Domů     Příroda
Hroši si vykračují jako astronauti ve stavu bez tíže
21.stoleti 29.7.2009

Většina z nás, kteří jsme hrochy viděli pouze v zoologických zahradách, je má za nemotorná až neohrabaná zvířata. Kdybychom však překonali strach a nebezpečí a ponořili se za nimi do jejich přirozeného prostředí, spatřili bychom téměř balet. Vědce nedávno napadlo pohyb hrochů pod vodou detailně prozkoumat.Většina z nás, kteří jsme hrochy viděli pouze v zoologických zahradách, je má za nemotorná až neohrabaná zvířata. Kdybychom však překonali strach a nebezpečí a ponořili se za nimi do jejich přirozeného prostředí, spatřili bychom téměř balet. Vědce nedávno napadlo pohyb hrochů pod vodou detailně prozkoumat.

Hroši jsou zvláštní skupinou, která náleží do savčího řádu sudokopytníků. Jsou tedy příbuznými nejen např. prasat, která přeci trochu připomínají, ale i například elegantních antilop či jelenů, s nimiž si skutečně na první pohled příliš podobní nejsou. V současné době žijí na světě pouze dva druhy hrochů. Drobnější a zvláštnější z nich je hrošík liberijský (Hexaprotodon liberiensis). Tento druh, který byl pro vědu objeven až v polovině 19. století, žije životním stylem, který se nejvíce podobá životu jeho příbuzných – prasat. Většinu života tráví na souši a v bahnitém sousedství řek a přímo do vody sestupuje spíše výjimečně.  To jeho větší a známější příbuzný, hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius), dělá svému druhovému jménu skutečně čest. Jeho životní styl je od vody naprosto neodlučný. Zatímco na souši se díky své obrovité hmotnosti (samci mohou dosahovat váhy přes 3 tuny) pohybují „jako sloni v porcelánu“, ve vodě se mění na elegantní „baleťáky“. Podstatě jejich pohybu pod vodou se v nedávné době v zoo Camdenu v americkém  státě New Yersey věnovali vědci z West Chester University v Pensylvánii Frank Fish a Brittany Couglinová. Pohyb hrochů filmovali z okénka, kterým se dá nahlížet do jejich podvodního světa a jednotlivé záběry poté detailně analyzovali. Podle jejich zjištění hroši ve vodě v podstatě neplavou, ale procházejí se po dně podobně, jako například astronauti ve slabém gravitačním poli povrchu Měsíce. Toto zdánlivě banální zjištění má však jedno překvapivé využití. Hroši totiž sdílí společné předky se skupinou savců, kterým se v průběhu miliónů let podařilo připravit se pobytu ve vodě nejlépe – s kytovci. Podvodní chůze hrochů tak vědcům napovídá, jak asi vypadaly první krůčky předků dnešních kytovců pod vodní hladinou.

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz