří děti. Nejtragičtější situace panuje v zemích okolo Guinejského zálivu a také v Afghánistánu, kde se ovšem situace postupně lepší.
Generální ředitel WWF James P. Leape počátkem tohoto roku prohlásil: „Ještě je čas tyto nebezpečné trendy odvrátit. Ještě není pozdě na prevenci ani na potřebné zásahy.“ Lidstvo snad má vlastní budoucnost ještě stále ve svých rukou. Zdá se ale, že se snaží, seč mu síly stačí, aby se mu z nich vymkla.
Očekávané události roku 2030
* Uskuteční se 24. mistrovství světa ve fotbale a 26. zimní olympijské hry.
* Všechna vozidla na Novém Zélandu mají mít hybridní nebo elektrický pohon.
* 5. listopadu proběhnou v USA volby do Kongresu.
* Evropská kosmická agentura doufá, že mezi lety 2030 a 2035 vyšle člověka k Marsu.
* Japonsko hodlá zprovoznit lunární základnu.
Žrout vody? Zemědělství!
Největším „žroutem“ vody je v současnosti zemědělství. To ročně využívá 70 % pitné vody, v Africe dokonce 90 %. Do průmyslu se nalije ročně 23 % vody a 8 % spotřebují domácnosti. Zároveň průmysl a zemědělství značné množství vodních zdrojů znehodnocují tím, že do nich vypouští znečisťující a toxické látky.