Ať změny klimatu způsobuje lidská činnost, nebo se jedná o přirozený proces, v jejich důsledcích hladina moře neoddiskutovatelně stoupá.
Odhady o tempu se různí, nejčastěji se objevuje prognóza, že do konce století mořská hladina vzroste o jeden a půl metru, ovšem objevují se i předpovědi, které hovoří až o hororových šesti metrech. Tento odhad nepochází z úst členů hnutí Greenpeace, ale renomovaného vědce Jamese Hansena, ředitele amerického Goddardova institutu pro výzkum vesmíru.
V uplynulých dvou tisíciletích byla mořská hladina celkem stabilní, kolísala pouze v rozmezí 20 centimetrů. Současný trend jejího zvyšování se nastartoval již v 18. století, kdy se oceány zvedly zhruba o 2 centimetry, v 19. století o 6 centimetrů a ve 20. století pak o celých 20 centimetrů.
Praotec Čech si pro svůj domov vybral místo, které moře asi těžko zaplaví. Jeho potomci mají tedy štěstí. Ovšem více než půl miliardy lidí po celém světě má ze stoupající hladiny moří slušné bolení hlavy. Obyvatelé některých ostrovů v Oceánii se dokonce chystají v blízké době své domovy opustit a usídlit se jako klimatičtí uprchlíci jinde. Alarmující je tento trend i pro Asii. Tři čtvrtiny asijských měst se nacházejí v malé nadmořské výšce.
Jednou už to tady bylo!
Jak rychle se může mořská hladina zvednout? Na první pohled se může zdát, že tento proces postupuje šnečím tempem, ovšem zdání klame. Výzkumy ukázaly, že něco podobného už v minulosti naše planeta zažila. Před 10 000 lety se po rychlém oteplení v Arktidě hladina moří zvýšila během pěti století o 20 metrů. Je jasné, že důsledky pro lidstvo by při podobném nárůstu byly katastrofální.
Varující je především tání ledovců v Grónsku a v polárních oblastech. E. Lynn Usery z Geologického ústavu USA prohlašuje: „Kompletní rozpuštění pevninských příkrovů v Grónsku a Antarktidě by mohlo vést ke zvýšení mořské hladiny asi o 80 metrů, při roztátí všech dalších ledovců by se hladina zvýšila jen o půl metru.“
1. Lokalita: Tuvalu, Polynésie
Počet ohrožených obyvatel: 11 000
Časový horizont: 40–60 let
Tichomořskému ostrovnímu státu Tuvalu reálně hrozí, že se stane vůbec první zemí, kterou kompletně zaplaví moře. Nejvyšší bod souostroví se nachází pouhých pět metrů nad hladinou moře a většina území leží jen jeden metr nad přílivovou linií. Voda zde stoupá o půl centimetru za rok. Jakmile se objeví větší přílivová vlna, místní obyvatele čekají rozsáhlé záplavy. V minulosti už voda pohřbila některé menší ostrůvky. Úřední místa údajně v tajnosti jednají o případném přesídlení obyvatelstva do Austrálie nebo na Nový Zéland. Čas se Tuvalanům krátí, o svůj domov mohou přijít již během příštích padesáti let. Podobně alarmující zprávy přicházejí i ze sousedního souostroví Kiribati. Zde může během 60 let skončit pod hladinou moře všech 60 atolů.
2. Lokalita: Maledivy, Indický oceán
Počet ohrožených obyvatel: 350 000
Časový horizont: 60 let
Maledivy jsou nejníže položeným státem světa, nejvyšší bod zde „ční“ 2,3 metru nad hladinou moře a 80 % procent území nedosahuje ani výšky jednoho metru. Tyto korálové ostrovy jsou vyhledávanou turistickou destinací, ale brzy se mohou stát ztraceným rájem. Podobně jako na Tuvalu i zde vláda uvažuje o plošné emigraci z ostrovů. Maledivský prezident Mohammad Našíd loni prohlásil, že se země rozhodla vytvořit ze zisků z cestovního ruchu fond, ze kterého by si Maledivy mohly nakoupit nová území. Maledivané s těžkým srdcem uvažují o přestěhování na Srí Lanku, do Indie nebo do Austrálie.
3. Lokalita: Itálie
Počet ohrožených obyvatel: 400 000
Časový horizont: 60–80 let
S nepříjemnostmi mohou bojovat i Italové. Jejich jaderské pobřeží je zvednutou hladinou ohroženo v délce téměř dvou set kilometrů, od Ravenny až téměř po Terst. Právě v této oblasti leží staroslavné město Benátky, jedno z center renesanční Itálie. Kostel svatého Marka, Dóžecí palác, kostel Giorgio Maggiore nebo knihovna Sansovino, na to vše pomalu útočí mořská voda.
4. Lokalita: New York, USA
Počet ohrožených obyvatel: 2 000 000
Časový horizont: 80 let
Pokud by mořská hladina stoupla byť o jediný metr, velké trable by zažil i New York a jeho okolí. Nehrozí, že by se na manhattanských ulicích proháněly gondoly, to by se hladina musela zvednout o více než 30 metrů. Ale jiné lokality mohou trpět už při zvýšení o jeden metr. Sem patří například East Rutherford, kde sídlí hokejový klub New Jersey Devils. Se stoupající vodou by se museli poprat i na jiných částech severoamerického kontinentu, především na východním pobřeží Kanady a na Floridě.
5. Lokalita: Velká Británie
Počet ohrožených obyvatel: 4 000 000
Časový horizont: 80 let
Velká Británie vždy v historii těžila z toho, že je ostrovem od Evropy odděleným. I díky tomuto faktu mohli Britové po několik staletí být vůdčím národem celého světa. Vzhledem ke klimatickým změnám se však z výhody stává nevýhoda. Stoupající voda by dokázala napáchat na britských městech více škod než nálety německého letectva za druhé světové války. V bezprostředním ohrožení jsou města Hull, Boston, Peterborough, částečně i Londýn.
6. Lokalita: západní Evropa
Počet ohrožených obyvatel: 20 000 000
Časový horizont: 80–100 let
Bůh stvořil zemi a Holanďané stvořili Holandsko, s oblibou tvrdívají obyvatelé země tulipánů a větrných mlýnů. Něco pravdy na tom je, vždyť nebýt hrází, bylo by Nizozemsko poloviční. Přímořské hráze hrály i důležitou úlohu v obranných nizozemských strategiích. Ovšem dokážou ochránit před stoupající mořskou hladinou? Západoevropské pobřeží je tímto jevem ohroženo velmi vážně. Metrové zvednutí hladiny by zaplavilo třetinu Nizozemska včetně Rotterdamu nebo Groningenu. Z Amsterdamu by se stal ostrov. Zvýšení hladiny o pět metrů pak ohrožuje i belgické Antverpy nebo německé Brémy. Jen v Nizozemsku se bezprostřední nebezpečí může týkat tří čtvrtin veškerého obyvatelstva.
7. Lokalita: Egypt
Počet ohrožených obyvatel: 25 000 000
Časový horizont: 100 let
Egypt se může chlubit starodávnou kulturou, památkami a mořem, které vyhledávají turisté z celého světa. Nejúrodnější oblasti země se nacházejí v oblasti delty řeky Nilu. A právě zde hrozí největší nebezpečí. Stačí jeden metr a je zaplavena starodávná Alexandrie a řada oblíbených letovisek. Pokud by trend zvyšování hladiny pokračoval, životadárná delta se ocitne na dně moře.
8. Lokalita: Japonsko, východní Asie
Počet ohrožených obyvatel: 30 000 000
Časový horizont: 100–120 let
Tokio pod mořem? Pro každého Japonce asi příšerná představa. Určitým částem japonské metropole hrozí zaplavení při zvýšení o jeden metr, při deseti metrech by v Tokiu kromě vodních živočichů a rostlin nepřežil nikdo. Z některých japonských poloostrovů by se staly ostrovy, jako příklad zde může posloužit oblast prefektury Chiba.
9. Lokalita: Vietnam, východní Asie
Počet ohrožených obyvatel: 43 000 000
Časový horizont: 100 let
Ač je vietnamská metropole Hanoj od moře vzdálena 100 kilometrů, vzhledem k nížinatému charakteru krajiny i toto město může skončit na mořském dně. V okolí Hanoje je vysoká koncentrace obyvatel, hustota zalidnění říká, že na jednom kilometru čtverečním zde žije 254 lidí. Pro srovnání – hustota zalidnění v České republice činí 132 obyvatel na metr čtvereční.
10. Lokalita: Indie, Bangladéš, jižní Asie
Počet ohrožených obyvatel: 135 000 000
Časový horizont: 40–60 let
Indie je druhým nejlidnatějším státem světa. Vzhledem ke své poloze je ze tří stran obklopená mořem. Ze tří stran tedy hrozí potenciální nebezpečí, a to především velkým městům, jakými jsou Kalkata nebo Bombaj. Sousední Bangladéš, jedna z nejchudších zemí světa, má ještě horší perspektivy. Téměř polovina populace by při zvýšení mořské hladiny musela opustit své domovy.
11. Lokalita: Čína, východní Asie
Počet ohrožených obyvatel: 150 000 000
Časový horizont: 100 let
Na světě jsou ovšem místa, kde zvedající hladina moří ohrožuje nikoliv tisíce, nýbrž miliony lidí. Jedním z takových je čínské pobřeží. Stoupající hladina moře ohrožuje i gigantické aglomerace Šanghaj (17 mil. obyvatel) nebo Tchien-ťin (11 mil. obyvatel). Čína má alespoň při své velikosti tu výhodu, že nemusí hledat zemi, kam by její obyvatelé mohli emigrovat.
Zvýšení mořské hladiny o 5 až 80 metrů
(počet ohrožených obyvatel, územní ztráta)
zvýšení hladiny (m) zasažená populace
5 669 739 138 (10,8 %)
10 870 751 960 (14 %)
20 1 176 709 476 (18,9 %)
30 1 405 824 876 (22,6 %)
40 1 613 414 728 (25,9 %)
50 1 791 643 042 (28,8 %)
60 1 945 893 344 (31,2 %)
70 2 097 571 268 (33,7 %)
80 2 147 483 647 (34,5 %)
Státy podle počtu obyvatel ohrožených vzestupem moře
(do deseti metrů nad mořem)
1. Čína 150 000 000
2. Indie 63 188 000
3. Bangladéš 62 524 000
4. Vietnam 43 051 000
5. Indonésie 41 610 000
6. Japonsko 30 477 000
7. Egypt 25 655 000
8. USA 22 859 000
9. Thajsko 16 468 000
10. Filipíny 13 329 000
Maximální možné zvýšení mořské hladiny, způsobené táním ledu
ledovce objem (km3) zvýšení hladiny (m)
Východoantarktický ledový štít 26 039 200 64,8
Západoantarktický ledový štít 3 262 000 8,06
Antarktický poloostrov 227 100 0,46
Grónsko 2 620.000 6,55
ostatní ledovce 180 000 0,45
celkem 32 328 300 80,32
